Americké ministerstvo energetiky podpoří projekty dlouhodobých úložišť energie až 350 miliony dolarů. Úložiště ovšem musí být schopna dodávky elektřiny alespoň po dobu 10 hodin. Cílem je snížit cenu dlouhodobých úložišť o 90 % během následující dekády, a umožnit tak lepší zapojení obnovitelných zdrojů do energetického mixu. Americké ministerstvo energetiky (DOE) oznámilo, že podpoří až 11 demonstračních projektů dlouhodobých úložišť elektrické energie (LDES — long-duration energy storage). Ta musí být schopna dodávat uloženou energii po dobu 10—24 hodin, ale samozřejmě i déle. Úložiště mají umožnit další rozvoj obnovitelných zdrojů energie a pomoci zemi k dosažení uhlíkové neutrality. „Pokrokové technologie skladování energie jsou klíčem k tomu, aby energie vyrobená z obnovitelných zdrojů — jako je vítr a slunce — byla dostupná pro nepřetržité využití. Jsou také zásadní pro dosažení uhlíkové neutrality a dosažení ambiciózních klimatických cílů prezidenta Bidena,“ uvedla americká ministryně pro energetiku Jennifer M. Granholmová. Částka, kterou ministerstvo připravilo v rámci zákona o infrastruktuře, je až 350 milionů dolarů (zhruba 8,25 miliardy Kč). DOE přitom zafinancuje až 50 % nákladů každého projektu. Ty musí oznámit svůj zájem do poloviny prosince, termín pro podání úplných přihlášek je pak 3. března 2023.
Aby na tom vydělal každý
Ministerstvo si klade za cíl zejména snížení cen skladovací technologie, a to o 90 % během příštích 10 let, ve srovnání s letoškem. Kromě toho ministerstvo očekává řadu takzvaných „komunitních výhod“. Stejně jako třeba dotace (respektive daňové úlevy) na vyrobené elektromobily, je i tato podpora tedy spojena s celou řadou dílčích podmínek, které mají dohromady do budoucna vytvořit fungující odvětví přímo na americké půdě. Očekává se tedy, že baterie a jejich komponenty se budou vyrábět do velké míry na americké půdě nebo například to, že firmy zaměstnance v projektu, pro který žádají podporu, důkladně zaškolí a budou jim platit mzdy obvyklé v oboru. Jde o přístup administrativně náročný, minimálně do doby, než si na něj společnosti (a také stát) zvyknou. Cílem přístupu je ovšem vytvořit postupně celý ekosystém nejen výroby baterií, ale obecně „bezuhlíkové ekonomiky“, na jehož fungování bude mít zájem co největší možný počet nejrůznějších subjektů. Od samotných firem přes jejich zaměstnance až třeba po místní komunity. Bidenova administrativa mimo jiné doufá, že se díky tomu vyhne polarizaci názorů na obor skladování energie (a také na elektromobilitu či obnovitelné zdroje) podle linií politické příslušnosti. Jinak řečeno, že obyvatelé republikánských států neuvidí třeba právě ve výrobě baterií shora vnucený diktát „pobřežních elit“, tedy demokratickou agendu, ale ekonomickou a sociální příležitost. Velmi podobný přístup Spojené státy používají v oblasti armádních objednávek, které jsou velmi rovnoměrně rozprostřeny mezi různé závody po všech státech Unie. /jj/