Žádná z možných vládních stran ani samotní provozovatelé německých jaderných elektráren nehodlají přehodnotit plánované ukončení provozu jaderných elektráren. A to i přes to, že v poslední době v souvislosti s napjatou situací na energetickému trhu sílí hlasy, které po něčem takovém volají, a navzdory tomu, že z technického hlediska nejde o neřešitelný problém.
Německo čekají poslední dvě vlny odstavování. Nejpozději do konce roku má být ukončen provoz tří jaderných elektráren. Do konce roku 2022 pak Německo vypne poslední tři reaktory. Celkem tak země přijde o zdroje, které ročně vyráběly tolik elektřiny, že by v podstatě pokryly celou českou poptávku po energii. Jejich roční výroba se pohybuje kolem 76 TWh elektrické energie. Česká spotřeba v pandemickém roce 2020 činila zhruba 71 TWh. Stephan Weil, zemský premiér Dolního Saska, v rozhovoru pro deník Die Welt uvedl, že obnovení jaderné energetiky v Německu nepovažuje za reálný scénář. Dva ze šesti zbývajících jaderných reaktorů v zemi se nacházejí v Dolním Sasku. Opětovný vstup do jaderné energetiky by byl podle Weila krokem zpět. „Daří se nám velmi dobře, když se spoléháme na klimaticky neutrální a bezpečné formy výroby energie — konkrétně na obnovitelné zdroje,“ uvedl Weil. Michael Müller, vedoucí finančního oddělení energetické společnosti a provozovatele jaderných elektráren RWE, v rozhovoru pro deník Börsen-Zeitung uvedl, že ani jeho společnost nemá v plánu měnit harmonogram postupného ukončování jaderné energetiky. „Nebudeme pokračovat v provozu našich jaderných elektráren. Tato debata je v Německu ukončena,“ řekl Müller a dodal, že investice do obnovitelných zdrojů energie dávají z finančního hlediska mnohem větší smysl. Dodejme, že německé soudy umožnily provozovatelům jádra žalovat stát o ušlý zisk. Firmy tak ke změně svého stanoviska nemají ani ekonomické důvody. S uzavřením již počítají. Kritické hlasy se samozřejmě ozývají, ale ne z míst, na kterých by se mohlo rozhodovat. Někteří politici z konzervativní CDU před volbami naznačovali, že jejich postoj k jádru není nesmiřitelný, ale k jasnému obratu nedošlo. A strana skončila ve volbách druhá a ve vládě téměř určitě nebude. Jasnou výjimkou je Alternativa pro Německo (AfD), ale ta má z jiných důvodů prakticky nulový koaliční potenciál. Začátkem října řada mezinárodních klimatických výzkumníků a projaderných lobbistů vyzvala v otevřeném dopise německou vládu, aby přehodnotila své rozhodnutí uzavřít zbývající jaderné elektrárny. V dopise se uvádí, že Německo „nevyužívá všechny možnosti“ a že odstavuje jaderné reaktory o dvě desetiletí dříve, než je třeba.
Šlo by to
V principu by přitom nebyl problém nechat jaderné elektrárny dále pracovat, shodují se odborníci. „Prodloužení provozu technicky nepředstavuje nepřekonatelný problém, provozovatelé by pravděpodobně stihli objednat palivo na potřebnou výměnu, bezpečnost musí být zajištěna do poslední sekundy na výkonu [tj. do poslední chvíle, kdy reaktor vyrábí elektřinu — pozn. red.] i potom, dokud se z reaktoru nepřemístí veškeré palivo,“ řekla například nedávno pro server Seznam Zprávy šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Problém bude podle Drábové spíše ekonomický. Provozovatelé by museli obnovit všechny dodavatelské řetězce, udržet zaměstnance a tak dále. „Musela by včas rozhodnout německá vláda a doprovodit své rozhodnutí patřičnými financemi,“ řekla česká odbornice novinářům. Problematické by například bylo to, že provozovatelé již s odstavením počítají. Všechny investice do údržby, renovací atp. plánovali s ohledem na brzký konec provozu. Rozhodně nepočítali s aktivitami, které by mohly výrazněji prodloužit životnost reaktorů za horizont několika dalších let. Německé reaktory jsou přitom de facto poměrně moderní, pocházejí vesměs z 80. let. To znamená, že by nejspíše mohly fungovat ještě dalších 20 let, možná i více. Například v USA jsou dnes již reaktory, které jsou schváleny k provozu na 80 let, byť v Evropě k takovému rozhodnutí je kvůli jinak probíhajícímu schvalovacímu procesu ještě poměrně daleko.
