Nejnovější analýza Energetického
informačního úřadu Ministerstva energetiky
USA předpokládá, že do roku
2035 by se měla mírně omezit závislost
státu na importu ropy a dalších kapalných
paliv.
Počítá se sice s rychlým růstem biomasových
a vodních zdrojů i s povlovným
rozvojem ostatních alternativních zdrojů
doplněných stabilními dodávkami z jaderné
energetiky. Klíčovou roli v energetické
spotřebě nejvyspělejší ekonomiky
světa však bude stále mít ropa. Vzroste
úloha zemního a břidličného plynu.
Jeho zásoby se odhadují na zhruba
čtvrtinu z celkově technicky dostupných
2214 bilionů krychlových stop (více než
62 bilionů m3), jež by USA při dnešní
spotřebě vystačily na více než 90 roků.
Ložiska tohoto plynu se nacházejí po celé
zemi a jejich využití je teprve v začátcích.
Zásoby břidličného plynu mohou
podle očekávání geologů mnohonásobně
přesáhnout obsah klasických ložisek.
Dobývat tuto surovinu, svým složením
fakticky identickou s tradičním zemním
plynem, umožnil prudký rozvoj nových
těžebních technologií. Především praktické
zvládnutí změny směru vrtu v potřebné
hloubce z vertikálního na horizontální.
Hornina se pod tlakem velkého množství
vody a chemikálií (jako jsou benzen či toluen)
cíleně rozdrtí a uvolní se plyn.
Přesné složení a dávkování látek použitých
při drcení horniny těžařské koncerny
tají. Odmítají také, že by se při
dobývání břidličného plynu spotřebovávalo
mnoho vody anebo se ohrožovaly
podzemní zdroje pitné vody.
Američané, kteří při těžbě nekonvenčního
plynu sázejí ekonomicky na cenové
rozdíly mezi jednotlivými trhy, spoléhají
i na nízkou hustotu osídlení míst, kde
se dobývá. Evropané řeší rozpor mezi
hrozbou pro životní prostředí a možností
zbavit se závislosti na dovozu plynu zejména
z Ruska. Francie importuje zkapalněný
plyn z někdejší kolonie Alžírska.
Veškerý průzkum i těžbu zakázala. Polsko
snící o „odstřižení“ od Ruska naopak
předpokládá, že jeho předpokládané zásoby
z něj učiní evropskou plynařskou
velmoc. /ag/
