Koaliční kabinet Bohuslava Sobotky projednal novelu zákona o ochraně ovzduší a podpořil kontroly provozu kotlů přímo v domácnostech.
Cílem novely zákona je posílení ochrany čistoty ovzduší, a tím i lidského zdraví před znečišťujícími látkami. Vedle přímých kontrol kotlů provozovaných v domácnostech zavádí přísnější imisní limit pro jemné prachové částice s průměrem do dvou a půl mikrometru (PM2,5). Bude možné také vzájemné uznávání plaket cizích států pro vjezd vozidel do nízkoemisních zón a dojde k pružnějšímu a efektivnějšímu vyhlašování smogových situací. Novela má dlouhodobou podporu zástupců starostů obcí, zvláště těch, které trpí zhoršenou kvalitou ovzduší kvůli zastaralým uhelným kotlům, pálení odpadu v domácnostech a vysoké intenzitě dopravy. Překročené limity Kvalita ovzduší v ČR (i přes množství legislativních a finančních opatření z posledních let) stagnuje. Zdraví více než 1/2 občanů v regionech zatěžují překračované imisními limity pro znečišťující látky. Zhruba 1/3 obyvatel žije v oblastech s překročenými imisními limity pro denní koncentrace prachových částic PM10 a přibližně 1/2 obyvatel je vystavena nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo(a)pyrenu. Jemné prachové částice v ovzduší (PM10 a PM2,5) jsou kvůli schopnosti vázat látky, které mají karcinogenní nebo mutagenní účinky, významným rizikovým faktorem s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Podle Informace o kvalitě ovzduší a spojených zdravotních rizicích předložené vládě lze říci, že každý obyvatel ČR starší 30 let ztratil v průměru 5,7 dne života v důsledku spolupůsobení expozice prachu frakce PM10. Kontrola spalovacích zdroj ů v dom ácnostech Velkým producentem prachových částic jsou právě lokální topeniště, která vypouští do ovzduší přibližně 38 % všech částic PM10 a téměř 90 % všech emisí benzo(a)pyrenu. „Průměrná obec, v níž její obyvatelé používají k vytápění svých obydlí tuhá paliva, může vyprodukovat srovnatelné množství dioxinů jako jedna velká spalovna odpadů. Spalovny odpadu oproti domácím topeništím podléhají přísné kontrole z hlediska jejich provozu a emisí znečišťujících látek,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. I když stávající zákon o ochraně ovzduší zahrnuje rovněž nástroje k regulaci emisí ze spalovacích zdrojů v domácnostech (zákaz spalování odpadu, emisní parametry zdrojů uváděných na trh, od roku 2022 pak i zákaz provozu zdrojů s nejhoršími emisními parametry), bez možnosti přímých kontrol lze některé z nich obtížně vymáhat. „Legislativní rada vlády už dříve potvrdila náš názor, že ústavní nedotknutelnost obydlí není neomezitelná. V případě, že ohrožujete zdraví člověka, což pálením odpadů bezpochyby děláte, pak má právě ústavní právo na ochranu zdraví stejnou váhu. A přímo ústava umožňuje prolomení nedotknutelnosti obydlí s cílem zajistit zdraví lidí,“ zdůraznil Richard Brabec. Novela zákona proto zavádí povinnost provozovatelů spalovacích zdrojů v domácnostech umožnit osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke zdroji, k jeho příslušenství a k používaným palivům ke kontrole dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší. Podmínkou je opakované podezření úřadu, že tepelný zdroj provozuje daná domácnost v rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem o ochraně ovzduší. V případě prvního podezření úřad provozovatele písemně upozorní na podezření z porušování povinností, poučí jej o povinnostech spojených s provozem spalovacího zdroje a o důsledcích opakovaného podezření možností provedení přímé kontroly u zdroje. Při druhém důvodném podezření bude mít úředník oprávnění provést kontrolu. Při ní bude postupovat podle jasných pravidel daných kontrolním řádem a zákonem o ochraně ovzduší. Kontrolu domácností z pohledu spalování paliv a odpadů má legislativně ošetřeno 13 z 22 evropských zemí. Probíhají buď na celostátní úrovni (kupř. ve Švédsku), nebo na regionální úrovni (kupř. v Itálii). Některé státy jako Rakousko nebo Německo kombinují oba uvedené přístupy. Ministerstvo životního prostředí motivuje občany k výměně starých nevyhovujících kotlů i finančně, a to z Operačního programu Životní prostředí tzv. kotlíkovými dotacemi, v nichž je do roku 2020 určeno 9 mld. Kč na výměnu minimálně 80 000 neekologických kotlů. Pru žnější vyhlašov ání smogov ých situací Novinkou novely jsou pružnější a efektivnější pravidla pro vyhlašování a ukončování smogových situací i regulací, aby již nedocházelo k prodlevě mezi zjištěním rizikového stavu s překročenými imisními koncentracemi a samotným vyhlášením smogové situace i regulace. MŽP ve spolupráci s ČHMÚ proto navrhlo změnu statistiky pro posuzování vývoje koncentrací jemných prachových částic PM10. Platný zákon zpracovává imisní koncentrace PM10 pomocí 24hodinového průměru. K vyhodnocování průběhu koncentrací PM10, vyhlašování smogových situací a regulací se podle novely zákona využijí 12hodinové klouzavé průměry. V kombinaci s předpovědí vývoje meteorologických podmínek zajistí včasnou informovanost veřejnosti. Uznání zahraničních plaket pro vjezd do nízkoemisních zón Novela umožní vzájemné uznávání emisních plaket potřebných pro vjezd do nízkoemisních zón mezi ČR a státy, kde jsou nastaveny obdobné podmínky pro jejich vyhlašování. V současné době se počítá s uznáváním německých plaket. Na území ČR se nízkoemisní zóny teprve připravují. Nový imisní limit pro PM2,5 od roku 2020 Stejně jako v ostatních státech EU novela zavádí přísnější imisní limit pro prachové částice PM2,5. Ze současných 25 mikrogramů.m–3 novela snižuje imisní limit na 20 mikrogramů.m–3 od roku 2020, a uvádí tak legislativu ČR do souladu s právem EU. Prachové částice PM2,5 produkují zejména doprava a lokální topeniště. Miliardy na nové kotle Na sklonku loňského roku řada krajů rovněž odstartovala tzv. kotlíkové dotace! MŽP na ně všem 14 krajům přispěje v I. výzvě v rámci evropských dotací z OPŽP 2014–2020 z celkových 9 mld. Kč třetinou (3 mld. Kč), které jsou vymezeny na výměnu starých neekologických kotlů. Maximální příspěvek (až 127 500 Kč) kraje nabídnou svým občanům na výměnu starého kotle za moderní nízkoemisní zdroj na biomasu, uhlí nebo jejich kombinaci, za tepelné čerpadlo nebo plynový kotel. ČR se i přes množství legislativních a finančních opatření dlouhodobě potýká se znečištěným ovzduším, jehož stav stagnuje. Údaje za rok 2014 ukazují, že v loňském roce bylo 54,2 % obyvatel vystaveno nadlimitnímu působení znečištěného ovzduší. V rámci rozsáhlé celorepublikové výměny starých neekologických kotlů za nové nízkoemisní by se díky „kotlíkové revoluci“ mělo podařit zásadním způsobem zlepšit kvalitu ovzduší v celé ČR. Do roku 2020 je na tzv. kotlíkové dotace připraveno celkem 9 mld. Kč z fondů EU na výměnu 80 až 100 000 starých kotlů. Díky elektronickému podávání žádostí by se nyní lidé měli vyhnout dlouhým frontám. /zm/
