Třísloviny jsou rostlinné polyfenoly trpké či hořké chuti. Setkáme se s nimi například v čaji, červeném vínu, trnce, borůvkách či jahodách nebo chmelu. Významným zdrojem tříslovin je dřevo a kůra stromů, především z příbuzenstva buku a dubu. Vědci tvrdí, že třísloviny z kůry stromu mohou velmi dobře posloužit pro výrobu katod do baterií. Použili k tomu kůru kaštanovníku, která obsahuje přibližně 15 % tříslovin. Katody z tříslovin by se mohly stát základem výkonných, nekovových a přitom ekologicky šetrných a levných baterií. Proč právě třísloviny? Jsou běžně dostupné v rostlinách a hlavně obsahují velké množství fenolu. Právě třísloviny jsou polymerem s nejvyšším známým obsahem fenolu mezi všemi dnešními organismy. A na fenolu je založen princip uskladnění energie v bateriích vyrobených z tříslovin. Hongli Zhu z Northeastern University v americkém Bostonu, který vedl tento výzkum, tvrdí, že třísloviny jsou perfektně použitelné polymery. Jde o obnovitelný zdroj, který nám příroda nabízí ve velkém množství. Z kůry stromů přitom mohou být třísloviny získány snadno, jen s minimální snahou a náklady. Molekuly tříslovin jsou relativně lehké a zároveň obsahují veliké množství fenolových skupin. Díky tomu mají výtečné elektrochemické znalosti. Dnes jsou třísloviny šampionem mezi přírodně se vyskytujícími polymery, které jsou vhodné pro výrobu baterií a podobných aplikací. Baterie z tříslovin představují velkou změnu proti dnešním typům baterií, v nichž hraje významnou roli například lithium. Mohli bychom to ale s nimi risknout, protože nabízejí řešení hned dvou velkých problémů najednou. V současnosti nás ohrožuje nedostatek potřebných kovů pro baterie a také vysoké náklady na syntézu potřebných materiálů. Výzkum baterií z tříslovin teprve začal, ale brzy bychom se prý mohli dočkat výkonných a laciných baterií, které budou vycházet z tohoto materiálu.