Nebývalý rozmach zažívají ve své
mladé historii dotykové displeje
neboli „touch-screen“. Nahrazují
počítačovou myš, dotykem prstu
vyvolávají jakékoliv funkce na
mobilech, fotopřístrojích a videokamerách,
navigátorech a iPodech.
Najdete je i na nových pračkách,
myčkách a sporácích. Otevírají
novou éru v přímé a intuitivní
komunikaci člověka s přístroji či
technologií vůbec.
Známe je nedlouho
Jen několik let poté, co se u přenosných
laptopů prosadila „myš“,
se o jinou „dotykovou“ technologii
v komunikaci člověk-počítač
pokusil roku 1983 Hewlett-Packard
tehdy revolučním počítačem
HP-150. Dotykem prstu na zeleně
svítící znaky nebo symboly na černém
pozadí 9palcového monitoru
s rozlišením 512 x 390 pixelů zareagoval
procesor Intel 8088 jako
na mnohem složitější přesunutí
kurzoru myší. O to se postarala
infračervená technologie použitého
CRT zobrazovače, vyvinutého
firmou SONY. Na drahý počítač,
který často vyvolal jiný příkaz jakmile
prst „nesedl“ přesně do políčka
v rozměru dvou znaků, se brzo
zapomnělo.
Průmysl šel v oblasti dotykových
ovládačů jinou cestou, na své si ale
přišla muzea, výstavy a informační
střediska, nabízející veřejnosti stojanové
informační panely s plánky
nebo mapou, jež poskytly naprogramované
textové i obrazové informace
o místech, kterých se zájemce
dotkl prstem nebo tyčinkou stylusu.
Na přelomu do 21. století se podařilo
světovým elektronickým koncernům
(Bell Laboratories, SONY,
Nokia aj.) nalézt několik technologií
dotykové komunikace ve spojení
s LED-zobrazovači. Po nich okamžitě
sáhli výrobci mobilů a vývojáři
navigátorů. Bestsellerem roku
2007 se stal Apple-iPhone, loni se
zájem přenesl i na první počítač
s revolučním rozhraním Microsoft
Surface, s jehož digitálním „srdcem“
může uživatel komunikovat
dotykem prstu, fyzických předmětů
i ručními gesty!
Nezůstává se však u tradičního
rozměru počítačových displejí.
Roku 2006 na konferenci TED prezentoval
Jeff Han prototypy velkoplošných
dotykových displejů FTIR
(Frustrated Total Internal Reflection),
které svými možnostmi – např. posunem
obrazů několika prsty a dokonce
rukama několika uživatelů současně
- přesahují do virtuální reality.
Zájem o dotykové displeje a panely
dramaticky roste. Globální obchodní
statistika prozrazuje, že roku 2007 se
prodalo 218 mil. domácích i průmyslových
elektrospotřebičů a řídicích
systémů s dotykovými ovládacími
panely „touch-screens“, a během
roku 2008 mělo dojít k dvojnásobnému
výsledku!
Zobrazovače s odporovou
technologií
Zatím nejužívanější tzv. čtyřvodičová
odporová koncepce panelů
s úhlopříčkami od 15 do 22 palců
určená zejména pro počítačové
monitory sestává ze skleněného
panelu pokrytého elektrovodivou
a odporovou vrstvou, jež jsou od
sebe odděleny oku neviditelnou
vymezovací bodovou sítí. Dotyk
prstu v kterémkoliv bodu odporové
vrstvy kontaktem s elektrovodivou
vrstvou v ní změní napětí, což elektronika
vyhodnotí souřadnicemi
a polohu dotyku předá procesoru
počítače, který přesune kurzor nebo
vykoná funkci přiřazenou tomuto
místu. Doba odezvy je kratší
než 10 ms, pozice dotyku je čtená
s odchylkou nejvýše 3 mm. Propustnost
světla obrazu je kolem 80
%, na funkci nemá vliv špína, prach
vlhkost či světlo, bohužel systém
je choulostivý na vnější poškození
např. ostrými nehty nebo jinými
předměty. Tam kde hrozí displeji
nešetrné zacházení, je nutno použít
tzv. 5vodičovou technologii, která
používá polyesterovou desku
s ochranným tvrzeným filmem,
jenž v místě dotyku kontaktuje
vodivou vrstvu na skleněné podložce
a elektrický proud se rozbíhá
do čtyř jejích rohů. Z rozdílných
signálů elektronika vypočte dotekové
souřadnice. Tyto panely jsou
vhodné i pro vysoce zátěžová místa.
Další, tzv. kapacitní technologie,
reagující na změnu napětí snímači
v rozích displeje, jsou pro tyto
panely mimořádně odolné, při testování
odolávaly až 30 mil. dotyků
na jednom místě.
„Zvučící sklo“ pro
notebooky, mobily
a kamery
Trend hromadné výroby menších
dotykových panelů a displejů směřuje
k použití panelů s tzv. povrchovou
akustickou vlnou, označovaných
SAW (Surface-acoustic-wave). Je
založena na principu vysílání neslyšitelných
zvukových vln v oboru 5
MHz podél povrchu skleněné desky
ve směru osy x a y, nebo úhlopříčně
od miniaturních piezoelektrických
vysílačů k přijímačům na jejím obvodu.
