Do provozu postupně najíždí bioplynová stanice Sokolovské uhelné ve Vintířově. Technologie za téměř 120 mil. Kč patří k nejmodernějším svého druhu u nás. Výrobou energie z biomasy vznikající na pozemcích společnosti by měla od příštího roku vyrovnávat výkyvy v zemědělské výrobě na těchto plochách v důsledku nepřízně počasí i výkyvy ve výkupních cenách rostlinné i živočišné produkce. „Typickým příkladem je letošní rok. V důsledku sucha jsme přišli o podstatnou část úrody,“ poukazuje Milan Štrudl, člen představenstva společnosti Golf Sokolov, která zajišťuje zemědělskou výrobu na pozemcích vlastněných Sokolovskou uhelnou. Z původně osetých 68 ha ozimé pšenice se dalo sklidit jen 25 ha s hektarovým výnosem sotva 1 t. Běžný průměr je přitom až 5krát vyšší. Obdobná situace byla letos také u ozimé řepky. Té se sice sklidilo 14 z původně osetých 18 ha, ale s výnosem 0,65 t, oproti běžným 2,5 t.ha-1. „Nejsme jediní, koho tato situace postihla. Obdobně jsou na tom i ostatní zemědělci v republice,“ vysvětluje Milan Štrudl. „Většina ozimých plodin má odolnost zhruba do –16 °C. Odolají jen několik dní. Při teplotách pod –20 °C, navíc bez sněhové pokrývky, vymrzají už za 1–2 dny. A co nezmrzlo, tomu chyběla následně vláha nebo bylo zdevastováno černou zvěří.“ Výsledkem jsou rozsáhlé ekonomické ztráty. A právě těm by nová bioplynová stanice měla do jisté míry zamezit. Část pozemků vlastněných Sokolovskou uhelnou se bude nově osévat plodinami, které jsou pro černou zvěř málo atraktivní a zároveň dobře využitelné pro výrobu bioplynu. „Příkladem jsou nově vyšlechtěné odrůdy žita. Na menší výměře chceme vyzkoušet i čirok (jako potenciální náhradu kukuřice). Obojí nechutná zvěři, která se v posledních letech stahuje na naše pole v důsledku toho, že okolní zemědělci přestali kvůli výkyvům počasí i cen pěstovat obilí úplně.“ Stanice, jež bude tyto plodiny zpracovávat na bioplyn a poté na elektřinu, vyrostla v lokalitě U Spálenky, poblíž Vintířova. Ta byla vybrána hned z několika důvodů. Jde o nevyužívané pozemky vlastněné Sokolovskou uhelnou a navíc leží mimo intravilán obce. Obyvatele Vintířova tak nebude obtěžovat doprava biomasy ke stanici a následně vývoz digestátu na pole a pastviny. V současné době je stavba dokončena včetně technologie. Navážení základních surovin zahrne kejdu, která je nutná jako nosič potřebných bakterií a kvůli zajištění potřebné konzistence směsi. Poté bude většinu vstupů představovat travní nebo kukuřičná senáž, částečně hovězí hnůj a pro ředění se má používat zpětně z koncového skladu zpracovaný digestát. Ten už neprodukuje žádný plyn. Zato obsahuje bakterie potřebné pro vyvíjení bioplynu. „Zahřívání směsi musí běžet velmi pomalu, aby se stihly bakterie adaptovat na teplotu a nezlikvidovaly se. Žádoucí je tedy nárůst maximálně o 1,5–2 °C denně. Od teploty cca 25– 28 °C jen o jeden stupeň. Při teplotě okolo 35 °C se může začít do základního substrátu pomalu přidávat hnůj a od teploty 40 °C kukuřice. Když obsah metanu ve vyrobené směsi dosáhne 45 %, lze ho začít jímat a spalovat na fléře. Při 50 % se dá spouštět motor. Plný výkon Vintířovští očekávají v průběhu I. čtvrtletí 2013. /fz/
