Začlenění vodíkového hospodářství do dopravních a energetických systémů umožní radikálně snížit emise skleníkových plynů a využít naplno potenciál nárazové výroby obnovitelných zdrojů. Minulý týden se proto v Praze konala mezinárodní konference Hydrogen Days 2016, zaměřená na praktické využití vodíku v ekonomice. Hlavním tématem konference byl rozvoj vodíkové infrastruktury a technologií v evropských regionech včetně střední Evropy, kde je Česká republika lídrem. Jak ale upozorňují zástupci České vodíkové technologické platformy, zatímco západoevropské země, ale např. i Japonsko, Čína či USA, do rozvoje vodíkové ekonomiky již promyšleně investují, v Česku stále chybí systémová a dlouhodobá podpora ze strany státu. Aby totiž mohly být vodíkové technologie a palivové články plně využity, je nezbytná společná infrastruktura a spolupráce jak v oblasti dopravy (čerpací stanice), tak v energetice (skladování energie) napříč evropskými regiony. I proto byla letos na konferenci nově přizvána řada zástupců ze zemí Visegrádu. „Vodíkové hospodářství je důležitou a nedílnou součástí probíhajících velkých změn v oblasti energetiky. Dnes je v jednotlivých státech Evropské unie podpora a rozvoj vodíkového hospodářství na značně odlišné úrovni, postupně se ale všechny země k zavádění vodíkových technologií nevyhnutelně připojí,“ upozornil Karel Bouzek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Lídr střední Evropy Podle předsedy představenstva České vodíkové technologické platformy Martina Fišera je Česká republika lídrem v oboru ve střední Evropě. „Naší snahou je prohloubit spolupráci s okolními státy. Díky tomu můžeme zvýšit naše šance na účast ve společných projektech se západní Evropou, a zejména Německem. To je nám inspirací nejen v úrovni výzkumu a vývoje a zapojení velkých průmyslových firem, ale také z hlediska systémové státní podpory vodíkového hospodářství,“ řekl. V Německu bylo v roce 2015 na 50 čerpacích vodíkových stanic. Ve spolupráci se soukromým sektorem chce německá vláda do roku 2023 tento počet navýšit na 400 stanic. V řadě německých měst (např. Hamburk, Kolín, Berlín) prosazují radnice do městské hromadné dopravy vodíkové autobusy. Na konferenci proto vystoupila celá řada německých odborníků, kteří na toto téma hovořili. Jmenovitě například Hanno Butsch z německé meziresortní Národní organizace pro vodíkové technologie a palivové články (NOW) nebo Heinrich Klingenberg, ředitel organizace Hysolutions Hamburg, která řídí zavádění vodíkových technologií, palivových článků a elektromobility ve státě Hamburk. Několika úsp ěch ů ji ž bylo dosa ženo „Zatímco Německo zřídilo speciální instituci koordinující zavádění vodíkového hospodářství na národní i státní úrovni, u nás zatím vláda čistě na tuto problematiku nevyčlenila jedinou osobu. Tento hendikep je samozřejmě znát. V ÚJV Řež jsme dosáhli několika úspěchů v oblasti výzkumu a vývoje a vidíme ochotu velkých průmyslových firem zapojit se do budování infrastruktury. Určit priority a navázat na celoevropskou strategii v této oblasti ale musí vláda,“ upozornil Aleš Doucek, vedoucí oddělení vodíkových technologií v ÚJV Řež a místopředseda představenstva platformy. Jistým pokrokem je podle něj fakt, že vodíkové technologie jsou poprvé zohledněny v Národním akčním plánu čisté mobility a prioritách vlády pro výzkum a vývoj. K nejvýznamnějším technologickým úspěchům Česka v oblasti vodíku patří vývoj trojitě hybridního autobusu TriHyBus (2009) nebo zařízení na akumulaci energie vodíku vyvinuté právě v ÚJV Řež (2012). Mezinárodním uznáním českých úspěchů je fakt, že Česká republika získala pro příští rok pořádání největší světové vodíkové konference World Hydrogen Technology Convention 2017.
