Vědci se nechtějí ženit s duchem doby

Jak najít vzájemně výhodnou spolupráci mezi vědci a průmyslníky? V jednotlivých případech to jde, ale systematicky se to stále nedaří. Projevilo se to na jednání Akademického sněmu, který je nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd ČR. „Kdo se ožení s duchem doby, bývá brzy vdovcem,“ citoval na sněmu předseda akademie věd Jiří Drahoš výrok dánského filozofa Sorena Kierkegaarda. Ilustroval tak přesvědčení akademiků, že jsou tlačeni do pro ně nevýhodné spolupráce s byznysem. „Zejména v několika posledních letech jsme svědky situace, kdy jsou věda a vzdělanost v této zemi nuceny do jakéhosi sňatku z rozumu s podnikatelskou sférou reprezentovanou zejména takzvaným rychloobrátkovým byznysem, přičemž hlavním dohazovačem je zde politicko-administrativní aparát,“ řekl profesor Drahoš. Podle něj se projevuje tendence vytvořit z výzkumných pracovišť a vysokých škol služky podnikatelské sféry. Vědci by se pak stali pracovní silou, kterou je možné libovolně najímat a propouštět podle „diktátu rychlých a krátkodobých výdělků“. Účastníci sněmu trvali na tom, že takzvaný základní výzkum, který přináší podstatné poznatky o fungování přírodních a společenských sil a který především v akademii věd probíhá, by neměl ustupovat různým krátkodobým výzkumným cílům, které možná mohou být na chvíli aplikovány v praxi. Bez základního výzkumu by brzy nebylo co aplikovat, zní většinový názor. SMYSL MÁ ZAPLACENÁ LICENCE, NE PATENT Členové Akademického sněmu také kritizovali doznívání tři roky starého systému, který měl měřit výkonnost vědy podle objektivních kritérií a jemuž se všeobecně začalo říkat kafemlejnek. Ten totiž nedokáže odlišit mezi špičkovou a obsáhlou monografií, běžnými vysokoškolskými skripty či publikací v nepříliš významném odborném časopise. Kafemlejnek také přiděluje body (podle nichž se následně rozdělují další peníze na výzkum) třeba za přihlášení patentu, takže řada výzkumných institucí kvůli tomu začala podávat více patentových přihlášek. „Oceňovat patent nemá smysl, důležitá je teprve skutečně prodaná licence,“ připomněl prezident Asociace výzkumných organizací Miroslav Janeček, že kafemlejnek neumí odlišit kvantitu od kvality. Poradce premiéra pro vědu Petr Fiala na sněmu připustil, že je nutné využívání kafemlejnku omezit a dlouhodobě najít jiný způsob hodnocení vědy. Předseda akademie věd však konstatoval, že kafemlejnek může vyhovovat některým vysokým školám. „Slyšel jsem od kolegů, zejména z přírodovědeckých a fyzikálních oborů, že využití kafemlejnku je pro ně stále přijatelnější než neprůhledný systém rozdělování financí. Ministerstvo školství totiž na rozdíl od akademie věd neprovádí žádné vnitřní hodnocení,“ uvedl Jiří Drahoš. NOVÁ STRATEGIE V JEDNÁNÍ Akademie věd začala pracovat na strategii svého rozvoje v letech 2014–2020. Jak vyplynulo z jednání sněmu, v této chvíli se uvažuje o tom, že by financování stále více mířilo na slibné výzkumné programy, nikoli na jednotlivá existující pracoviště. Mohl by to být prostor pro větší pružnost i pro lepší spolupráci s vysokými školami. O strategii se však ještě bude jednat, zatím má podobu pouze základní představy. ŠPIČKOVÁ PRACOVIŠTĚ V ČESKU Akademický sněm se rovněž seznámil s přípravami dvou výzkumných projektů mezinárodního významu, které v Česku vyrostou především za peníze Evropské unie určené pro rozvoj regionů zaostávajících za evropským průměrem. V Česku tuto definice splňují všechny kraje kromě Prahy. Laser ELI, který vyroste za 6,8 miliard korun v Dolních Břežanech u Prahy (ovšem už ve Středočeském kraji), bude součástí nové evropské soustavy laserových pracovišť. Na celém projektu bude spolupracovat čtyřicet výzkumných institucí ze třinácti zemí Evropské unie. Laser bude mimo jiné sloužit výzkumu struktury látek, takže by měl přinést tipy na výrobu materiálů s novými vlastnostmi anebo údaje o prostorové stavbě bílkovin v lidském těle, která ovlivňuje jejich vlastnosti, takže poznatky by mohly být využitelné při hledání nových léků. Druhým projektem je biomedicínské centrum BIOCEV, které bude stát 2,3 miliardy korun a vzniká ve Vestci u Prahy. V centru, společně připraveném akademií věd a Univerzitou Karlovou, se budou zkoumat geny zodpovědné za nemoci srdce, jater či za nedoslýchavost. Vědci budou také studovat virové infekce a jejich souvislost s nádorovými onemocněními a budou se podílet na vývoji nových biomateriálů pro náhrady cév a srdečních chlopní nebo pro obnovení poškozené míchy. Podle předpokladů by se zdejší výsledky měly uplatnit také v „zelené“ energetice, zejména při zpracování odpadů. Kromě výzkumu se tu plánuje vzdělávání studentů ve stimulujícím prostředí špičkového pracoviště. Josef Tuček