Energetická bezpečnost České
republiky. Pro některé z našich
občanů příliš obecné, ne vždy
aktuální téma. Jak se daný problém
jeví v mezinárodně-politických
souvislostech? Na otázky TT
odpovídá velvyslanec ČR se zvláštním
posláním Václav Bartuška:
n V čem spatřujete současnou
energetickou bezpečnost vy?
Zvykli jsme si mít k dispozici vše,
co potřebujeme k příjemnému životu:
elektřinu, teplo, pohonné hmoty.
Ještě před 30 lety jsme neměli problém:
jedna miliarda lidí (tehdejší
Západ i velká část socialistického
bloku) měla k dispozici veškeré surovinové
zdroje celé planety. Jenže teď
další 3 miliardy lidí (od Číny, přes
Indii, po Brazílii a Vietnam) aspirují
na příjemný (a nákladný) životní styl
Západu. Tolik surovin ovšem naše
planeta (při současném stupni techniky
a vědy) - nemá. Naším základním
problémem je, že ke globálnímu
souboji o suroviny přicházíme sytí,
spokojení se současným stavem. Ti
ostatní jsou hladoví a plni chuti zlepšit
svůj život.
n Tok legálního zahraničního
kapitálu do ČR není limitován
a krok za krokem se uplatňuje
i v českém energetickém strojírenství,
v tuzemské energetice a teplárenství.
Je jeho vstup do tohoto
strategického resortu a další podnikatelské
aktivity v něm z dlouhodobého
hlediska pro nás přínos,
anebo hrozba?“
Tohle je otázka, kterou jsme si
měli položit začátkem 90. let. Teď
už je pozdě brečet.
n ČEZ vloni vyhlásil mezinárodní
tendr na dostavbu JE Temelín,
resp. na dodávku 5 nových
reaktorů. Okruh zájemců se nyní
zúžil na trojici francouzských,
amerických a ruských adeptů.
Koho a proč byste upřednostnil ve
finální fázi vy osobně?
Řekl jsem mnohokrát, že nelobbuji
za žádného z uchazečů, ale proti jednomu.
Základním principem evropské
energetiky (stejně jako kteréhokoli
jiného odvětví) je diverzifikace.
Laicky řečeno: nedávat všechna
vajíčka do jednoho košíku. Máme
v České republice 6 sovětských
reaktorů. Nevidím důvod stavět tu
nyní další ruské modely.
n Podnikatelé v plynárenství
hlasitě horují za další posílení
tempa a objemu plynofikace ČR,
zejména za uplatnění plynu při
výrobě energie a tepla a při substituci
ropy a benzínu v dopravě.
Naše republika strategickými
zásobami zemního plynu nedisponuje
a musí jej importovat (leckdy
z politicky labilních regionů). Není
to bezpečnostně nedomyšlená
kampaň?
Samozřejmě, že plynárenské společnosti
chtějí prodávat více plynu.
Divil bych se, kdyby tomu bylo
jinak. Pro stát je ovšem zvýšená
závislost na plynu (již dnes ve výrobě
tepla, výhledově možná i v elektřině)
rizikem. Pokud budeme mít
kapacitní propojení do dalších směrů,
abychom v případě další plynové
krize byli schopni dovézt plyn
z jiného zdroje, budiž. Ale nasekat
několik velkých elektráren na plyn,
aniž bychom diverzifikovali zdroje
a přepravní cesty plynu, to znamená
zvýšit naši závislost na Rusku
a Ukrajině. Někomu se tahle myšlenka
může líbit. Mně ne.
n Jedním z bezpečnostních limitů
dalšího rozvoje české energetiky
a teplárenství je včasné a kvalitní
personální zabezpečení generační
obměny energetických odborníků,
a to nejenom v jaderných provozech.
Co je zapotřebí učinit podle
vašeho mínění, aby stát a zainteresované
firmy účinně povzbudily
mladé lidi ke studiu těchto náročných
technických oborů?
Ztráta know-how je dlouhodobě
největším problémem české energetiky
i české ekonomiky v celku: hotely,
pivovary a montovny nás neuživí.
Chceme mít životní úroveň na úrovni
Německa, ale moc pro to neděláme.
Potřebujeme vědu a výzkum,
které budou alespoň v několika oborech
na světové špičce. Ale k tomu
musíme výrazně zvýšit prestiž vysokého
školství - a to znamená dávat
na vzdělání více peněz.
n Na VI. energetickém regulačním
fóru jste na otázku z pléna,
čím a jak posílit stávající společenskou
prestiž našich energetiků,
po krátké úvaze odpověděl: „Což
takhle třídenní black-out?“ Byla
to ironie, anebo nanejvýš naléhavé
varování?
Potíž naší energetiky tkví v tom,
že zatím všechno slušně funguje.
Už jste někdy slyšel lidi bavit se
v tramvaji o tom, že včera večer
neměli doma elektřinu? Pochybuju.
A dokud si veřejnost neuvědomí, jak
složité soustrojí jí dodává elektřinu,
teplo a pohonné hmoty - a jak málo
stačí, aby se náš současný příjemný
životní styl naprosto rozpadl - bude
energetika dokonale v šachu. Věci
přece fungují, tak proč stavět nové
elektrárny nebo otevírat další doly?
Opravdu jsem přesvědčen, že bez
třídenního black-outu se zpohodlněný
občan Evropy či USA neprobere.
Tak jen doufejme, že až ta rána
přijde, bude opravdu jen několikadenní:
aby nám maso vypochodovalo
z mrazáků, ale ještě jsme měli
schopnost vrátit život do normálních
kolejí. Protože zhruba kolem pátého,
šestého dne bez proudu se začíná
rozpadat společnost, tak jak ji známe.
A mně se tenhle příjemný životní
styl opravdu líbí. Chtěl bych, aby
ho jednou měla i moje dcera. I proto
dělám tuhle práci. /bs/
