Bilbao uvítalo minulý měsíc skupinku zahraničních novinářů jarním sluníčkem. Zatímco doma ještě mrzlo, tady se parky už zelenaly. Toto krásné město v severním Španělsku se proslavilo jednak separatistickými tendencemi coby centrum Baskicka, a jednak láskou k umění. Zde se turisté z celého světa kochají architekturní kreací Franka Gehryho, který vtiskl zdejší pobočce Guggenheimova muzea svým osobitým stylem unikátní podobu. Jak jsem se měl možnost přesvědčit, Bilbao je také průmyslovým centrem, kde se vyrábějí především lodě a chemické produkty. My jsme se však stali hosty společnosti Gestamp, jež vyrábí součásti pro automobily. Než jsme se vydali do průmyslového provozu, nabídli nám organizátoři letmý pohled do krátké, ale úspěšné historie. Firmu založili právě před 20 lety. Za ty dvě dekády rozkvetla a rozkošatila se. V této společnosti bychom separatistické tendence asi hledali marně, protože vsadili na evropskou, lépe řečeno celosvětovou integraci. Mají po světě totiž 12 středisek pro výzkum a vývoj a 97 továren. K tomu musíme přičíst, že se jich dalších 9 staví. Počet zaměstnanců už téměř dosáhl hranice 35 000. Shodou okolností právě v den naší návštěvy vedení společnosti oznámilo, že předseda jejich správní rady Francisco J. Riberas je v Japonsku, kde v městě Matsusaka podepsal s místními partnery smlouvu o výstavbě nového závodu s názvem Gestamp Hot Stamping Japan. V továrně by mělo začít pracovat už v první polovině příštího roku prvních 70 lidí a v dalších etapách se jejich počet zvýší na 180. Prvotní investiční náklady na výstavbu činí 37 milionů eur a později vzrostou na 65 milionů eur. Budou se zde vyrábět součásti karoserií pro domácí automobilky. A právě nyní, kdy píši tyto řádky, Gestamp v Bilbau oznámil svou další expanzi. Tentokrát do Rumunska, kde bude jeho klientem Renault-Nissan, respektive Dacia. Novou výrobní halu lokalizovali na předměstí Pitesti, jež platí za centrum rumunského automobilového průmyslu. Předpokládá se 200 zaměstnanců a náklady asi ve výši 17 milionů eur. Jak při této příležitosti konstatoval prezident a CEO Gestampu Francisco J. Riberas, velmi si od tohoto kroku slibují. Gestamp je nyní aktivní v 21 zemích. Tento počet se ale možná zvýší dřív, než budete mít možnost číst tyto řádky. Moderně znamená racionálně Tajemství úspěchu Gestampu spočívá v myšlence co nejefektivněji využívat předností specializace v časově pevně stanoveném harmonogramu. To je základ klasické hromadné pásové výroby, jehož klady se nejvíce projevují v automobilovém průmyslu. Gestamp proto lisuje pro evropské automobilky některé plechové díly karoserií nejrůznějších modelů. Dodává je v předem určeném sledu do montážních hal. Naše exkurze začala ve vývojové a konstrukční kanceláři, kde se navrhují nikoli krásná auta, ale formy pro jejich některé díly. Ve vedlejší hale jsme si už mohli prohlédnout celý ten zázrak na vlastní oči. Chapadla robotů vkládají na dopravník ocelové plechy, jež procházejí 42 metrů dlouhou komorou, v níž se zahřívají na 930 °C. V ústí potom roboty vyberou zase jednotlivé rozžhavené plechy a vkládají je do návazně umístěného lisu. Pod tlakem 12 tun se část karoserie vylisuje. Při této operaci klesá během několika sekund teplota asi na 100 °C, součást rychle chladne a přitom dochází v oceli – podle složení materiálu – k vytváření martensitické struktury, jež zvyšuje tvrdost materiálu a odolnost. Výlisek potom dopravník podá o několik metrů dál, kde jej dělníci vkládají do připravených transportních beden. Žádný sklad ani mezisklad zde nemají, zabalené výlisky hned směřují ke klientovi. Metoda „just in time“ je sice výkonná – pokud dopravci nenarazí na dopravní zácpu, neřku-li stávku a blokádu dálnice nebo i hranic. Taky operace tepelné tváření kovů není nejnovější výkřik