Univerzita Pardubice ukončila k 31. prosinci 2014 realizaci projektu „Chemické elektronické informační zdroje pro výzkum a vývoj“ v hodnotě více než 114 milionů Kč financovaného z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Projekt umožnil vyřešit pokrytí informačních potřeb pro oblast vědy, výzkumu a inovací v chemii a příbuzných oborech pro regionální univerzity na delší období. Univerzita Pardubice jako hlavní řešitel realizovala projekt společně s dalšími sedmi univerzitami z Brna, Olomouce, Ostravy, Ústí nad Labem a Zlína. Pětileté licenční smlouvy byly uzavřeny na přístup do vyhledávacího rozhraní SciFinder, jehož prostřednictvím lze vyhledávat v bibliografické a faktografické databázi Chemical Abstracts, která zahrnuje celosvětovou produkci v oblasti chemického výzkumu již od roku 1907 a nyní obsahuje více než 60 milionů chemických sloučenin; dále na přístup do databáze Reaxys, což je strukturní a reakční databáze organických, organometalických a anorganických sloučenin včetně citačních a patentových informací k nim; a konečně na přístup do plnotextové elektronické knihovny Knovel, která je unikátní širokým záběrem více než 3000 referenčních titulů z 90 předních světových vydavatelství a profesních společností. Ve spojení s vyhledáváním optimalizovaným pro inženýry a odborníky v aplikovaných vědách představuje Knovel moderní znalostní databázi především pro chemické a materiálové inženýrství. Právě využití tohoto zdroje mnohonásobně překročilo předpokládané hodnoty. Místo plánovaných 40 000 bylo uživateli na 5 zapojených univerzitách staženo neuvěřitelných 107 000 kapitol. Trvalé licenční smlouvy byly uzavřeny na nákup digitalizovaných archivů periodik Americké chemické společnosti a Královské chemické společnosti z Velké Británie. Časopisy vydávané těmito společnostmi patří mezi nejprestižnější periodika s vysokým impaktovým faktorem v oblasti chemie a univerzity si běžné ročníky průběžně předplácejí z vlastních finančních prostředků. Přístup do elektronické formy archivů těchto zdrojů tak zaplnil informační mezeru, která zde byla jako pozůstatek čtyřicetiletého období, kdy na nákup těchto zahraničních zdrojů (tehdy v papírové podobě) neměly vysoké školy v socialistickém Československu dostatek devizových finančních prostředků.
