17. června v 10 hodin 48 minut GMT se otevřely poklopy mezi kosmickou lodí Šen-čou 12 a přechodovou komorou základního modulu čínské orbitální stanice Tchien-che alias Harmonie nebes. Do jeho nitra postupně vpluli členové I. expedice na zárodek Nebeského paláce — Tchien-kung III. Po pěti letech tak na oběžné dráze kolem Země zazněla znovu čínština.
Jako první vplul do prostorného modulu velitel expedice, ostřílený šestapadesátiletý generál čínského letectva Nie Chaj-šeng, veterán z letů Šen-čou 6 a 10, který už má na kontě celkem 19 dní a 10 hodin v kosmu. Pak následovali další dva tchajkonauti — tzv. hlavní operátor (řekněme — palubní inženýr v ruském pojetí) a žádný zelenáč podplukovník Liou Po-ming (54). Ten se už zúčastnil mise lodi Šen-čou 7 v roli podpory prvního výstupu Číňana (Čaj Č'-kang) do volného vesmíru. Následoval benjamínek, pětačtyřicetiletý „operátor“ plukovník Tchang Chung-po. Pro něj je tříměsíční výprava do vesmíru premiérou. Mimochodem, jde o ostřílené vojenské piloty, každý z nich má nalétáno přes 1 000 hodin, velitel pak 1 400. K jejich věku kolem padesátky lze jen konstatovat, že CNSA (Čínská národní kosmická agentura) zřejmě sází na zkušenosti těchto mužů spíše než na elán mladých pilotů. V prostorách Harmonie nebes, rozměrově o něco větších, než nabízely bázové sovětské moduly stanice Mir či Zarja u ISS, stráví podle plánu tři měsíce. Ty by měly stačit, aby byly funkce základu Nebeského domu plně prověřeny a připraveny na přijetí dalších dopravních lodí Šen-čou i náklaďáků Tchien-čou. Především je potřeba oživit všechny systémy Tchien-che a převést jej z automatického do pilotovaného režimu. A také vyložit potřebné věci z už zakotvené nákladní lodi, která už před měsícem dopravila k modulu 4,69 t pevného nákladu v hermetizované sekci a necelé 2 t paliva pro potřebné korekce dráhy. Tchajkonauty také čeká několik výstupů do volného prostoru s tím, že musí získat takové zkušenosti v pobytu mimo stanici, aby bez problémů i následovníci (start Šen-čou 13 je plánován na říjen) zvládli operace nutné k dostavbě stanice. Nové, zdokonalené skafandry mají člověku umožnit až sedmihodinový pobyt mimo stanici. Jaké operace tchajkonauty ve volném kosmu čekají, se necháme překvapit. Víme ale, že už na povrchu Harmonie je sada antén především pro komunikaci s řídicím střediskem, velké solární panely či přístrojové plošiny. A také patnáctimetrová robotická ruka, odvozená od ruského manipulátoru „Ljapa“, umožňující přesazování zakotvených lodí z jednoho z pěti spojovacích uzlů na druhý. K Tchien-che v příštím roce totiž přibudou další dva tzv. laboratorní moduly téměř stejných rozměrů — opět s „nebeskými“ názvy: Wen- -tchien (Pátrání po nebesích) a Meng- -tchien (Snění o nebesích), čímž by měla být kompletace Nebeského paláce (Tchien-kung III) dokončena. Předpokládaná životnost čínské orbitální stanice je 10 let a byť bude po dohotovení obytnou plochou 110 m3 třikrát menší než ISS (388 m3) či ruský Mir (350 m3), poskytne tchajkonautům a potenciálně čínským vědeckým pracovníkům dostatek pohodlí pro jejich činnost. Navíc CNSA nevylučuje, že časem se Tchien- -kung rozšíří o další dva vědecké moduly. Tím se mj. rozšiřuje možnost mezinárodní spolupráce, kterou Čína nabízí nejen Rusku či Indii. Zájem je i v evropských zemích sdružených pod ESA. To pochopitelně vyvolává nervozitu v NASA a americké administrativě vůbec. „Neobávám se faktu, že se Číně ve vesmíru daří, ale toho, že se naši partneři obracejí na Čínu, a my se tváříme spokojeně. Necháváme je vybudovat si vlastní kosmickou stanici, otevřenou nejen Číňanům…“ prohlásil například bývalý americký astronaut a šéf NASA v letech 2009—2017 Charles Bolden. Za tuto situaci si mimochodem Američani mohou tak trochu sami. Tvrdě totiž odmítali čínský zájem o spolupráci na ISS. Dnes se navíc NASA zaměřila v programu Artemis na Měsíc a budování cislunární stanice Gateway. Z této perspektivy je možné, že po roce 2028, kdy zřejmě definitivně končí provoz Mezinárodní kosmické stanice, bude čínská orbitální stanice největším pozemským pracovištěm ve vesmíru. O to větší prestiže se dostane rodící se kosmické velmoci, která míří i dál od Země — k Měsíci a později i na Mars. /Stanislav Kužel/