Největší urychlovač částic na světě
Large Hadron Collider (LHC) nebude
uveden do provozu v plánovaném termínu
v listopadu letošního roku. Základní
příčinou zpožďování jsou problémy se
supervodivými magnety, které se objevily
při rutinních tlakových zkouškách
v březnu letošního roku. Magnety jsou
uspořádány do trojic se společným rozvodem
chladiva a dalšími strukturami.
Trojice soustřeďují proud částic před
jejich srážkami. Stavbu urychlovače
řídí CERN, Evropská organizace pro
jaderný výzkum. Kompletace LHC,
instalovaným v 27 km dlouhém kruhovém
tunelu, je mimořádně technologicky
složitá. Specialisté CERN nyní
zkoumají mechanickou konstrukci
vnitřních magnetických trojčat, aby se
ujistili, že neobsahují další skryté vady
a provádí na místě případné opravy.
Na zpoždění má vliv také problematika
chlazení. Supervodivé magnety
jsou chlazeny na teplotu –271
°C. To je nižší teplota než ve vnějším
vesmíru. Při této teplotě elektrický
proud teče bez odporu, a tím vytváří
silné magnetické pole pomocí relativně
malých elektromagnetů. Ovšem
v 27 km dlouhé trubici urychlovače
musí pracovat v supervodivém stavu
současně 1650 hlavních magnetů.
To představuje mimořádně obtížnou
technickou záležitost, protože chladicí
médium magnetu musí být odděleno
od okolního prostředí kapalným
dusíkem. Běžná vakuová tepelná izolace
(princip termosky) je pro takový
tepelný spád nedostatečná.
Mluvčí CERN James Gilles zdůraznil,
že kumulace problémů neumožní
ukončení inženýrských prací na urychlovači
do listopadu, ale bude pravděpodobně
možno v tomto termínu vytvořit
paprsek částic v obou směrech, aniž
by docházelo k jejich urychlování. To
dovolí inženýrům a vědcům získat předběžnou
představu o tvaru dat, jež budou
produkována srážkovou komorou. Zpoždění
tedy nemusí nezbytně znamenat
odklad termínu zahájení výzkumných
projektů, které jsou plánovány na jaro
roku 2008. Badatelé v oborech základní
fyziky budou mít k dispozici jedinečný
nástroj, který by měl posílit světově
vedoucí postavení fyziků EU ve výzkumu
fyziky částic.
