Máte rádi počítačové hry? Pak je docela možné, že v podobném prostředí, v jakém si doma například užíváte závody s různými automobily, vyvíjí Porsche své asistenční systémy.
Za situací, kdy řidič v automobilu stiskne jedno tlačítko a vůz se pak sám například drží uprostřed jízdního pruhu a upravuje rychlost v závislosti na situaci ve svém okolí, stojí obrovské množství práce. Asistenční systémy a systémy autonomního řízení jsou nepředstavitelně komplexní, zahrnují obrovské množství senzorů a ke správnému fungování používají značné množství dat. To logicky zvyšuje nároky také na vývoj. Americká instituce RAND Corporation například spočítala, že aby autonomní řízení přineslo snížení rizika smrtelné nehody o 20 % ve srovnání s automobilem řízeným člověkem, bylo by potřeba v rámci testů najezdit zhruba 18 miliard km. Jinak řečeno, v tradičním pojetí jízd v reálném provozu by takové testování trvalo bez přehánění stovky let. Řešení však nabízí testování ve virtuálním světě.
3D simulace urychlují vývoj
Porsche za tímto účelem vyvinulo systém PEVATeC (Porsche Engineering Virtual ADAS Testing Centre). Fakticky jde o počítačový systém specializovaný na 3D simulace a určený k testování asistenčních systémů ADAS (advanced driver assistance systems). Pomocí této platformy je možné vytvořit zcela libovolné situace, jež jsou z pohledu vývoje relevantní. Inženýři mohou v tomto virtuálním světě stvořit úplně všechno, ať už jde o pevné překážky či pohyblivé objekty. Simulovat mohou různé nastavení automobilu, případně třeba měnit jednotlivé senzory a sledovat, jak budou stávající s novými spolupracovat. Každý model Porsche má svou elektronickou platformu reprodukovanou v tomto virtuálním světě a díky tomu lze testovat v podstatě úplně cokoliv. Velmi důležitá je skutečnost, že jednotlivé simulace probíhají v reálném čase a elektronika použitá u skutečných vozů na ně v reálném čase musí patřičným způsobem reagovat. Druhou klíčovou záležitostí je podoba virtuálního prostředí. Ta logicky musí naprosto odpovídat skutečnému světu. Zde Porsche využívá takzvané „herní enginy“, jež se do vývoje automobilu přestěhovaly původně z herního průmyslu. Jde o software, na němž vývojáři „staví“ své počítačové hry. Poskytuje jim jakýsi univerzální základ například v podobě prostředí a základních funkcí. V podstatě jde o to samé, co při vývoji nových vozů představuje technická platforma. V rámci vývoje nové hry tak není nutné začínat od nuly, ale stačí naprogramovat konkrétní podobu herního prostředí a vlastní pravidla. A přesně to dělá také Porsche. Automobilka vsadila na software (herní engine) Unreal, na němž je založena třeba populární závodní hra Assetto Corsa Competizione. Inženýři z Porsche Engineering v ní mohou naprogramovat jakékoliv silnice, místo hráče však testovací vůz řídí vyvíjený systém. „Vývojová hra“ mu přitom poskytuje takzvaná syntetická data, na jejichž základě se systém učí, jak na dané situace správně reagovat. Porsche má ve svém seznamu virtuálních prostředí i silnice, po nichž se běžně jezdí. Jednou takovou je například úsek německé dálnice A8 u stuttgartského letiště. Testování ve virtuálním světě přináší řadu výhod: je významně levnější, protože umožňuje využívat menší počet reálných prototypů. Současně je možné tímto způsobem zkoušet i krizové situace, jež obvykle končí nehodou. A hlavně, vývoj je s jejich pomocí podstatně rychlejší. Pro samotné virtuální testy Porsche využívá služeb externích společností (například Amazon Web Services) poskytujících datová centra. S využitím jejich výpočetní kapacity provádí tisíce virtuálních automobilů své testovací jízdy. A protože se bavíme o tzv. cloudových službách, je zde ještě jedna výhoda: na testech se mohou podílet inženýři ze všech koutů světa. Ostatně společnost Porsche Engineering má své pobočky v Německu, v Rumunsku, v Číně nebo také v Praze a v Ostravě.
Rozšířená realita počítá i se zapojením lidí
Kromě virtuálního testování na platformě PEVATeC a následných testů ve skutečném provozu existuje ještě jeden způsob testů, spojující virtuální a skutečný svět. Říká se mu kombinovaná (nebo také rozšířená) realita. Jde o testy se skutečným automobilem v uzavřených areálech. Vůz se fyzicky pohybuje a za volantem sedí řidič, senzory samotné však reagují na podněty poskytované jiným počítačem. Aby se řidič ocitl ve stejném světě jako automobil, používá speciální brýle, díky kterým vidí to samé, co „vidí“ automobil. Tyto kombinované testy umožňují například z pohledu skutečného člověka posoudit chování vyvíjeného systému. Virtuální realita ale neposlouží pouze pro vývoj. Do těchto her budou doslova vtaženi i zákazníci. Automobilka například pracuje na virtuálním konfigurátoru, jenž umožní pomocí zvláštních brýlí usednout do dané specifikace konkrétního vozu. I zde se ke slovu dostane software původem z herního průmyslu. /Lukáš Dittrich/
