Vedení Univerzity Pardubice
chce vytvořit unikátní centrum
materiálového výzkumu, patřící
do sítě evropských center excelence
(CMV). Špičkové vědecké
pracoviště a nezbytné zázemí pro
materiálový výzkum se má prioritně
orientovat na řešení vybraných
úkolů v oborech chemie,
optiky, optoelektroniky, hybridních
organicko-anorganických
materiálů, nanomateriálů a nanotechnologií,
nových konstrukčních
materiálů a obnovitelných zdrojů
energie - s logickými přesahy do
jiných oborů a odvětví, kupř. do
strojírenství, informačních technologií,
energetických aplikací,
či do bezpečnostního výzkumu.
Mezi konkrétní příklady výstupů
projektu se mj. uvádí víceúrovňové
a velkokapacitní paměti, zápisy
informací, počítače na dlani,
plně optické počítače, zařízení
pro noční vidění, detektory, nové
materiály pro baterie, fotoaktivní
a samočisticí povrchy skel, vyšší
pevnost materiálů, rozklad bojových
a škodlivých látek, rozklad
vody, skladování vodíku apod.
Projekt nespočívá výlučně na
bázi kooperace jednotlivých
fakult Univerzity Pardubice. Měla
by se na něm aktivně podílet rovněž
vybraná pracoviště a speciální
laboratoře třech dalších českých
univerzit (konkr. Matematickofyzikální
fakulty Univerzity Karlovy
v Praze, Fakulty chemickotechnologické
VŠCHT v Praze
a 2 ústavů Přírodovědecké fakulty
Masarykovy univerzity v Brně) a 5
ústavů Akademie věd ČR. Zajímavé
kontakty navázali pardubičtí
akademici rovněž s 11 zahraničními
univerzitami (z Finska, Francie,
Japonska, Itálie, Kanady, Nizozemska,
Slovenska, SRN a USA).
Stranou nezůstává ani aplikační
sféra: reálné komerční aplikace
zdejšího materiálového výzkumu
by měla umožnit spolupráce CMV
s předními domácími a zahraničními
průmyslovými firmami
a obchodními společnostmi.
Na rozvoj české vědy by v příštích
letech mohlo připutovat z fondů EU
přes 50 mld. korun. To věru není
malá suma. Univerzita Pardubice
je rozhodnuta požádat o část z nich
pro vybudování jednoho z evropských
center excelence na území
ČR v rámci prioritní osy 1 Operačního
programu Výzkum a vývoj pro
inovace. V její prospěch vypovídá
rovněž aktivní podpora ze strany
regionální exekutivy. Za projekt
CMV se postavili jak představitelé
Pardubického kraje, tak Statutárního
města Pardubice.
Podle prorektora Univerzity Pardubice
pro vědu a tvůrčí činnost
prof. Ing. Miroslava Ludwiga, CSc.:
„Centrum materiálového výzkumu
by se mělo stát jedním z evropských
center excelence, rozvíjejících hraniční
obory chemie a fyziky pevných
látek, elektroniky, optoelektroniky,
optiky a jejich aplikací.“
Jen pro úplnost: evropská centra
excelence jsou unikátními badatelskými
pracovišti vytvářejícími
jedinečné vědecko-výzkumné infrastruktury
v základním výzkumu,
s mezinárodním renomé a s potenciálními
předpoklady přenosu špičkového
výzkumu do praxe a vzdělávacího
procesu. Jejich cílem je přispět
k mezinárodní konkurenceschopnosti
Evropské unie, resp. České
republiky.
Optimistický je rovněž prof. Ing.
Tomáš Wágner, CSc., odborný garant
projektu a proděkan pro vnější vztahy
Fakulty chemicko-technologické
Univerzity Pardubice: „V České
republice dosud žádné výzkumné
pracoviště obdobného rozsahu
neexistuje. V cizině však nejsou
výjimkou. Partnerství v rámci konsorcia
povede k propojení a rozvoji
stávajících vědecko-výzkumných
kapacit na kvalitativně nové úrovni.
Koncentrace sil je určitě správnou
cestou a vede k výběru špičkových
lidí a výsledků, ke vzniku nových
tzv. spin-off firem a k efektivnějšímu
využití lidských zdrojů i toho
nejkvalitnějšího přístrojového vybavení.
Dojde k vytvoření špičkového
vědeckého týmu již dnes světově
uznávaných odborníků i mladých
výzkumníků. Centrum by mělo
poskytnout výborné uplatnění jak
vědeckým pracovníkům a studentům
univerzity, tak jejím absolventům,
ale i jiných vysokých škol,
nejen českých, kteří by se mohli
angažovat jak ve výzkumné práci,
tak ve spin-off společnostech.“
Podle aktuálních informací z Bruselu
se pro ČR uvažuje s podporou
3-4 center. Mezinárodní centrum
materiálového výzkumu Pardubice
by mohlo být jedním z nich.
Ortel vyřknou příslušné komise jak
v Bruselu, tak na resortním ministerstvu
v Praze. Laťka příslušných
kritérií je nastavena vysoko. O to
lépe a detailněji musí akademická
sféra připravit své projekty.
n Má vůbec smysl pro regionální
univerzitu jít do věcně i administrativně
tak náročného projektu?
