Na trhu s ropou v současné době nabídka převyšuje poptávku a nic na tom nezměnil ani dramatický útok na ropná zařízení státní společnosti Saudi Aramco na východě země. Proti provozům v Abkajku a Churajsu bylo podle pozdějších tiskových prohlášení nasazeno 18 bezpilotních letounů a sedm řízených střel. Útok, který naštěstí nezpůsobil ztráty na lidských životech, byl relativně přesný a ničivý, přestože třem střelám se podle saúdskoarabských úřadů nepodařilo cíle dosáhnout. Trhy nejprve zareagovaly poněkud panicky, ale Saúdská Arábie je dokázala rychle uklidnit. V druhé polovině následujícího týdne již začaly klesat, především zřejmě v reakci na slib Rijádu, že po sobotních útocích na saúdskoarabská ropná zařízení těžbu rychle plně obnoví. Podle ministra pro energetiku prince Abdalazíze bin Salmána se tak stane do 30. září. Saúdskoarabská ropná produkce koncem září vyšplhá na 11 milionů barelů denně a ke konci listopadu bude zpět na úrovni 12 miliard barelů jako před útoky. Trhy o tom evidentně příliš nepochybují a ceny ropy Brent klesaly znovu k hranici 64 dolarů za barel. Jistě, událost naznačuje, že napětí na Blízkém východě zatím nepolevuje. K odpovědnosti za útok se sice přihlásili jemenští povstalci z řad Hútíjů, ale zdá se velmi pravděpodobné, že pachatelem je Írán. Ten samozřejmě oficiálně jakoukoliv účast na aktu popírá. V každém případě by trh s ropou potřeboval další velký šok, aby se změnil současný trend nízkých cen. Dobrou ilustrací byla i zpráva amerického úřadu pro energetické informace EIA. Podle něj se během týdne po útoku americké zásoby jak ropy, tak benzinu zvýšily. Jejich objem stoupl o 1,1 milionu barelů; analytici přitom předpokládali spíše o 2,5 milionu. Jak je to s „českou stopou“ Jak se objevilo i v některých českých médiích, okrajovou roli v celé události mohly sehrát české technologie. V použitých střelách íránského původu byly patrně použity motory, které nápadně připomínají výrobek První brněnské strojírny (PBS) Velká Bíteš, konkrétně motor TJ100. Jde o malý a úspěšný proudový motor, kterých český podnik vyrobil již zhruba tisícovku. Použití nachází především v bezpilotních prostředcích, ale má také například certifikaci jako přídavný motor pro větroně. Jedná se o technologie „dvojího použití“, tedy s možnými vojenskými aplikacemi, a do sankcemi stiženého Íránu se tedy nemohly originály dostat legální cestou. Přesto velmi podobné pohonné jednotky byly použity v střelách s plochou dráhou letu, které v červnu roku 2019 zasáhly letiště ve městě Abhá na jihu Saúdské Arábie. Podle analytiků byly střely nejspíše vypáleny jejich protivníky, tedy hútíjskými milicemi z Jemenu. Výroba takové střely ovšem samozřejmě vyžaduje poměrně pokročilé technologie, a tak lze považovat za jisté, že jde o zbraň do značné míry založenou na íránském know-how a v Íránu nejspíše i vyrobenou. Podle analytiků na webu Arms Control Wonk, kteří vycházejí z fotografií střel, jež nedoletěly k cíli a spadly do pouště, šlo nejspíše o střely známé jako Quds 1. Ty v roce 2018 nečekaně představily právě hútíjské milice jako novou zbraň domácího původu. V mnoha ohledech se ovšem podobají íránské střele Soumar (podle vesnice, kterou nechal Saddám Husajn zlikvidovat chemickými zbraněmi). Ta podle všeho vychází ze sovětské střely Kh-55, kterou Írán získal v roce 2001 z Ukrajiny. Quds 1 se alespoň podle fotografií Soumaru velmi podobá, v některých rysech se také ovšem liší. Jedním z nich je použitý motor – a ten nese značnou podobnost s proudovým motorem TJ100. Což znovu nasvědčuje íránskému původu, protože podobný motor byl v Íránu již spatřen jako pohon pro tamní drony. Znovu jsme tedy u otázky, jak se motor mohl do země dostat. Přímý prodej je nezákonný. Není ovšem vyloučeno – a ani příliš překvapivé –, že se někdo pokusil motor jednoduše okopírovat, a taková kopie si našla cestu do země. Írán je zemí, která se k podobným technologiím ze západních zemí nedostane, o to lákavější musí být využití kopií z třetích zemí. Například Číny, který má se zemí stále intenzivní obchodní vazby. Dodávky kopií ze třetí země jsou nejpravděpodobnější odpovědí na otázku i podle společnosti PBS, která v této věci spolupracuje s českými úřady. Podle jejího vyjádření pro server iDnes. cz je kvalita zpracování