Jako šanci je potřeba vnímat energetické úspory pro český průmysl, a to i přes mnohdy složité požadavky Bruselu. Těmito slovy prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý zahájil setkání odborníků na téma Energetické úspory jako příležitost k růstu, které uspořádal Institut pro veřejnou diskusi. „Energetická náročnost HDP v Česku je v rámci EU nadprůměrná a její snížení by mělo nepochybně pozitivní dopad na českou konkurenceschopnost, a to jak uvnitř, tak v Evropské unii,“ soudí Dlouhý. Zlepšování energetické účinnosti však nesmí probíhat formou uvalení dalších nákladných povinností na průmysl nad rámec těch stávajících. Řešení podle něj představuje motivace formou veřejné podpory: „Příjmy z aukcí by se měly plně vracet zpět do systému obchodování emisních povolenek, a to ve formě podpory projektů souvisejících s klimatickými cíli,“ uvedl Dlouhý. Česká republika by pak měla být tím, kdo vytvoří podmínky umožňující čerpat podporu z dalších ETS fondů Evropské unie pro české podnikatelské subjekty. Hospodářská komora ČR proto navrhuje, aby současné alternativní schéma pro dosažení účinných cílů (kdy se cíl plní na národní úrovni formou veřejné podpory) zůstalo zachováno. Pokud však doběhne reforma sektoru obchodujícího emisní povolenky podle představ Velké Británie, Německa anebo Francie, dá se předpokládat, že aukce emisních povolenek s sebou přinesou významné zdroje financí, a to i pro Česko. Kromě přímých nákladů na dosažené úspory by výběr podporovaných úsporných opatření měl zohlednit i nepřímé dopady na domácí průmysl a ekonomiku celkově. Zatímco opatření s vysokým podílem domácí práce a technologií budou mít pozitivní dopad na HDP, opatření spočívající v importu hotových výrobků domácímu průmyslu nepomohou. „Kupříkladu zaměření úspor na importovaná paliva má pozitivní dopad na makroekonomickou situaci a navíc přispívá k energetické bezpečnosti ČR. Neoddiskutovatelnou příležitostí pro český průmysl by pak byla substituce importovaných fosilních paliv za elektřinu, která by právě průmyslu přinesla nové příležitosti jak na straně elektrifikace spotřeby, tak z hlediska poptávky po nových čistých technologiích na straně výroby elektřiny,“ dodal Vladimír Dlouhý. /lv/
