Zachycování oxidu uhličitého přímo z atmosféry je zatím zcela okrajovou technologií, jíž se zabývá pouze doslova pár firem na světě. Mnohem větší pozornost se dlouhodobě věnuje technologii zachycování CO2 přímo v energetických a dalších provozech. To ovšem neznamená, že by měl obor za sebou více úspěchů. Jednou z prvních oblastí, kde se technologie zachycování (a pak následného ukládání) začala využívat, je úprava zemního plynu. Například v rámci norského projektu ukládání oxidu uhličitého Sleipner, který běží už od roku 1996, se každoročně zachytí zhruba milion tun CO2. Plyn se následně vtláčí a trvale ukládá do slaného akviferu ležícího hluboko pod dnem Severního moře. Je to samozřejmě doslova kapka v moři, ale ono jde do značné míry o projekt ověřovací – a evidentně i symbolický. Prvním projektem, který ve velkém využívá technologii CCS (Carbon Capture and Storage) při výrobě elektřiny, je elektrárna Boundary Dam v kanadském státě Saskatchewan a funguje tu od roku 2014. Tento projekt se ovšem proti původním plánům výrazně prodražil a první provozní výsledky také nebyly excelentní. A to nemluvíme ještě o výrazně dražších neúspěších, jako je elektrárna Kemper ve státě Mississippi. Měla stát 2,4 mld. dolarů a začít běžet v roce 2014. Zatím ovšem stále nefunguje a odhadovaná cena je nyní zhruba 7,5 mld. dolarů. Zklamání z nenaplněných nadějí je patrné i při zběžném rozhovoru s některým z odborníků o tomto konceptu CCS. Po přelomu 21. století se všeobecně očekávalo, že technologie se dočká rychlého rozšíření, ve skutečnosti byl ovšem pokrok mnohem pomalejší, než se předpokládalo. Potíže jsou přitom jak technického rázu, tak také čistě finanční – byť technologie může v řadě případů fungovat, je prostě příliš drahá. Jak se chytá CO2 V provozu firmy Carbon Engineering se k zachycení používá čtyřstupňového procesu, jehož chemický zápis a hrubou energetickou bilanci najdete na připojeném schématu. Firma zvolila technologii zachycování CO2 v zásaditém roztoku, která je podle nich snáze škálovatelná. V podstatě ve všech krocích využívá postupy a reakce využívané v jiných oborech, například papírenství.