Čím konkrétním jej můžete
podpořit?
M. L. Nepochybně to smysl má.
Nekoncentrujeme své úsilí pouze na
zajištění dotací. Nezakrýváme, že
peníze pro konkrétní výzkum jsou
důležité a nezastupitelné. Umožní
nám po zásluze zaplatit badatelské
týmy, stejně jako nakoupit a zprovoznit
nezbytnou techniku. Zároveň
vytvoří předpoklady, abychom
v Pardubicích mohli vychovávat
novou vědeckou generaci. Výchozím
potenciálem, jak lidským, tak
badatelským, tady už disponujeme.
Máme však síly (a o tom jsem
hluboce přesvědčen) na mnohem
náročnější úkoly.
T.W.: Do projektu nejdeme bezhlavě
a určitě nejsme bez zkušeností.
Materiálový výzkum má na Fakultě
chemicko-technologické Univerzity
Pardubice dlouholetou tradici,
od roku 2000 kupř. také v podobě
centra zaměřeného na perspektivní
anorganické materiály. Vedle zkušených
akademiků tu získává odborné
ostruhy nadějný tým 15 mladých
doktorandů. Mj. zkoumáme anorganické
sloučeniny použitelné v automobilovém
průmyslu, v medicíně,
či při výrobě počítačů. Praxi jsme
zaujali nabídkou nových řešení pro
optoelektroniku a amorfními nanomateriály.
Naše pracovní podmínky
jsou ale více než skromné: 4 tmavé
místnosti v suterénu, stísněný prostor
zaplněný přístroji v hodnotě
několika milionů korun.
n O kolik peněz budete reálně
bojovat?
T.W.: Vyčíslovat definitivní částku
je zatím předčasné.
n Dobrá. Jaký je váš střídmý
odhad aspoň pro etapu rozjezdu
Centra materiálového výzkumu
v Pardubicích?
T.W.: Špičkově vybavené pracoviště
s oborovým zaměřením na
výzkum nových materiálů aplikovatelných
ve velkém v domácím či
zahraničním průmyslu nelze v současnosti
pořídit za méně než 2,5
mld. korun. Oproti jiným zájemcům
o evropské dotace máme solidně
zajištěnou bázi. V Pardubicích
existují základy vědeckého řešitelského
týmu, máme tu řadu nadaných
a kvalifikovaných studentů,
dokončují se nové budovy fakulty
chemicko-technologické, k dispozici
je moderní univerzitní kampus,
v němž by mělo centrum vyrůst,
prohlubujeme napojení na technologický
park místní průmyslové zóny
apod.
n A když v nynějším kole neuspějete
zcela podle svých představ,
vzdáte se projektu?
M.L.: V žádném případě. Věříme
v úspěch. Fakt, že máme nemálo
konkurentů, nepodceňujeme.
Pokud nebude vyhnutí, budeme
k vytčenému cíli pokračovat drobnějšími
krůčky a v delší časové ose.
CMV ale v Pardubicích - dříve či
později – vybudujeme. Myšlenka
CMV je pro nás silná a perspektivní.
Na první pohled by se mohlo
zdát, že pardubičtí to mají se svým
zajímavým projektem „jisté“. Jak
doma, tak v Bruselu. Bohužel pro
ně (a bohudík pro českou vědu) to
je složitější a náročnější. Dotacemi
by určitě nepohrdli ani tvůrci projektu
Středoevropského technologického
institutu z Masarykovy
univerzity a Vysokého učení technického,
či projektu na vybudování
speciálního urychlovače Středoevropská
synchrotronová laboratoř,
který rozpracovává tým Akademie
věd. Silná konkurence by se pro
Pardubičany našla i v jejich vlastním
oboru „materiálový výzkum“.
Roky stojaté vody české vědě se
letos v létě (a zvláště na podzim)
nevídaně čeří. Prozíravější (a pardubičtí
mezi ně určitě patří) vědí,
že koordinovat nápady i síly se
vyplatí. A také, že první várkou
dotací se nepodaří ošetřit všechny
letité bolístky. Z Bruselu očekávají
startovní injekci, která je přivede
na správnou trajektorii vývoje,
k novým projektům, na nichž se
bude aktivněji podílet rovněž aplikační
sféra.
Evropské granty nejsou věčně dojná
kráva. Je to důležitá platforma,
aby česká vědecko-výzkumná a akademická
sféra srovnala krok s partnery
ve vyspělých zemích a v rámci
nové koncepce české vědy, aby byla
za čas s to nabídnout nové a přitažlivé
produkty, jimiž si na sebe zároveň
vydělá. Aby se pro její management
slůvko „byznys“ stalo samozřejmostí
a zbavilo se nádechu nepatřičnosti
a pejorativity. A naopak: aby si praxe
šířeji pootevřela brány na badatelská
pracoviště a aktivněji se podílela na
věcném zaměření a podpoře výzkumu.
Aby nebyla pouze jeho divákem,
ale i dobrým zákazníkem. Jednou
větou: chystaný CMV v Pardubicích
má šanci být nástrojem k pozitivnímu
a vzájemně prospěšnému dialogu
akademické i praktické obce./wa/
