Kořenové čističky jsou již roky běžnou součástí zahrad mnoha domů a dobré zkušenosti s touto efektivní metodou čištění komunálních odpadních vod mají i menší obce. Technologie se však začíná postupně usazovat i v průmyslovém sektoru, zejména u výrobních a skladových hal. Kořenová čistička má totiž ještě jednu velmi podstatnou funkci – dokáže ovlivnit mikroklima uvnitř i vně budov.
Kořenová čistička je velmi jednoduchý systém, fungující jak na mechanické, tak i na biologické filtraci. Základem je anaerobní separátor, což je speciální septik s přepážkami a systémem trubek, v němž pomalu protéká znečištěná voda a postupně se čistí od pevných nečistot. Takto přefiltrovaná voda pak přetéká do kořenového pole, nádoby vyplněné substrátem, na jehož povrchu dochází k odbourávání dalších znečišťujících látek za pomoci různých druhů aerobních bakterií. Výhodou filtru v podobě kořenového pole je fakt, že může být jak v zemi, tak třeba i na fasádě nebo na střeše. „Technologicky ještě rozlišujeme vertikální a horizontální filtraci, přičemž dříve se používaly horizontální kořenové filtry, které byly vodou naplněné, nyní se používají hlavně vertikální filtry, které mají lepší čisticí účinky,“ vysvětluje Michal Šperling, zakladatel a majitel společnosti Kořenovky, a dodává, že vertikální systémy nejsou vodou naplněné, ale voda se skrápí na povrch a těsně pod něj a pomalu kapilárně stéká po náplni filtru. Pro tyto vertikální čističky se používá jako filtrační materiál zejména štěrk o velikosti 2–5 mm, ale může jít také o jiný materiál. Základem je, aby se nerozpouštěl a nepůsobil svým chemickým složením negativně na kolonie bakterií. Voda, která následně z kořenových filtrů vytéká, splňuje veškeré zákonné požadavky a je možné jí jak zasakovat, tak znovu využívat jako šedou vodu či vypouštět do vodoteče.
Od rekreačních objektů po průmyslové provozy Tím, že cyklus čištění trvá 5 až 15 dnů, jsou čisticí procesy velmi různorodé. Bakterie dokážou odstranit i rezidua léčiv či hormonů a zkušenosti ze zahraničí ukazují, že si dobře poradí například i s ropnými látkami. Kořenové čističky navíc nejsou závislé na stabilním přísunu odpadní vody. Pro čistírny, které se běžně používají například u domů, je složité vyrovnávat výkyvy zatížení, ale kořenovým systémem voda prochází dlouho, takže jí nárazové zatížení nevadí. Jistou nevýhodu však tato přírodní technologie přináší v požadavcích na prostor. „Hodně záleží na způsobu aplikace, ale standardně se užívá poměr 2 m2 plochy čističky na ekvivalentního obyvatele. Máme vyzkoušeno, že systém funguje stejně dobře i s poměrem 0,5 m2 plochy na ekvivalentního obyvatele. V České republice se kořenové systémy zatím používají v malých obcích, ale pokud je k dispozici dostatek prostoru, mohou fungovat i v aglomeracích s desítkami tisíc obyvatel, na letištích či u velkých průmyslových provozů,“ pokračuje dále Michal Šperling s tím, že kal, který po letech provozu vznikne, lze standardně kompostovat. Vyvrací tak rozšířený mýtus o tom, že se při revitalizaci čističky musí s vyvezeným materiálem zacházet jako s nebezpečným odpadem. Kořenové čističky jsou vhodné zejména pro vody bohaté na různé typy bakterií. Takto organicky nasycené vody ale vznikají i v rámci provozu například v zemědělství nebo potravinářském průmyslu, zejména tam, kde se vyrábějí mléčné produkty či pivo. Ale i když se firma zabývá výrobou v jiných oblastech, může si takovou čističku pořídit právě pro filtraci odpadních vod z toalet, sprch a kuchyní. „Vždy záleží na aplikaci čističky. Pokud potřebuje subjekt vyřešit čištění odpadní vody, tak vybírá mezi různými typy čištění. Investice do mechanicko-biologické i kořenové čističky jsou více méně podobné a do rozhodování tedy vstupují i vedlejší efekty, kdy kořenové čističce hraje do karet, že zbudována na objektu působí i jako přírodní klimatizace.“ V tom případě může firma volit extenzivní variantu, která příliš neroste, a na povrchu kořenového pole jsou například rozchodníky či netřesky. Další možností je intenzivní zelená střecha, která je ale hodně těžká a relativně nákladná. Mezi nimi se pak nachází varianta mokřadní střechy, u níž jsou náklady jen o něco větší než v prvním případě, ale kromě dosud jmenovaných funkcí přináší ještě další pozitivní aspekty, protože na ní rostou květiny i trávy a stává se domovem mnoha druhů hmyzu. „Takže u tvorby kořenového čisticího systému je vždy třeba uvažovat, co od něj vlastně člověk chce,“ dodává Michal Šperling.
