Distribuované síťové služby, tedy například využití baterií elektromobilů, domácích baterií a střešní fotovoltaiky, dnes řada subjektů na energetickém trhu vidí jako potenciálně velmi zajímavou obchodní příležitost, navíc „líbivou“ i pro veřejnost. Praktické zkušenosti, které by ukázaly, jak to s potenciálem této technologie je ve skutečnosti, ovšem stále chybějí. I to se ovšem pomalu mění. Na špici jsou samozřejmě bohatší státy se silným high-tech průmyslem. Jedním z nich je Německo, k jehož elektrické soustavě v brzké době zřejmě přibude zatím největší virtuální baterie složená z malých úložišť v jednotlivých domácnostech. Německý výrobce domácích bateriových systémů sonnen totiž společně se svým technologickým par tnerem tiko Energy Solutions získal od německého provozovatele přenosové soustavy oprávnění k poskytování primární regulace frekvence s pomocí sítě několika tisícovek domácích bateriových úložišť. Sonnen, do kterého v roce 2015 kapitálově vstoupila také skupina ČEZ (skrze investiční společnost Inven Capital), složí svou virtuální baterii z domácností, které využívají jeho baterií (často v kombinaci s malou domácí fotovoltaikou). Jde o zařízení, jejich kapacita se pohybuje od 5 do 15 kWh. Ke konci roku by měla celková kapacita domácích úložišť sonnen v Evropě činit zhruba 300 MWh s průměrnou kapacitou kolem 10 kWh. V první fázi by chtěl sonnen nabídnout virtuální baterii o celkovém výkonu 24 MW, a to po jednotlivých blocích o výkonu 1 MW. Kapacita a výkon baterií je tedy v proporcích evropské energetiky téměř zanedbatelná, svou niku na trhu by si však měla služba najít. Bateriová úložiště budou sloužit především k primární regulaci odchylky frekvence, u které zdroje musí být připraveny během 30 sekund. Jedna samotná baterie by měla v praxi samozřejmě reagovat ještě rychleji, v tomto ohledu žádné technické překážky nejsou. Náročnější, ale technicky rozhodně ne nezvladatelná, bude koordinace všech úložišť v reálném čase. Neméně důležitý pak bude systém vyúčtovávání mezi provozovatelem a majitelem úložiště (to ovšem záleží přesně na podmínkách, které se provozovatel od provozovatele mohou lišit). Virtuální bater ie zatím nemají ani zdaleka takovou kapacitu, aby pomohly vyřešit problém s nadvýrobou energie v německé soustavě. V posledních letech tak poměrně výrazně rostou povinné platby výrobcům za neodebranou elektř inu, především právě v případě větrných elektráren. Za loňský rok vyinkasovali tímto způsobem zhruba 7 miliard euro. Baterií zatím ovšem není v Německu tolik, skutečným řešením by byla stále oddalovaná a komplikující se stavba velkých páteřních vedení z rovinatého pobřeží Severního moře na jih, především do Bavorska. Německo má aktuálně zhruba 15 milionů rodinných domků a 1,7 milionů fotovoltaických jednotek, ale pouze 50 000 domovních bateriových systémů. Pokud by minimálně 10 % všech domácností využívalo fotovoltaické jednotky a skladování během následujících deseti let, mohla by tak vzniknout virtuální baterie o výkonu zhruba 6 GW, uvádí sonnen. Na papíře to vypadá impozantně, ovšem tempo této změny se zdá příliš rychlé. Na druhou stranu, chování spotřebitelů by mohlo nečekaně ovlivnit přicházející zdražování elektřiny a dlouhodobý vývoj jejích cen.