zachycených dílů nízká a firma vylučuje, že by použitý motor mohl pocházet z Česka.Proti provozům v Abkajku a Churajsu bylo podle pozdějších tiskových prohlášení nasazeno 18 bezpilotních letounů a sedm řízených střel. Útok, který naštěstí nezpůsobil ztráty na lidských životech, byl relativně přesný a ničivý, přestože třem střelám se podle saúdskoarabských úřadů nepodařilo cíle dosáhnout. Trhy nejprve zareagovaly poněkud panicky, ale Saúdská Arábie je dokázala rychle uklidnit. V druhé polovině následujícího týdne již začaly klesat, především zřejmě v reakci na slib Rijádu, že po sobotních útocích na saúdskoarabská ropná zařízení těžbu rychle plně obnoví. Podle ministra pro energetiku prince Abdalazíze bin Salmána se tak stane do 30. září. Saúdskoarabská ropná produkce koncem září vyšplhá na 11 milionů barelů denně a ke konci listopadu bude zpět na úrovni 12 miliard barelů jako před útoky. Trhy o tom evidentně příliš nepochybují a ceny ropy Brent klesaly znovu k hranici 64 dolarů za barel. Jistě, událost naznačuje, že napětí na Blízkém východě zatím nepolevuje. K odpovědnosti za útok se sice přihlásili jemenští povstalci z řad Hútíjů, ale zdá se velmi pravděpodobné, že pachatelem je Írán. Ten samozřejmě oficiálně jakoukoliv účast na aktu popírá. V každém případě by trh s ropou potřeboval další velký šok, aby se změnil současný trend nízkých cen. Dobrou ilustrací byla i zpráva amerického úřadu pro energetické informace EIA. Podle něj se během týdne po útoku americké zásoby jak ropy, tak benzinu zvýšily. Jejich objem stoupl o 1,1 milionu barelů; analytici přitom předpokládali spíše o 2,5 milionu. Jak je to s „českou stopou“ Jak se objevilo i v některých českých médiích, okrajovou roli v celé události mohly sehrát české technologie. V použitých střelách íránského původu byly patrně použity motory, které nápadně připomínají výrobek První brněnské strojírny (PBS) Velká Bíteš, konkrétně motor TJ100. Jde o malý a úspěšný proudový motor, kterých český podnik vyrobil již zhruba tisícovku. Použití nachází především v bezpilotních prostředcích, ale má také například certifikaci jako přídavný motor pro větroně. Jedná se o technologie „dvojího použití“, tedy s možnými vojenskými aplikacemi, a do sankcemi stiženého Íránu se tedy nemohly originály dostat legální cestou. Přesto velmi podobné pohonné jednotky byly použity v střelách s plochou dráhou letu, které v červnu roku 2019 zasáhly letiště ve městě Abhá na jihu Saúdské Arábie. Podle analytiků byly střely nejspíše vypáleny jejich protivníky, tedy hútíjskými milicemi z Jemenu. Výroba takové střely ovšem samozřejmě vyžaduje poměrně pokročilé technologie, a tak lze považovat za jisté, že jde o zbraň do značné míry založenou na íránském know-how a v Íránu nejspíše i vyrobenou. Podle analytiků na webu Arms Control Wonk, kteří vycházejí z fotografií střel, jež nedoletěly k cíli a spadly do pouště, šlo nejspíše o střely známé jako Quds 1. Ty v roce 2018 nečekaně představily právě hútíjské milice jako novou zbraň domácího původu. V mnoha ohledech se ovšem podobají íránské střele Soumar (podle vesnice, kterou nechal Saddám Husajn zlikvidovat chemickými zbraněmi). Ta podle všeho vychází ze sovětské střely Kh-55, kterou Írán získal v roce 2001 z Ukrajiny. Quds 1 se alespoň podle fotografií Soumaru velmi podobá, v některých rysech se také ovšem liší. Jedním z nich je použitý motor – a ten nese značnou podobnost s proudovým motorem TJ100. Což znovu nasvědčuje íránskému původu, protože podobný motor byl v Íránu již spatřen jako pohon pro tamní drony. Znovu jsme tedy u otázky, jak se motor mohl do země dostat. Přímý prodej je nezákonný. Není ovšem vyloučeno – a ani příliš překvapivé –, že se někdo pokusil motor jednoduše okopírovat, a taková kopie si našla cestu do země. Írán je zemí, která se k podobným technologiím ze západních zemí nedostane, o to lákavější musí být využití kopií z třetích zemí. Například Číny, který má se zemí stále intenzivní obchodní vazby. Dodávky kopií ze třetí země jsou nejpravděpodobnější odpovědí na otázku i podle společnosti PBS, která v této věci spolupracuje s českými úřady. Podle jejího vyjádření pro server iDnes. cz je kvalita zpracování zachycených dílů nízká a firma vylučuje, že by použitý motor mohl pocházet z Česka. /jj/
