Digitální transformace ve dvou směrech Digitalizace mění jak společnost, tak její ekonomiku. Pro průmysl jsou oba aspekty relevantní. Výrazně se to projeví i na letošním veletrhu v Hannoveru, který se uskuteční od 23. do 27. dubna za účasti 5 000 vystavovatelů a více než 200 tisíc návštěvníků. Partnerskou zemí bude letos Mexiko se 150 vystavovateli. Všechny plochy jsou již vyprodány. Možná k tomu přispěl i fakt, že se na výstaviště vrátila s 1 000 vystavovateli specializovaná výstava Cemat, zaměřená na toky materiálu a intralogistiku. Právě ta bude hrát v příštích letech výraznější roli v závislosti na postupující digitalizaci, a proto se očekává návštěva asi 40 000 specialistů. Není bez zajímavosti, že počítačový veletrh CeBIT se letos poprvé posunuje z jara až na 11. června. Organizátoři bojují s rapidně klesajícím zájmem veřejnosti o tuto akci nejen změnou termínu, ale i koncepce. Základní důraz chtějí položit na zábavnou prezentaci informační a komunikační elektroniky. Trendy veletrhu Centrálním tématem strojírenského Hannover Messe 2018 bude software a informační řešení. Není divu, protože jejich role spočívá ve spojení jednotlivých částí výrobních průmyslových řetězců. Tyto síťové struktury hrají elementární roli v digitální transformaci. Změny produktů, výrobních procesů a služeb v důsledku využívání digitálních technologií se projevují ve dvou základních směrech. První se prezentuje v automatizačních, případně strojírenských produktech digitálně obohacených. Klasické výrobky a služby získávají nové uplatnění díky novým technologiím, jako jsou M2M, OPC UA nebo Rami. V rámci nového veletrhu „Integrated Automation, Motion & Drives“ (IAMD) budou odborné veřejnosti představeny na hannoverském veletrhu četné příklady tohoto vývoje. Druhý směr staví do popředí pojem Digital Factory, pod nímž se skrývá továrna využívající digitalizační technologie. Do ní jsou nasazeny koncepty, jež se osvědčily ve spotřebním průmyslu. Jako trend se zde ukazuje využívání platformové ekonomie, digitálních dvojčat, umělé inteligence, strojového učení a prediktivní údržby. Odkrýt tento potenciál dokážou jen firmy, jež změnily své myšlení, domnívají se jak specialisté z průmyslových svazů, tak z agentur zabývajících se průzkumem trhu. Pozorují také posun tradičních strojírenských firem k softwarovým domům. Příkladem takového vývoje může být koncern Siemens, který už dávno překročil hranice německého či evropského podnikatelského prostředí a prosazuje se i v dalších částech světa. Siemens udává tón Na předveletržní tiskové konferenci v Herzogenaurachu u Norimberku nás informovali vedoucí manažeři koncernu Siemens o letošních novinkách. Na ploše 3 500 m2 předvede technologický gigant celou plejádu tematicky pestrých řešení ve stylu Digital Enterprise od automobilového a leteckého průmyslu přes potravinářství až po strojírenství a energetiku. Základní důraz se klade na MindSphere, verzi 3. Tento otevřený operační systém a cloudové řešení pro internet věcí (IoT) umožňuje chytrou analýzu dat. Obsahuje uživatelské aplikace, nástroje pro připojení zařízení a nástroje pro vývojáře aplikací a služeb. Pomáhá vyhodnocovat data a využívat je k optimalizaci výrobního i obchodního procesu po celou dobu životního cyklu výrobního zařízení či finálního produktu. Siemens už dokonce vytvořil MindSphere World, což je organizace zatím 18 uživatelů tohoto systému. „V Hannoveru také ukážeme, jak díky informacím získaným ze systému MindSphere pomáháme našim zákazníkům kontinuálně optimalizovat celý řetězec vytváření přidané hodnoty,“ řekl v rozhovoru s naším zpravodajem dr. Jan Mrosik, generální ředitel divize Digital Factory. „To platí jak pro různá průmyslová odvětví a tradiční výrobní postupy, tak pro nové technologie. Příkladem je zprůmyslněná výroba v oblasti aditivní produkce. Siemens už nasadil ve svých výrobních závodech 50 velkých průmyslových 3D tiskáren a zaujímá tak výjimečné postavení v celoevropském měřítku. Nejde už jen o výrobu modelů, ale o skutečnou průmyslovou výrobu. Například hořák pro spalovací turbínu se skládal ze 13 dílů a nyní se dá vytisknout v jediné operaci! Díky tomuto postupu se nám také podařilo výrazně zkrátit výrobu a snížit hmotnost o 22 %.“ Abychom pochopili význam takového zjednodušení výroby, musíme si uvědomit, že kompletní turbína váží 170 t a skládá se z 25 tisíc součástek, jež se musejí montovat ručně. Takže snížení hmotnosti o každý kilogram a menší počet dílů mají velký význam technický i ekonomický. „Siemens nabízí svým zákazníkům integrovaná softwarová řešení. Nástroje pro vývoj, simulace, přípravu výroby a 3D tisk jsou soustředěny v jednom systému a lze je obsluhovat z jedné obrazovky. K tomu dodává celou škálu automatizačních aplikací se systémem Simatic.“ 10 miliard na akvizice Expozice na veletrhu tak ukáže výsledky nové cílevědomé snahy koncernu soustředit se na nové trendy. „Jen od roku 2007 investoval Siemens kolem 10 mld. dolarů na akvizice softwarových firem,“ informoval nás dr. Mrosik. V roce 2016 nastoupil Siemens důsledně na cestu digitalizace. Koupil americkou softwarovou firmu Mentor Graphics za 4,5 mld. dolarů, jež byla založena v Oregonu roku 1981 jako start-up. Velké naděje vkládá koncern taky do nákupu finské firmy Sarokal Test Systems u Oulu. Její produkty, jež používají především výrobci čipů anebo telekomunikační operátoři, se soustřeďují na velice perspektivní sítě 4G a 5G. Společnost založená v roce 2013 má sice jen 19 zaměstnanců, ale její růstový potenciál je prý obrovský. Sarokal se totiž od počátku zaměřuje na zlepšování výkonnosti mobilních komunikačních a informačních sítí, jež jsou zásadní například pro internet věcí. Karel Sedláček, Herzogenaurach u Norimberku
