Větrníky nové generace

Fotbalové hřiště snadno zakryje plocha, kterou obepisují lopatky nejvýkonnějších větrných turbín. Dosáhnou výkon až 10 MW a délka lopatky se blíží rozpětí největšího světového dopravního letounu Airbus A380. S průměrem rotoru 160 m převýší i chladicí věže jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Stroje nové generace mají v příštích letech dominovat větrným mořským parkům, tvrdí Evropská platforma pro větrnou energetiku. Její prognostici očekávají, že do roku 2030 se produkce eoliky zvýší ze současných 188 (více než dvojnásobek tuzemské produkce elektřiny) na 965 TWh. Podíl větrné elektřiny na celkové evropské výrobě stoupne čtyřnásobně a přiblíží se 23 %: namísto dnešních 47 000 strojů bude stát na kontinentě a v jeho pobřežních mělčinách cca 90 000 větrných turbín. Lídrem eolického pelotonu je však Čína. Loni tam vyrostly větrné parky o výkonu téměř 19 000 MW. V první desítce největších světových dodavatelů strojů a zařízení figurují dnes až čtyři čínské společnosti. Větrnou energetiku na Zemi čeká podle dánské analytické společnosti BTM Consult další prudký růst. Předpokládá se, že podíl větrné elektřiny v celosvětovém mixu stoupne ze současných 1,92 na 9,1 % (v roce 2020). Obrat odvětví se podle analytiků zvýší do roku 2015 z letošních téměř 67 na bezmála 112 mld. USD. Pozici světové produkční jedničky si dlouhodobě udržuje dánský koncern Vestas. Jeho podíl na trhu se pohybuje kolem 12 %. Čínský Sinovel a americký General Electric mu však s 11 % „dýchají na záda“. Na 10 největších dodavatelů větrných technologií dnes připadá 80 % světového trhu.