V rámci projektu Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci na ní pracují mladí zahraniční vědci. Přijeli z Bulharska, Polska, ale i Egypta a Indie. Nejvíce se zajímají o nanomateriály a nanotechnologie a Liberec si vybrali i proto, že zdejší univerzita je podle nich špička v tomto oboru. Na tříletý projekt získala liberecká univerzita v roce 2012 dotaci Evropské unie a MŠMT ve výši zhruba 44 mil. korun z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Díky tomu mohla přijmout mladé odborníky z Čech i ze zahraničí, aby omladili stávající vědecko-výzkumné týmy, pomáhali jim nejen řešit stávající výzkumné úkoly, ale také získávat projekty nové a rozvíjet nové vědecké směry včetně mezinárodní spolupráce. Celkem se zapojilo do práce univerzitních vědeckých týmů na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI) TUL 14 absolventů doktorských studijních programů. „Jsem rád, že jsem v Liberci. Je tady díky nadstandardnímu vybavení laboratoří velmi dobré prostředí pro vědeckou práci a také oceňuji vysoký stupeň akademické svobody. Líbí se mi přátelské prostředí, neformální vztahy mezi námi a profesory, konstruktivní diskuse o výsledcích našeho bádání a nezištná výměna informací mezi výzkumníky,” říká absolvent University College of Science, Osmania University doktor Vinod Vellora Thekkae Padil. Pracoval rok na Národní univerzitě v Singapuru jako výzkumný pracovník a nyní svůj výzkum na liberecké univerzitě v týmu docenta Miroslava Černíka zaměřuje na využití nanočástic pro čištění životního prostředí. Je přesvědčen, že svoje zkušenosti z Liberce využije i v rodné Indii. „Indie patří k nejhustěji obydleným zemím a potýká se víc než jiné země s problémem znečištěných vod. Je pro mě i osobně velmi důležité přispět k vyřešení tohoto aktuálního problému,” říká indický vědec. Projekt „Rozvoj řešitelských týmů…” umožňuje univerzitě mimo jiné nabídnout mladým vědcům i nadstandardní platy. „Cílem je přilákat na univerzitu talentované vědce a rozvíjet spolupráci akademických pracovišť s českými i zahraničními výrobními podniky. Věříme, že s jejich pomocí získáme i více mezinárodních projektů, zejména těch s výstupy aplikovaného výzkumu,” přiblížila projekt Markéta Dubová, vedoucí Oddělení grantové podpory CxI. Připomněla, že nezbytnou podmínkou přijetí do vědeckých týmů CxI bylo ukončené doktorské studium související s výzkumnými oblastmi jednotlivých oddělení CxI. „To znamená konkurenceschopné strojírenství nebo materiálový výzkum se zaměřením na využití nanomateriálů, ale i další progresivní oblasti výzkumu,” upřesnila. Samotný titul Ph.D. však podle ní rozhodně k přijetí nestačil. Uchazeči museli absolvovat náročné a přísné výběrové řízení. Body se přidělovaly také za dosavadní výsledky vědecké práce, především patenty, užitné vzory a samozřejmě publikace v impaktovaných časopisech. Dalšími kritérii byly aktivní znalost angličtiny a reference z dosavadních i dřívějších pracovišť podniku. „Přihlásilo se více než 120 uchazečů téměř ze všech kontinentů. Byli mezi nimi Američané, Číňani, Indové, Rumuni, Francouzi a další. Mezi vybranými uchazeči bylo osm absolventů z českých univerzit,” uvedla Dubová s tím, že na mladé „postdoky” čeká také základní povinnost: v rámci projektu absolvují půlroční zahraniční stáže na jiné univerzitě nebo ve výrobním podniku. Další povinností je také zapojit se do výuky a podělit se tak o své znalosti se studenty TUL. A proč se tolik peněz investuje právě do tohoto projektu? Rozvoj vědy na dnes již nezbytné mezinárodní úrovni a spolupráce vědeckých týmů s praxí jsou dva obecné problémy a je v zájmu státu obojí stále zlepšovat. „Je