Jak digitalizace proměňuje zdravotnictví ve všech jeho oborech, ukázal nedávný veletrh conhIT v Berlíně, který je největší svého druhu v Evropě. Expozice 570 vystavovatelů byly doplněny odborným kongresem a celou plejádou diskusí. Veletržní společnost Messe Berlin měla bezesporu šťastnou ruku, když do palety svých veletržních akcí přidala conhIT, který se zaměřuje na informační a komunikační technologie ve zdravotnictví. Takto tematicky úzce zaměřený veletrh necílí sice na nejširší veřejnost, ale úctyhodný počet 570 vystavovatelů a 10 tisíc návštěvníků je přesto dokladem výrazného úspěchu. Ukázalo se totiž, že politici, ekonomové, investoři, ale i lékaři, výzkumníci a v neposlední řadě pacienti našli své pevné místo v diskusích o podobě transformace zdravotnictví. Na veletrhu představili někteří vystavovatelé své projekty v demoprezentacích a simulacích, aby je přiblížili jednotlivým zájemcům. Zvláště ve vedení zdravotnických zařízení a pojišťoven je mnoho manažerů bez odpovídajícího technického vzdělání. A přitom rozhodují o miliardových investicích. Ministr se představil Letošní veletrh conhIT položil nový důraz na některá stará témata, jako je kvalitní péče, snižování nákladů, ochrana dat nebo zkrácení pobytu nemocného ve zdravotnických zařízeních. Ve všech těchto oblastech hrají nejnovější aplikace informačních technologií podstatnou roli. Ostatně to zdůraznil při zahájení veletrhu také nový spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CSU). Jeho projev byl očekáván s velkým napětím, protože se jednalo o ministrovo první veřejné vystoupení v této funkci. Spolkový ministr zdravotnictví se domnívá, že v medicíně by „přehnané požadavky na ochranu údajů“ neměly zhoršovat situaci ve zdravotnictví. Občané by měli dobrovolně věnovat údaje vedeni snahou usnadnit zdravotnický výzkum a celkovou péči. Na jedné straně by se telemedicína měla dostavit do lékařských ordinací pomocí on-line konzultací. Na druhé straně však musí být lékařský výzkum využívající platformy velkých dat postaven na anonymních a pseudoanonymních údajích. „Dárcovství dat“ jednotlivého pacienta pomůže celku, domnívá se Spahn. Digitalizace je „šance a příslib“ v této oblasti. Co se týče zdravotnické telematické infrastruktury, Spahn chválil „bezpečnou dálnici“ pro zdravotní data, která se v současné době staví v Německu za podpory jeho ministerstva. „Ale my nemusíme sestavovat auta,“ vysvětlil zástupcům průmyslu. Svůj názor opřel o příklad diabetiků. Dokonce i v případě, že mnoho let žili se svým onemocněním a přizpůsobili se mu, jejich údaje mohly díky big datům vést k novým poznatkům a zvyšovat kvalitu celé veřejné zdravotní sítě. Významným tématem veletrhu conhIT 2018 byly elektronické záznamy pacientů (ePA) a elektronické složky pacientů (ePF). V Německu se totiž v souladu s koaliční dohodou strany CDU/CSU a SPD zavázaly, že zavedou elektronické záznamy pa- cientů (ePA). Do konce roku má být hotové „centrální, primární, trvalé, vysoce bezpečné, osobní úložné místo pro lékařské dokumenty jakéhokoli typu“. Obsluha databáze má být velice snadná a nebude vyžadovat žádné velké technické dovednosti. Jak si v této souvislosti nevzpomenout na pozoruhodný český projekt elektronických zdravotních knížek IZIP, který měl usnadnit komunikaci mezi lékařem a pacientem a také umožnit sdílení dat o léčbě konkrétního pacienta mezi různými lékaři? Vznikl už v roce 2001 a zprvu byl úspěšný. V roce 2005 se například stal nejlepším e-Content projektem na světě v kategorii e-Health. Postupem času ale sílila kritika. Odpůrci IZIP poukazovali zejména na jeho cenu a financování a také na to, že systém lékaři prakticky nevyužívali. Nyní, po 17 letech, tedy na podobném principu připravují příbuzný projekt v Německu. Nemocnice budoucnosti Na veletrhu se také hodně hovořilo o nemocničních informačních systémech, jež budou určovat podobu i způsob práce v nemocnicích v blízké budoucnosti. V Německu je to horké téma, protože ve hře je sedm zájemců se zajímavými nabídkami. Poté, co před dvěma lety skončila neúspěchem snaha koncernu Compugroup o převzetí firmy Agfa, diskutovalo se na veletrhu i v kuloárech kongresu o tom, že zájemce se opět snaží opakovat pokus. Agfa se totiž přeorganizovala. Ovšem ve středu pozornosti je také Philips. A co plánuje v Německu americký gigant Cerner? Jakou roli bude hrát v nové strategii společnosti Telekom Healthcare nový šéf strategického rozvoje? Na tyto a další otázky se nenacházejí odpovědi snadno. Agfa Healthcare dosahuje v Německu, Rakousku a Švýcarsku (DACH) v oboru informačních technologií pro nemocnice obrat ve výši 200 mil. eur. V Německu zaujímá první místo na trhu se svým programem Orbis, jenž je už nainstalován v 807 zařízeních. Na veletrhu představila Agfa aktualizovanou verzi programu. Americký koncern Cerner koupil v roce 2015 od společnosti Siemens