techniky. Autor těchto řádků z ní dokonce maturoval na průmyslovce, a to je už pár let... Proč nás sem pozvali? Vedení společnosti Gestamp se chtělo pochlubit co ji přináší nasazení nejnovější elektroniky. Na této výrobní lince se ukazuje, že moderně znamená racionálně. Výsledkem je převratný způsob řízení výrobních linek, jejichž provoz je ekonomičtější, tedy levnější a s pozitivním ekologickým dopadem. Energie a automatizace „Na této lince, ale i na dalších uzlových místech v továrně, jsme nasadili desítky senzorů, které poskytují všechny základní energetické informace o průběhu výroby,“ řekl mi Manuel Romero Velazquez u skříňky, do níž se sbírají některá měření. Data se kompletují a průběžně posílají do kontrolního centra, kde se nepřetržitě analyzují a na základě těchto rozborů se řídí a kontroluje výroba. Ing. Velazquez má vedoucí postavení v inovačním oddělení společnosti Siemens Spain se sídlem v Seville a dodává: „Tady jsme svědky zrodu digitální továrny.“ Jak optimálně řídit zásobování výrobního procesu energií je základní téma i pro Ralfa Christiana, CEO divize Energy Management firmy Siemens se sídlem v Erlangenu v Německu, který nás také doprovázel. „Představili jsme loni na Hannoverském veletrhu některá řešení digitalizování průmyslových podniků a tady jsme už svědky úspěšné implementace. Pokud není energetická síť kvalitní, trpí tím především výrobní zařízení, jež jsou přetížena nebo vystavena tzv. krátkému spojení. Pod zkratkou Totally Integrated Power (TIP) instalujeme energetické řízení budov a celých výrobních linek, jejichž provoz se tak dá jednak chránit a jednak optimalizovat.“ Výmluvným příkladem jsou tzv. microgrids. Princip spočívá v tom, že výrobce i konzument energie produkují mnoho dat, jež jsou potřebná k měření, řízení a kontrole provozu. „Abychom takové chytré sítě mohli realizovat, potřebujeme také více inteligence v koncových součástkách. S hloupými spínači a vypínači není proud měřitelný a mnoho toho bychom tedy nezískali. Dodáváme proto celý koncept, který umožňuje propojení energetických dat s automatizací výroby. Gestamp je ukázkovým případem,“ říká Ralf Christian. Data v oblacích Sbírat data z jedné lisovny je asi hodně náročné, to si každý dokáže představit. Ale v Bilbau se nám doslova zatočila hlava, když jsme se dozvěděli, že instalovaný systém pořizuje informace o energetické spotřebě ve 14 závodech Gestampu. Je logické, že jeho základem musí být cloudová platforma, jež dokáže Big Data zpracovat k optimalizaci energetické spotřeby. Na tiskové konferenci se nám vedoucí pracovníci firem Siemens a Gestamp společně pochlubili, že díky nasazení tohoto řešení se snížila energetická spotřeba asi o 15 procent! Gestamp má ovšem závody i na dalších místech ve Španělsku, ale rovněž v Německu, Velké Británii, Francii a Polsku. Plánuje proto do konce letošního roku rozšířit tento systém na 30 výrobních hal. Budou mezi nimi i ty v Číně a v USA. Cloudové řešení umožňuje určovat spotřebu elektřiny a plynu v reálném čase, tedy v každé vteřině. Velký rozdíl mezi řešením Siemens a jiných firem je fakt, že zatímco většina energetických systémů je schopna dodávat energetická hlášení jednou za 15 minut, v tomto případě je to každou sekundu! Tím se snadněji vytvářejí algoritmy chování systému a na základě vzorových výstupů se mohou plánovat například doby servisních prohlídek nebo oprav. Nezanedbatelný je i ekologický efekt, protože první rok experimentu v Bilbau ukázal snížení emisí CO2 o 15 %. Firma také v testovacím období vykázala snížení spotřeby energie téměř o 45 GWh. Z toho plyne, že se investice vrátí do 3 let. A není bez zajímavosti, že Smart Grids Control Center firmy Gestamp je umístěn tisíce kilometrů od zdejší lisovny, a sice v jihošpanělské Seville. Karel Sedláček, Bilbao