Zelené střechy a fasády jako přírodní klimatizace Zkušenost s budováním kořenových čističek, které fungují i jako klimatizace, má například výrobní a stavební společnost Liko-S, která sídlí ve Slavkově u Brna. V průběhu necelých devíti let postavila administrativní budovu i výrobní halu a střechy i fasády proměnila v kořenové čističky. „Naše administrativní a zároveň vývojové centrum Liko-Noe jsme včetně čističky postavili za 27 dnů, přičemž se stavba plánovala půl roku. Na hale, kterou jsme pojali úplně celou v zeleném stylu, je čistička desetkrát větší a propracovanější než na Liko- -Noe, přičemž stavba trvala půl roku,“ vysvětluje časovou náročnost realizace projektu Libor Musil, předseda představenstva Liko-S. Ten si nejprve kořenovou čističku a její přínos pro její bezprostřední okolí vyzkoušel v malém měřítku na vlastním pozemku. Vytvořil systém, kdy odpadní vodu, kterou domácnost vyprodukovala, čistí a následně uchová ve vodní ploše. „Jezírko je součástí čističky, voda do něj přitéká potůčkem a probíhá v něm dočišťovací fáze čištění. Velmi záhy poté, co jsme čističku zbudovali, se nám v okolí domu změnilo mikroklima. Najednou bylo lepší než před stavbou domu. Začaly nám tam růst jiné rostliny, stáhli se tam ptáci, zmizeli komáři.“ Tento koncept se poté přenesl na tehdy vznikající administrativní budovu společnosti tak, že horizontálním filtrem se stala střecha a potůček vedoucí k jezírku simulují fasádní kaskádové čističky. Do kořenových čističek z obou budov míří vody z toalet, sprch a kuchyněk, tedy komunální odpadní vody, a výstupní voda splňuje zákonné parametry ke vsaku. Takto upravená voda by se také dala recyklovat a použít znovu například na splachování toalet, ale V Liko-S ji používají jiným způsobem – na ochlazení staveb. „Z kořenových čističek se odpaří denně 40 litrů vody na 1 m2 plochy, což je obrovské množství, které má skutečně reálný pozitivní dopad na teplotu budovy i jejího okolí. I v těch nejparnějších letních dnech nepřesáhne teplota fasády 30 °C, přitom u běžných budov může dosahovat teplota na fasádách či střeše klidně i 70 °C,“ pokračuje Libor Musil a dodává, že budovu Liko-Noe není nutné vůbec klimatizovat a na svářecí hale se klimatizuje jen výrazně méně než v běžných provozech tohoto typu. „Máme uvnitř budov lesní vzduch i stabilní klima. Ani v zimě v hale téměř nemusíme topit.“
Jde to i bez střechy Konstrukce střešní čističky, ať už v podobě extenzivního, intenzivního, či mokřadního kořenového pole, s sebou ale nese jeden velký technický oříšek. Statiku budov. Většina již stojících průmyslových i kancelářských objektů totiž nemá střechu dimenzovanou na takovou zátěž. A i když se mokřadní typ čističky dělá z odlehčených materiálů a substrát má mocnost pouhých 15 cm, je například v Liko- -S zatížení střech zhruba 600 kg/m2. Teoreticky by se daly střešní konstrukce dodatečně posílit, ale taková příprava by byla natolik nákladná, že se jen v málo případech dostane z projektové přípravy do fáze realizace. Pro již stojící budovy tak existuje řešení v podobě fasádních čistíren bez budování střešní horizontální části. „Každý koš fasádního systému totiž sám o sobě funguje jak vertikálním, tak i horizontálním způsobem, a dokáže tak bez ztráty efektivity přejmout i funkce střešní části, protože koše se naplní vodou a zároveň přetékají. Dalo by se tedy říci, že to je soustava horizontálních čističek, které tím, že jsou kaskádovitě pod sebou, fungují i jako čistička vertikální,“ popisuje takové řešení Michal Šperling a Libor Musil dodává, že systém fasádních a střešních čističek je oproti klasické čističce poměrně nákladný na vybudování i údržbu a na první pohled se nemůže vyplatit. Opak však může být pravdou. „Pro nás to smysl dává, i když má investice návratnost až za tři až pět let. Čistíme vodu přírodním způsobem, nespotřebováváme u toho žádnou další energii a zároveň celá čistírna funguje jako přírodní klimatizace. V našich budovách je lesní klima, což je mimochodem velký benefit jak pro zdraví zaměstnanců, tak i pro klima v okolí budovy. Ročně vytvoříme chladicí efekt, který v energetické rovině odpovídá hodnotě 800 tisíc korun, a to rozhodně není málo,“ uzavírá generální ředitel a „otec zakladatel“ společnosti Liko-S.
/Kristina Kadlas Blümelová/