Dotyk prstu na skleněném podkladu,
propouštějícím světlo z 90 %,
vyvolá útlum a zpoždění vln, podle
kterého přijímače detekují pozici místa.
Displej je samozřejmě technicky
složitější, obvod desky je nutné krýt
reflexními proužky aby nedocházelo
k parazitním intervenčním jevům.
Celoskleněný panel bez přídavných
vrstev je s výjimkou vody
mimořádně odolný, systém však
reaguje opravdu jen na dotyk prstu
nebo měkkého ukazovátka, na dotyk
tužky či pera nereaguje! Technologii
SAW nejnověji vylepšil Fujitsu
použitím celoplošných supertenkých
vysílačů a šípovitými elektrodami.
Tato technologie umožňuje
vyrábět jen 0,7 mm tlusté dotykové
plochy s průzračností až 98 % a jen
s 1,4 mm širokými okraji, skrývajícími
plošné piezzoměniče.
Některé dotykové panely (Infrared
touch-screens) zejména pro průmyslové
použití a u medicínských
přístrojů kde musí odolávat vlhkosti
- jsou založeny na detekci místa
dotyku přerušením infračervených
paprsků vyzařovaných miniaturními
LED–emitory, na řadu fototranzistorů
v roli přijímačů, skrytých v předsazeném
rámečku.
Bezdotykové univerzální
dálkové ovládače
jsou „horkou“ novinkou domácností
s počítačem, digitální zábavnou
technikou od televizorů a přehrávačů
až po dálkové ovládání osvětlení,
rolet a klimatizace. Několik
klasických dálkových ovládačů
k jednotlivým přístrojům, s nimiž
rodina „žongluje“, nejnověji nahradí
např. univerzální přenosný či
nástěnný ovládač Harmony (Logitech).
Na dotykovém zobrazovači
(úhlopříčka 9 cm) stačí stisknout
symbol kteréhokoli z 15 možných
ovládaných přístrojů či systémů
v několika místnostech bytu, spustit
je a vybírat programy, filmy,
skladby, ovládat hlasitost, krokovat
v obrázcích či v pořadech apod. To
se paměť ovládače napoprvé „naučí“
připojením k počítači z internetu
staženého softwaru k ovládání
jednotlivých přístrojů. Pokud jde
jen o ovládání TV, videa a hudby
stačí např. dotykový dálkový ovládač
Genius Remote, do kterého
lze „napískat“ makra k řízení až 8
digitálních přístrojů z jejich ovládačů.
Od roku 2006, kdy společnosti
Gorenje, Electrolux a Hoover jako
první použily u praček, sušiček prádla,
myček a multifunkčních trub
podsvícené dotykové displeje, začíná
se tato technologie rychle šířit
také u menších elektrospotřebičů.
iPod-Touch s intuitivním
bezdotykovým ovládáním
Co v současné době umí s dotykovými
zobrazovači asi čtvrtina na trhu
nabízených digitálních fotopřístrojů
a videokamer, korunuje revoluční
iPod-Touch od společnosti Apple.
Jako cigaretová tabatěrka velký
kapesní přehrávač hudby, fotografií
a videa s kapacitou 8 nebo 16 GB
se ovládá výhradně dotykem prstu
na širokoúhlém displeji s rozlišením
480 x 320 bodů. Obrázky z paměti
nebo přijímané z Wi-Fi překlápí
automaticky na šířku, zrychlením
pohybu prstu po displeji zrychluje
výběr z menu skladeb. Obrázky
„zoomuje“ když uživatel od sebe
roztahuje palec a ukazováček, kterými
se jich dotýká. Tak lze například
zvětšovat pro lepší čtení webové
stránky. Není divu že během loňského
roku se na světovém trhu prodalo
přes 7 mil. iPod-touchů, a po principu
označovaném jako „multi-touch“
sáhl okamžitě Microsoft.
Nový Windows podpoří
dotykové ovládání
Připravovaný Windows 7 nabídne
uživatelům vedle tradiční myši
a klávesnice i samotné dotykové
ovládání dotekem prstů na monitoru.
Bude obsahovat software „multi-
touch“, schopný reagovat i na
více současných doteků prstu na
monitoru. První realitou je dotykový
počítač Surfare v podobě stolu
s displejem s úhlopříčkou 76 cm,
umožňující jednoduché prohlížení
a editace fotografií nebo videí pohybem
prstů i více uživatelů současně
po obrazovce, hraní 3D-her, dokáže
i rozpoznávat položené předměty.
Je osazen Pentiem 4 a řízen upraveným
Windows Vista. V této podobě
je zejména vhodný pro hraní společenských
her, k editaci multimedií
a implementaci prostorových
aplikací CAD v oblasti projektů
a konstrukcí. Při prezentaci v laboratořích
v legendárním Křemíkovém
údolí Bill Gates, předseda správní
rady Microsoftu, k nové technologii
prohlásil: „Stojíme na křižovatce.
Zatímco současné počítače uskutečňují
všechny interakce pomocí myší
klávesnic, příští generace už zanedlouho
přejde převážně na přímou
komunikaci s člověkem pomocí řeči
a obrazů.“ Jan Tůma