Unijní boj
V Evropské unii ovšem osud jádra zřejmě nebude pevně spojen s jeho osudem v Německu. Několik evropských států, v čele s Francií a Českou republikou, se (dodejme, že po letech nejasných prohlášení či mlčení) vyslovilo pro to, aby jaderná energie hrála v plánech EU v oblasti klimatu větší roli. K záměru se připojily také Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Ve snaze jde v podstatě o to, aby jaderné zdroje mohly dosáhnout na energetické dotace. České ministerstvo průmyslu upozorňuje, že ačkoliv Evropská komise ve své strategické vizi „Čistá planeta pro všechny“ z roku 2018 považuje obnovitelné a jaderné zdroje za páteř bezuhlíkové evropské energetické soustavy, nepodniká žádné kroky, které by zajistily stabilní prostředí pro investice do velkokapacitních nízkouhlíkových jaderných zdrojů. „Je naprosto nezbytné, aby byla jaderná energie do konce roku 2021 zařazena do evropského rámce udržitelného financování. Vědecké posudky týkající se jaderné energetiky, které Evropská komise vyžadovala, vyznívají stejně: neexistují žádné vědecké důkazy, že by jaderná energie byla vůči životnímu prostředí méně šetrná než jiné zdroje energie zařazené do taxonomie,“ uvedl nedávno náměstek ministra průmyslu a obchodu pro jadernou energetiku Tomáš Ehler. To rozhodně není nijak nové pozorování. „Jaderný blok“ na něj mohl upozornit již dávno. Situaci ovšem nyní vyhrotilo prudké zdražení energií v posledních měsících. V tomto případě totiž například francouzští spotřebitelé v podstatě doplácejí na existenci liberalizovaného evropského trhu. Bez něj by jejich domácí ceny elektřiny byly nepochybně předvídatelnější a nižší. A Emanuel Macron má v příštím roce před sebou těžké prezidentské volby. Zatímco Francie pod jeho vedením nedávno prohlásila, že bude investovat do nových jaderných elektráren, Německo zopakovalo, že bude usilovat o ukončení jaderné energetiky v Evropě. Tento názorový střet jistě ovlivní i jednání EU o taxonomii pro udržitelné investice, která má sladit finanční sektor s klimatickými cíli.
Pohledy se stáčejí k Bavorsku
Mezitím rostou obavy o zajištění bezpečnosti dodávek na jihu Německa, centru německého průmyslu, které bude po odstavení posledních jaderných elektráren do konce roku 2022 s největší pravděpodobností výrazně výkonově deficitní. Situaci neprospívá fakt, že výstavba páteřních linek přenosové soustavy propojujících jih Německa se severem disponujícím výraznými výrobními kapacitami energie zejména v podobě větrných elektráren, nebude dokončena před rokem 2026. I to je navíc podle mnohých velmi ambiciózní harmonogram. Kvůli obavám o bezpečnost dodávky elektřiny bavorská vláda dlouho bojovala za prodloužení provozu jaderné elektrárny Isar 2. Změnila tak názor z doby těsně po fukušimské havárii, kdy i mnichovští představitelé volali po jejím co nejrychlejším odstavení. /jj/
