V TT č.15/2010 jsme se krátce
zmínili o záměru vybudovat nový
podzemní zásobník plynu v lokalitě
uranového dolu Rožná na Žďársku,
jenž v mnoha aspektech aspiruje na
evropský primát. Vyvolal váš zájem
a také spoustu otázek k jednotlivým
technickým a provozním parametrům
tohoto nevšedního díla. Třebaže
úvodní průzkumné práce na
jeho zrodu jsou teprve na startu, na
některé dotazy přinášíme odpovědi
už dnes:
Obří plynový zásobník kavernového
typu (tedy vyražený v podzemí)
bude lokalizován cca 1 km hluboko.
Co se týká jeho provozní kapacity,
do 8 let třeba připravit a vybavit prostory
pro ukládání až 180 mil. m3
plynu. Plyn bude do Rožné dodávat
norská společnost Statoil. Výstavba
díla za cca 9 mld. CZK poskytne
práci až 1000 lidem. Investorem
akce bude firma GSCeP společnosti
Česká plynárenská. Návratnost
vynaložených prostředků se očekává
v řádu několika málo let.
Důvodů pro ražení nového zásobníku
na severovýchodním okraji
Vysočiny je povícero: od globálního
posílení bezpečnosti a stability dodávek
a chodu sítě až operativní řízení
chodu sítě. Sám o sobě by zajistil
zvýšenou spotřebu celé republiky po
dobu dvou týdnů. Experti doporučují,
aby harmonogram výstavby a zprovoznění
díla byl synchronizován
s dalšími významnými evropskými
plynárenskými projekty nastávající
dekády, mj. s výstavbou plynovodů
South Stream a Nabucco. A platí to
i pro další uvažované zásobníky, mj.
u obce Okrouhlá Radouň na Jindřichohradecku.
Zásobník plynu v Rožné
ne bude doma premiantem
V ČR už jedním podobným disponujeme,
a to v Hájích na Příbramsku.
Osvědčil se nejenom z titulu čerpání
plynu z předsezónních zásob, ale
i účinnou nápomocí k udržení tlaku
v potrubí v případě výkyvů v distribuční
soustavě. Je-li to nezbytné,
zásobníky tohoto typu lze pohotově
nasadit do provozu v řádu několika
desítek minut a účinně stabilizovat
aktuální spotřebu.
Rozhodnutí o výstavbě nového
zásobníku byla dobrá zpráva i pro
místní uranové horníky. Bude ji
realizovat provozovatel uranového
dolu, státní podnik Diamo, a to ve
spolupráci se stavební firmou Metrostav.
V Rožné, jak známo, funguje
poslední uranový důl ve střední
Evropě. Poskytuje obživu cca 500
horníkům. Dostupné zásoby uranu
se však tenčí a s jejich vyčerpáním
nutno počítat v horizontu několika
let. Výstavba zásobníku umožní
zachovat pracovní místa v podzemí
a také využít kvalifikované síly na
povrchu. Jednou větou: bude garantovat
ekonomickou a sociální stabilitu
regionu i po završení těžby uranové
rudy.
Ostrý start až za 2 rok y
Hlavní těžiště prací a tím i nábor
lidí započne až za dva roky, bezprostředně
poté co proběhnou příslušné
průzkumné a přípravné práce. Nejdříve
bude zapotřebí rekonstruovat
jámu a vyměnit již zastaralý těžní
stroj. Vlastní ražba cca 120 km
podzemních chodeb si vyžádá 5-6
let. Z pohledu projektantů je nutné
zřídit de facto dva zásobníky: menší
u Bukova (na cca 50 mil. m3 plynu)
a větší (pro 150 mil. m3 suroviny)
přímo u Rožné. O náročnosti pracovních
podmínek svědčí také operační
hloubky: těžit se bude na úrovni 18.-
21. patra uranového dolu, tj. okolo
1050 m pod zemí.
Tvůrci díla museli s předstihem
také řešit nerudovskou otázku „Kam
s ním?“ Vytěžený materiál, který
není radioaktivní, hodlají nabídnout
stavbařům silnic a železnic v okolí.
A protože jakékoliv práce na
jaderných objektech pravidelně
vyvolávají řadu otázek i mezi obyvateli
a v regionální exekutivě, tvůrci
projektu už dopředu avizovali, že
ani samotná výstavba, ani pozdější
provoz plynového zásobníku v kilometrovém
podloží a navíc v masívu
nikoho na povrchu neohrozí. Lidé
a obce v jeho sousedství bude z něj
pouze profitovat. Na pořad dne byly
nastoleny otázky příp. kompenzací
a příslušná jednání ještě nebyla
završena.
Pot řebujeme další
zásobníky?
ČR disponuje jednou z největších
kapacit podzemních zásobníků plynu
v rámci EU27, vztaženo k vlastní
spotřebě. Na teritoriu ČR momentálně
provozujeme 8 podzemních
zásobníků zemního plynu s celkovou
skladovací kapacitou přes
3 mld. m3 suroviny. Z vlastních
zdrojů dokážeme pokrýt jen 1 %
spotřeby. Zbytek zabezpečují importy
plynu: dominantně z Ruska (tři
čtvrtiny spotřeby) a z Norska (jedna
čtvrtina).
Třebaže domácí spotřeba plynu
vloni v meziročním porovnání
poklesla o 6 % (na 8,161 mld. m3),
i přesto by se měl počet a kapacita
rezervoárů dále zvyšovat. Kupříkladu
v roce 2013 na 4,3 mld. m3,
což umožní pokrýt přibližně polovinu
roční spotřeby ČR. Co se týká
celoevropských kapacit , v zemích
EU27 lze v zásobnících momentálně
uskladnit na 80 mld. m3 plynu. Nejvíce
v SRN a v Itálii. /uai/