potřeba naše vědecké výsledky konfrontovat s jinými českými i zahraničními pracovišti a úspěšné je dovést do praxe. Na naši univerzitu přišli odborníci, kteří mají nejen jiné vzdělání, ale i jiný přístup k vědě a praxi, jinou životní fi losofi i a jiné sociální cítění. Promíchání českých odborníků s vědci z jiných zemí a spolupráce lidí s různými přístupy nemůže být jiná než užitečná,” tvrdí ředitel pro vědu a výzkum CxI Miroslav Černík. Na tom se shodují i kolegové, doktoři Mohamed Said Darwish z Egypta a Michal Řezanka, absolvent Přírodovědecké fakulty UK v Praze, kteří spolupracují při vývoji nových materiálů pro čištění kontaminovaných vod a pro medicínské aplikace. „Jedná se o magnetické nanočástice, které by se daly využít například pro cílený přenos léků v těle pacienta,” říká egyptský vědec, který část studia absolvoval v Německu a v rámci libereckého projektu se chystá na zahraniční jednosemestrovou stáž na univerzitu v Cambridge. „Každý máme své vlastní výzkumné úkoly, ale spojuje nás to, co umíme,” připojuje se Michal Řezanka, který se soustřeďuje hlavně na modifi kaci povrchů magnetických nanočástic. „Zkoumám deriváty cyklodextrinu. Na povrchu nanočástic, které si můžeme představit jako kuličky, vytvářejí deriváty jakýsi kyblíček, schopný zachytit organické polutanty a aromatické uhlovodíky. Rýsuje se tak velmi zajímavé využití při sanaci odpadních vod,” přibližuje svoji práci mladý doktor. Do konkurzu na místo „postdoka” se přihlásil i proto, že dostal šanci pracovat v týmu předního odborníka v oblasti organické chemie profesora Ivana Stibora, z katedry chemie FP TUL. „Mezinárodní týmy, výměna zkušeností, to je to co nás láká,” shodují se mladí čeští doktoři se svými zahraničními kolegy. Mají ale i určité výhrady. Michalu Řezankovi se zdá pomalé tempo při dalším vybavování laboratoří i když souhlasí, že byrokracie výběrových řízení je někdy těžko překonatelná. Indický doktor Vinod Vellora Thekkae Padil si zase trochu povzdechne nad úrovní angličtiny českých studentů. „Moc rád učím, ale jazyková bariéra je dost vysoká. Každá vysoká škola, která chce spolupracovat na mezinárodní úrovni, musí mít exceletně připravené studijní obory v angličtině,” tvrdí Ind. Egypťan Mohamed Said Darwish mluví s obdivem o úzkých kontaktech liberecké akademické půdy s průmyslovou praxí, ale připomíná, že podmínky mladých vědců jsou ve srovnání například s Německem horší. „Ještě štěstí, že je liberecká univerzita úspěšná ve svých žádostech o projekty, ale až projekty skončí, může mít i tak úspěšná univerzita a obecně i Česká republika problémy v získávání vědců ze zahraničí,” dodává. Ředitel pro vědu a výzkum CxI Miroslav Černík však hodnotí projekt velmi pozitivně. Silná tradice ve výzkumu, kterou má Česká republika v řadě oblastí, už podle něj nestačí. Čeští vědci potřebují získávat nové pohledy a přístupy. Nepochybuji o tom, že takoví odborníci, jako je například indický doktor Vinod Vellora Thekkae Padil se zkušenostmi z Národní univerzity v Singapuru v oblasti chemických sanačních procesů s více než 20 odbornými publikacemi v impaktovaných časopisech, nám tyto nové pohledy přinesou. Stejně jako doktor Damian Batory z Polska, který má ve svých 32 letech již téměř 20 impaktovaných publikací, dva patenty, užitný vzor a zkušenosti s řešením 11 projektů v oblasti hodnocení nanovrstev. Přínosem pro vědu v rámci CxI TUL bude jistě i absolvent VŠCHT Praha doktor Lukáš Dvořák, který své dovednosti rozvíjel ve švýcarské Basileji a spolupracoval několik let s průmyslovými podniky zaměřenými na oblast čištění průmyslových odpadních vod pomocí membránových technologií. Jaroslava Kočárková
