Odborníci z Indian Institute of Science (IISc) vytvořili ohebné filmy se strukturálním, tedy čistě fyzikálním zbarvením, které je dané jejich mikroskopickou strukturou. Při natahování těchto filmů dochází ke změně barvy, kvůli jejich mechanické deformaci. Tapajyoti Das Gupta a jeho kolegové vymysleli nový výrobní postup, který je levný a umožňuje vyrábět barevné filmy v průmyslovém měřítku. Zahrnuje tvorbu plazmonických nanostruktur z gallia (Ga) s využitím termálního vypařování a depozice gallia na substrát z biokompatibilního polymeru polydimethylsiloxanu. Podle Gupty je to poprvé, kdy byl kapalný kov, jako je gallium, využit ve fotonice. Již dříve se zjistilo, že nanočástice gallia vykazují silné interakce s elektromagnetickým zářením. Je v tom ale háček, který komplikuje výzkum a vývoj aplikací s nanočásticemi gallia. Tyto nanočástice je obtížné vyrábět kvůli velkému povrchovému napětí. Badatelé to vyřešili důmyslným využitím substrátu z polydimethylsiloxanu, který usnadňuje tvorbu nanočástic. Tvoří základní strukturu, ale také aktivně určuje strukturu nanočástic gallia a podílí se i na výsledném zbarvení. Zároveň vyšlo najevo, že výsledný film je výjimečně odolný. Během experimentu vydržel 80 tisíc natažení a opětovných smrštění a stále si zachoval schopnost změnit barvu. Pro novou pozoruhodnou technologii se nabízejí rozmanitá využití. Gupta s kolegy vyzkoušeli jednoduchý mechanický senzor pro detekci pohybu těla. Barevné filmy by se mohly uplatnit i v dalších typech nositelné elektroniky, displejích nebo třeba aplikacích pro generování elektřiny z mechanického pohybu. /sm/
