Vezmou Zelení na milost sušený hnědouhelný prach?

Nová Státní energetická koncepce mj. klade důraz na intenzívnější energetické a teplárenské využití tuzemských surovinových zdrojů. „Jak do tohoto trendu spadá varianta velkokapacitně exploatovat sušený hnědouhelný prach?“ zeptali jsme se Ing. Jaroslava Vyskočila, ředitele společnosti Emeran 1860: Sušený hnědouhelný prach (SHP) v ČR vyrábí Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Ta v letošním roce realizuje investici, která jí umožní zvýšit kapacitu roční výroby až na cca trojnásobek oproti současnému stavu. Celková plánovaná kapacita výroby SHP bude po realizaci investice činit až 300 000 t ročně. Tím se značně rozšiřuje možnost využití SHP i v jiných oblastech, než dosud. Relativně dlouho se využívá jako palivo při výrobě cementu, vápna a také živičných směsí v obalovnách. Pro úplnost je třeba také zmínit fakt, že v ČR se vyrábí rovněž sušený černouhelný prach s plánovanou kapacitou výroby řádu stovek tisíc tun ročně. Pokud se nebudeme omezovat jen na produkci SHP v České republice, v dostupné vzdálenosti se vyrábí i v Německu, kupř. ve společnosti MIBRAG, Deuben s kapacitou převyšující 250 000 t ročně a ve společnosti Vattenfall Europe Mining AG, Schwarze Pumpe. Významným německým výrobcem je rovněž společnost Rheinbraun Brennstoff GmbH. Dostupnost tohoto paliva se bude odvíjet od životnosti konkrétních dolů jednotlivých výrobců, a tedy dostupnosti vhodné vsázky uhlí pro jeho výrobu. V současné době lze předpokládat, že bude k dispozici řádově desítky let. n S jakými technickými, provozními a ekologickými parametry lze využívat SHP v moderních energetických a teplárenských zdrojích? SHP je palivo s vysokou výhřevností (běžně převyšující 20 MJ.kg-1), s nízkým obsahem vody a s velmi jemnou granulometrií (obvykle do cca 0,5 mm). Další jakostní parametry se samozřejmě odvíjejí od vlastností vsázkového uhlí pro jeho výrobu. Přepravu SHP lze realizovat buď automobilovými cisternami splňujícími kritéria Evropské dohody o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí ADR, nebo železniční přepravou odpovídající Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí RID. Skladování v místě spotřeby probíhá v uzavřených silech konstruovaných pro tento účel a vybavených nezbytnými bezpečnostními prvky. SHP je do skladovacího sila z dopravního prostředku transportován pneumaticky a obdobným způsobem i ze sila do hořáku, v němž probíhá (s vysokou účinností) jeho vlastní spalování. Výhodou je relativně jednoduchá a rychlá regulace výkonu zdroje úpravou dávkování paliva. Potřebu snižovat emise SO2 lze řešit dávkováním vhodného aditiva. V sousedním Německu existují dlouhodobé zkušenosti s využíváním SHP pro výrobu tepla, příp. i v kombinaci s výrobou elektrické energie, nejen pro průmysl, ale také pro obyvatelstvo. Horní hranice vhodného použití je omezena spíše praktickými důvody souvisejícími s velikostí zásobníků pro skladování SHP a jejich průběžným doplňováním v závislosti na spotřebě paliva, než vlastní technologií spalování. n Odpůrci tohoto paliva kontraargumentují řadou jeho rizik: při výrobě, při skladování, při transportu i při samotné vsázce do kotlů. Kam došel v této branži vědeckotechnický pokrok? Jak se tu podařilo zmíněná rizika omezit? SHP se vyrábí a používá u nás i v zahraničí již dlouhou dobu a rizika jeho používání jsou dobře známá. Za asi největší riziko lze považovat jeho výbušnost ve směsi se vzduchem (při splnění určitých podmínek). Kromě koncentrace má vliv dále teplota, tlak, obsah kyslíku a zvláště (pokud existuje) nějaký vnější zdroj iniciace. Pro celý proces výroby, nakládky, přepravy a skladování jsou nastavena jednoznačná pravidla a podmínky. Při jejich dodržení jsou veškerá rizika výrazně eliminována. Mimo jiné je definováno, jaká smí být maximální teplota materiálu při nakládce, že přeprava v cisternách musí probíhat pod přetlakem (viz předpisy ADR a RID), kdy je potřeba přistoupit k inertizaci přepravovaného nebo skladovaného SHP, co vše musí splňovat skladovací sila (obvykle se v nich sleduje teplota a koncentrace CO a v případě překročení definované hodnoty je automaticky řídicím systémem spouštěna inertizace) apod. Při dodržování všech pravidel je manipulace s SHP relativně snadná a čistá, bez bezprostředního znečišťování okolí prachovými částicemi. n Ekologické iniciativy kladou důraz na minimalizaci škodlivých emisí a na postupnou eliminaci uhlíkové energetiky a teplárenství. Z vašeho pohledu: existuje nějaká společná platforma pro dohodu producentů i spotřebitelů sušeného hnědouhelného prachu a zelenými? Jak sem již uvedl, SHP je palivo s relativně vysokou výhřevností. Oproti klasickému hnědému uhlí, které se v teplárnách běžně používá, je pro stejnou výrobu tepla zapotřebí přepravit do místa spotřeby méně materiálu. To má pozitivní vliv i na množství emisí souvisejících s přepravou. Díky způsobu přepravy, skladování a manipulaci nedochází k obtěžování okolí energetického zdroje prachem, příp. zápachem, v takové míře, jak je tomu v určitých případech u otevřených skládek uhlí. Důležité také je, že technologie využívající SHP jako palivo pracují s vyšší energetickou účinností, než kupř. roštové kotle spalující hnědé uhlí. To vše má pozitivní vliv na množství produkovaných emisí. Proto pro určité typy aplikací může být používání SHP vhodná alternativa i z ekologického pohledu. /lav/