Uskutečnila se na sklonku
loňského roku, na Fakultě
stavební Vysokého učení
technického v Brně. Zúčastnilo
se jí 42 zájemců o tento obor.
Vyslechli 16 odborných přednášek
rozdělených do 5 tematických bloků.
Jednání zahájil proděkan pro vnější
vztahy a marketing doc. Ing. Jiří Hirš,
CSc. Zdůraznil, že pokud mají být
splněny podmínky evropské direktivy
o energetické náročnosti staveb,
je použití fotovoltaiky na střechách
a fasádách budov v podstatě nutností.
Současný odmítavý přístup politiků
i energetiků se podle jeho názoru musí
v dohledné době změnit.
Na akci zazněla řada kritických
názorů. Kupříkladu: některé scénáře
Státní energetické koncepce i nová
legislativa prý působí dojmem, že
cílem je obnovitelné zdroje zlikvidovat.
V podobném duchu vyznívají
mediální prohlášení nejen politiků,
ale i představitelů institucí, které by
rozvoj obnovitelných zdrojů energie
měly podporovat.
V současnosti nikdo neví, jak bude
vypadat energetická budoucnost lidstva.
Obnovitelné zdroje energie jsou
jednou ze tří velkých energetických
sázek. Zatímco spuštění 1. fúzní elektrárny
se očekává nejdříve v roce 2040
a demonstračních elektráren s reaktory
tzv. IV. generace nejdříve v roce
2030, obnovitelné zdroje energie jsou
masově instalovány již v současnosti.
Nejen na příkladu ČR v roce 2010 se
přitom ukazuje, že je snazší instalovat
potřebné objemy výroby elektřiny
v obnovitelných zdrojích než v moderních
jaderných elektrárnách. Překvapivé
je, že při modelování Státní
energetické koncepce řešitelé výsledky
z praxe ignorovali. Díky tomu nadhodnotili
náklady u fotovoltaických
elektráren oproti realitě až o 100 %,
zatímco náklady na jaderné elektrárny
až o 50 % podhodnotili.
Je málo pravděpodobné, že by
v České republice vznikly projekty
regionální energetické nezávislosti
podobně jako v regionu Burgenland
nebo na ostrovech Sams? a El Hierro,
které svou spotřebu plně pokrývají
z OZE. Z technického hlediska je
energetická soběstačnost možná. Ekonomicky
může být řešení jen nepatrně
nákladnější než elektřina ze sítě.
Je-li veškerá elektřina spotřebována
v místě výroby, nejedná se o podnikání
a není proto nutno žádat o licenci.
Výrobu elektřiny je přitom možno
na základě veřejně dostupných předpovědních
modelů s přijatelnou pravděpodobností
předpovídat.
Některé přednášky přiblížily praktickou
problematiku soběstačných
energetických systémů. Také u stávajících
obnovitelných zdrojů provozovaných
v režimu zeleného bonusu
je výhodnější spotřebovat veškerou
elektřinu v místě. U velmi malých
systémů provozovaných v ostrovním
režimu pro vlastní spotřebu je to už
nutnost. Také v případných mikrosítích
bude pravděpodobně výhodnější
udržovat vyrovnanou bilanci výroby
a spotřeby. Existuje přitom široká paleta
spotřebičů, které umožňují spotřebu
elektřiny snížit, příp. je možné
jejich spotřebu řídit.
Mluvčí se dotkli rovněž problematiky
synergie a kooperace s ostatními
OZE. Při vhodném poměru výkonu
větrné elektrárny a fotovoltaických panelů
se snižuje kolísání denní výroby
elektřiny ve srovnání s výrobou ze samostatných
zdrojů. Energeticky soběstačné
regiony i mikrosítě vždy využívají
kombinace obnovitelných zdrojů,
příp. s akumulací. Chlazení fotovoltaických
panelů vodou nebo vzduchem
zvyšuje výnos elektřiny a umožňuje
využít zároveň získané teplo.
V letošním roce se Česká fotovoltaická
konference přesouvá na jarní
termín. Pořádá se jako závěrečná akce
v rámci Evropských dnů Slunce v ČR,
14. a 15. května 2012. Větší pozornost
se soustředí na výsledky výzkumu
a vývoje v České republice. Zájemci
o odborné i firemní prezentace mohou
zasílat abstrakty příspěvků na adresu
cfvk@czrea.org. /bb/