Rozvoj větrné energetiky může
ČR přinést vyšší zaměstnanost
a pomoci k růstu ekonomiky. Podmínkou
je ale silnější podpora ze
strany vlády. Na těchto závěrech
se shodli hlavní řečníci Evropského
workshopu o integraci větrné
energie v ČR, který pořádala
European Wind Energy Association
ve spolupráci s Českou společností
pro větrnou energii.
Obor se bez pomoci vlády neobejde,
zejména při odstraňování
administrativních, legislativních
a technických bariér. „Ve světle tří
hlavních globálních výzev, před
kterými v současnosti stojí lidstvo
- energetické krize, finanční krize
a klimatické krize - je zcela zřejmé,
že větrná energetika nabízí konkrétní
řešení všech tří, prostřednictvím
lokální, spolehlivé, dostupné a čisté
energie,“ uvedl v této souvislosti
Petr Holub, poradce českého ministerstva
životního prostředí.
V přístupových rozhovorech s EU
se ČR zavázala plnit indikativní
cíle výroby elektřiny z obnovitelných
zdrojů. Pro rok 2020 se počítá
s jejich 13procentním podílem na
hrubé spotřebě elektřiny v ČR. Rozhodným
dokumentem by proto měl
být Národní akční plán, který má být
v červnu 2010 předložen Evropské
komisi.
Na eoliku vloni připadlo 36 %
kapacity všech nových energetických
zdrojů instalovaných v rámci
EU. Koncem roku 2008 bylo v oboru
větrné energie v EU zaměstnáno
na 160 000 lidí. ČR momentálně
vykazuje cca 500 zaměstnanců
pracujících na výrobě součástek
větrných elektráren. České větrné
elektrárny vloni podle statistik ERÚ
vygenerovaly 244,7 GWh elektřiny,
čímž saturovaly spotřebu více než
172 000 lidí, což odpovídá městu
o velikosti Plzně. V současnosti
je v českých větrných elektrárnách
instalován výkon 150 MW. Koncem
února 2008 to bylo 116,9 MW.
ČSVE počítá do 4 let s instalovaným
výkonem ve větrných elektrárnách
ve výši 1000 MW. Tyto kapacity
vyrobí přibližně 2,5 TWh elektrické
energie. To je prakticky ekvivalent
dnešní výroby ve vodních elektrárnách.
Výstavba uvedených kapacit
si současně vyžádá investice v objemu
minimálně 35 mld. Kč. /ex/