za 1,3 mld. dolarů část zabývající se informačními technologiemi pro zdravotnictví. Tím se stal druhým největším výrobcem IT pro nemocnice na německém trhu. Během tří let portfolio své nabídky podstatně rozšířil a své programy instaloval už ve více než 500 nemocnicích. Navíc koncern stále inovuje a v USA těsně spolupracuje s americkou armádou. Na burze obchodovatelný výrobce klinických softwarů z Villingen- Schwenningenu docílil loni obratu 119 mil. eur a své systémy už dodal do 237 zařízení v Německu. Ve světovém měřítku se už může pochlubit více než 570 instalacemi. Mezi nejnovější patří dodávky do Bulharska, Maďarska a Španělska. Na veletrhu prezentoval také novou generaci speciální dokumentace, programy pro radiologii a patologii a telemedicínu. Všechny aplikace jsou k dispozici na chytrých telefonech. V tomto segmentu trhu je čilý také německý Telekom, který své programy instaloval už ve více než 220 klinikách. Technické novinky Na veletrhu se nemluvilo jen o politice a ekonomice, ale také o nové technice. S příznivým přijetím u odborníků i široké veřejnosti se setkal původně japonský robot, který vybavila novým softwarem tchajwanská firma, jež založila s německou firmou společný podnik iHelper. Roztomilý robotický informátor komunikuje s návštěvníky v několika jazycích a poskytuje potřebné informace. V USA se osvědčil už na několika letištích a ve velkých nákupních střediscích a na berlínském veletrhu možná začala jeho nemocniční kariéra. Firma Man and Machine představila své klávesnice, myši a tablety, které jsou odolné vůči vodě a vlhku a snesou náročné nemocniční podmínky. Na stánku je potápěla v akváriu! Nejpřitažlivější byly ty exponáty renomovaných i začínajících firem, jež se zabývaly rolí nových pojmů, jako jsou big data, deep learning a umělá inteligence ve zdravotnictví. Vystavovatelé nabízeli odpovědi na otázky, zda elektronické komunikační a informační technologie skutečně ulehčí lékařům každodenní rutinu. S tím ovšem souvisí i otázka, jakou perspektivu v medicínském výzkumu nabízejí systémy založené na umělé inteligenci. V rámci doprovodného kongresu se hovořilo především o přínosu nových algoritmů při personifikaci medicíny a při kvalitativním zlepšování terapeutické kvality. Je evidentní, že možnosti uplatnění umělé inteligence jsou různorodé. Například André Sander, vedoucí vývoje softwaru u firmy Gesundheitswesen GmbH & Co., hovořil o možnostech nasazení umělé inteligence v patologii: „V této oblasti se už pomalu, ale jistě prosazuje. Ovšem umělá inteligence není sama o sobě řešením, významné jsou také terminologie a ontologie. Terminologie je důležitá, aby spolu různé systémy mohly dobře komunikovat a dobře si rozuměly. Budoucnost tedy nejspíš spočívá v integrované klinické inteligenci, v níž se různé metody vzájemně budou prolínat.“ Umělá inteligence byla tématem i diskusí v tzv. Startup-Café, diskusním fóru, jež se letos konalo poprvé. Mladí nápadití softwaroví vývojáři a začínající firmy zde představovaly své projekty. Například Infermedica z Polska prezentovala logická řešení, v nichž hrály prim inteligentní chatboty. Právě ty lze nasadit v diagnostice při odhalování symptomů onemocnění, aby byla co nejdříve stanovena co nejpřesnější diagnóza. Jeden čínský vývojář například napojil na mobilní přístroj měřící EKG nové zařízení, jež nejen měří kontinuálně srdeční frekvenci a předvídá možné srdeční potíže pacienta, ale nabízí také on-line diagnózu. Tu stanovuje vzdálený tým zkušených lékařů 24 hodin denně. Pacientova data jsou anonymizována a využívána v analýze velmi velkých dat při vývoji prevence srdečních onemocnění. Řada vystavovatelů prezentovala chytré náramky pro pacienty. Umožňují nejen otevírat dveře, ale vysílají informace o pohybu pacienta po nemocnici. Především však přenášejí data o diagnóze a terapii, jsou v neustálém spojení s ústřední databází a pomáhají ošetřujícímu personálu při dávkování léků i dalších úkonech. Výrazně také snižují riziko záměny pacientů. Nový lékařský přepínač MICROSENS nabízí výkon, bezpečnost a hospodárnost datových sítí v lékařském prostředí. Namísto složité nové kabeláže mohou být stávající sítě v nemocnicích, klinikách a v dalších lékařských zařízeních snadno a levně rozšířeny pomocí přepínače Medical Switch. Dodatečné vybavení může být prováděno s minimálním přerušením provozu na klinice, což zajišťuje výkon a zabezpečení tam, kde je potřeba: na vnějším okraji sítě, na portu terminálu. Namísto čtyř měděných kabelů se čtyřmi síťovými izolátory, které vyžadují tradiční síťové koncepty, nabízí Medical Switch kompaktní, plně integrované, robustní a bezpečné řešení. Zvláštností je možnost napájení přes Power-over-Ethernet přímo z datové sítě. Novinek, podnětů a inspirace bylo na veletrhu hodně. Nezbývá než se těšit, že se budou postupně zavádět i u nás. Karel Sedláček, Berlín
