Společnost Continental vyvinula inteligentní řešení pro včasnou detekci závad v systémech pásových dopravníků za pomoci senzorů, kamer, dronů a umělé inteligence. Technologická divize společnosti Continental vyvinula servisní řešení pro monitorování systémů pásových dopravníků, které umožňuje včasnou identifikaci slabých míst podél systému pásových dopravníků, tedy před tím, než dojde k jejich poškození. Dovede tak předcházet neplánovaným a nákladným odstávkám. Nový, technologicky založený přístup, byl do stadia prototypu vyvíjen v programu firemního inkubátoru Co-pace [koncernová organizace nabízející podporu start-upům zabývajícím se autonomními systémy, umělou inteligencí, pokročilými materiály, bezpečností dat, bateriemi nové generace, pokročilými pohonnými systémy nebo řešeními pro chytrá města – pozn. red.] a nyní je pod hlavičkou ContiTech dotahován do produkční fáze. Systém nabízí kombinaci vizuální a akustické kontroly a umožňuje efektivní plánování údržby na základě dat. Nahrazuje konvenční a obvykle velmi pracný proces pravidelných revizí technologiemi založenými na senzorech, které umožňují přesnější proces kontroly, snižují vstupní ověřovací vstup a umožňují prediktivní údržbu.
Kamery a mikrofony monitorují aktuální stav Napínací kladky jsou důležitými součástmi pásového dopravníku a jsou nezbytné pro zajištění bezproblémových dopravních operací. Dopravní pás na středním dopravníku s celkovou délkou pásu 40 km jezdí přes přibližně 120 000 napínacích kol. Zhruba 30 % provozních závad pásových dopravníků lze přičíst závadám na volnoběhu, které nebylo možné včas identifikovat. Nová nabídka služeb na tuto skutečnost reaguje. Zahrnuje hybridní řešení, které řeší různé aplikace a sekce. Kontrola otevřených sekcí a operací je mimo jiné prováděna ze vzduchu pomocí dronu vybaveného infračervenými a RGB kamerami. Ten monitoruje obě strany pásového dopravníku. Jakmile přeletí kontrolovaný úsek, vrací se do autonomní nabíjecí stanice, aby nasbíraná data během procesu nabíjení nahrál do příslušného cloudu prostřednictvím modulu IoT (Internet of Things). Obrazová data jsou zpracována pomocí algoritmu s umělou inteligencí (UI) a analyzována s ohledem na jakékoli zjištěné defekty volnoběhu. Nepřetržitá údržba v krytých úsecích nebo podzemních dopravnících se provádí také pomocí pevných mikrofonů instalovaných každých 20 až 25 m. Ty zachycují frekvenční variace v četných volnoběžných otáčkách. Zvukový záznam je prováděn dvakrát denně, přičemž i tato data se nahrávají do výše uvedeného cloudu. Události, které indikují poškozenou volnoběžku, jsou poté analyzovány pomocí algoritmu založeného na UI.
Monitorování stavu umožňuje regulovat servisní intervaly „Konvenční, často manuální metody kontroly mohou být pro servisní techniky časově velmi náročné, nepřesné nebo dokonce nebezpečné s ohledem na délku pásu nebo místní okolnosti, jako jsou podzemní vedení a uzavřené úseky. Dokumentace se navíc často provádějí ručně, přičemž zjištění se musejí následně ručně vkládat do příslušných datových sad. Intervaly údržby se také často řídí pevným rotačním principem realizovaným v krátkých intervalech, aby se předešlo nebo zabránilo selhání dopravníku,“ vysvětluje Clemens Panzer, vedoucí a člen vývojového interdisciplinárního týmu vytvořeného pro tento projekt. Naproti tomu kontrola založená na senzorech umožňuje vzdálené monitorování stavu systému pomocí dat, s tím, že potenciální poškození lze detekovat v jeho rané fázi, a předejít tak vážnějším poruchám a dlouhodobějším odstávkám. Další výhodou je, že shromážděná data budou v budoucnu automaticky zpřístupněna v digitální podobě prostřednictvím uživatelsky přívětivého rozhraní. Data lze kdykoli zobrazit a umožňují plánování příslušných servisních období na základě poptávky. Změny stavu dopravníku po delší dobu lze výrazně lépe analyzovat pomocí uložených historických dat a také lze lépe odhadnout předpokládanou životnost komponent. Řešení bylo úspěšně testováno už loňském roce. Pilotní projekty s potenciálními zájemci jsou uváděny do provozu v průběhu letošního roku 2021.
Vývoj prototypu v inkubátoru vlastněném společností Inkubátor provozovaný organizací Co-pace poskytl nezbytné prostředí pro rychlé ověření technologicky a trhově relevantních předpokladů, na nichž je koncept založen, a pro počáteční sběr dat a testy pro vytvoření prototypu. Aby to bylo možné, byly potřebné odborné znalosti shromážděny v interdisciplinárním týmu, který na základě dat, rozhovorů s odborníky a zpětné vazby od zákazníků prozkoumal proveditelnost, životaschopnost a atraktivitu systému a zapracoval zjištění pro účely optimalizace produktu. Například záznam zvukových signálů vyústil v úspěšnou analýzu volnoběhu – zatímco původně byla plánována pouze vizuální kontrola. Skok od konceptu k prototypu byl dokončen za pouhé dva měsíce. /PK/
