V době po vstupu České republiky
do EU se mj. potýkáme s rostoucími
objemy přepravy zboží. Přitom v tzv.
4. transevropském dopravním koridoru
(ČR - severoněmecké námořní
přístavy) se do roku 2015 očekává
zdvojnásobení objemu transportu
zboží. Ale už dnes, kdy roční objemy
českého exportu a importu dosahují
řádově "jen" 20 mil. t, dochází
v železniční i silniční síti ke kongescím,
dopravní tepny jsou přetížené
a v limitních uzlech pravidelně kolabují.
Další růst transportu nebude
možný bez zásadních dopravních
opatření: bez dostavby dálniční sítě
v úseku Drážďany - Praha, bez
rekonstrukce hamburských železničních
terminálů, a také bez efektivnějšího
využití labské vodní cesty.
Hostem TT byl ředitel Ředitelství
vodních cest ČR Ing. Miroslav Šefara:
"Kapacita labské vodní cesty není
zatím plně využita. Na 4. transevropském
dopravním koridoru dlouhodobě
osciluje 3,5-4 mil. t zboží s afinitou
k vodní dopravě, zboží hromadného,
s nízkou přidanou hodnotou a nízkou
úrovní dovozních tarifů. Druhým důvodem
proč se zabývat dostavbou labské
vodní cesty, je ekonomický zájem ČR
zachovat si vliv české vodní dopravy na
nejvýznamnějším segmentu evropského
dopravního trhu. Navíc: vodní doprava
je levná. To se příznivě promítá do
importních ukazatelů české ekonomiky
a zároveň to posiluje konkurenceschopnost
českého exportu.
Příslušná ministerstva dopravy ČR
a SRN loni v červenci podepsala
memorandum o spolupráci a dopravních
cílech na labské vodní cestě. Do
roku 2010 se mj. zavazují k zajištění
splavnosti Labe po 345 dnů v roce na
minimální ekonomický ponor 140 cm.
Na konci nynější dekády SRN ukončí
své údržbové a modernizační práce.
Zároveň by už měl stát plavební stupeň
Děčín, plavební stupeň Přelouč a přístav
v Pardubicích. Tam také vznikne multimodální
logistické centrum, propojující
všechny druhy dopravy.
Celá labská vodní cesta až do Pardubic
byla zakotvena jako součást sítě
TEN-T (transevropská dopravní síť)
v přístupové smlouvě k EU. V celkové
délce 258 km od Pardubic až ke státním
hranicím ČR/SRN je nedílnou součástí
4. transevropského multimodálního
dopravního koridoru. Přijetím Evropské
dopravní politiky se ČR zavázala usilovat
o odstraňování úzkých míst a chybějících
spojení na síti TEN-T."
¦ S jakou investicí se počítá a jak
se k takovému projektu staví kompetentní
orgány?
"Splavnění labské vodní cesty do
Pardubic je definováno jako základní
rozvojový záměr na dopravně významných
vodních cestách usnesením vlády
č. 635/ 1996 k financování "Programu
podpory rozvoje vodní dopravy v ČR"
a je v souladu s Dopravní politikou
České republiky pro leta 2005-2013,
specifický cíl Výstavba a modernizace
dopravní infrastruktury.
Předpokládané investiční náklady činí
2 402 963 000 Kč (cena z roku 2006,
včetně DPH). Co se týká jejich návratnosti
provedená ekonomická analýza
potvrzuje několik variant v rozmezí 14
let, při vnitřní míře výnosu IRR 9,56-
10,04 % a rentabilitě nákladů 2,02 až
2,25. Financování projektu je plánováno
ze dvou zdrojů, a to SFDI (57 %) a EU
(ERDF) - 43 %.
Celá labská vodní cesta až do Pardubic
je součástí sítě TEN-T (transevropská
dopravní síť). Hradecko-pardubická
aglomerace má nejen významnou koncentraci
průmyslových a podnikatelských
provozů. Zároveň je důležitým
dopravním uzlem s kvalitní vazbou na
východní část státu. To je dobrý předpoklad
pro posílení pozice vodní dopravy
v koridoru podél Labe, převážně
v mezinárodních přepravách. Oproti
dnešku dojde k redukci návazných přeprav
realizovaných zejména silniční
dopravou. Kvalitní napojení na ostatní
infrastrukturu umožní intenzivnější
využívání celé současné vodní cesty
mezi Mělníkem a Chvaleticemi, která
se v mezinárodních přepravách prakticky
neuplatňuje."
¦ Jenže v současnosti je Labe splavné
pouze k Týnu nad Vltavou...
"To je pravda. Stavba plavebního stupně
v Přelouči zajistí překonání nesplavného
úseku mezi pl. km 112,515 v konci
vzdutí jezu Týn nad Vltavou (tam
momentálně končí prohrábky) a nadjezím
Přelouč v říčním kilometru 115,715.
Rozdíl hladin v tomto úseku je 8,4 m.
Vodní cesta je navržena na parametry
dané zákonem o vnitrozemské plavbě
č. 114/1995 Sb. a vyhláškou Ministerstva
dopravy č. 222/1995 Sb. Pro danou
třídu Va. jsou užitné rozměry nových
plavebních komor 115 x 12,5 x 4,0 m,
podjezdná výška mostů nad maximální
plavební hladinou je 7,0 m, ponor lodí
2,20 m a šířka plavební dráhy v přímé
trati v hloubce ponoru je 40,0 m."
Nyní probíhají úpravy koryta řeky
mezi Chvaleticemi a Přeloučí a bylo
vydáno rozhodnutí o umístění stavby
Stupeň Přelouč II. Nad stávajícím
jezem Přelouč byla v minulosti vodní
cesta již upravena, a to v letech 1932-7.
Tehdy vznikl plavební stupeň Srnojedy
s funkční plavební komorou. Zajišťuje
stabilní plavební podmínky odpovídající
ostatním úsekům středního Labe nad
Mělníkem. Pro zabezpečení bezpečnosti
a spolehlivosti provozu je do plánu
financování SFDI zařazena i modernizace
tohoto plavebního stupně."
¦ Pardubičtí čtenáři bezpochyby
namítnou, že město perníku se pyšní
vodní dopravou už nyní...
"Příčina je prostá: vzdutá hladina jezu
Srnojedy sahá až do intravilánu Pardubic
a zajišťuje tak splavnost po plavební
stupeň Pardubice s funkční plavební
komorou rozměrů 85x12 m. Pochází
ze 60. let. Nad plavebním stupněm
Pardubice je zabezpečena splavnost
přibližně po obec Kunětice. Tento úsek
vodní cesty nad uvažovaným přístavem
Pardubice se momentálně využívá pro
osobní vyhlídkovou plavbu. Nicméně:
hloubkové poměry jsou zde omezené.
Po výstavbě veřejného přístavu Pardubice
nebude v krátkodobém horizontu,
při současných známých trendech
územního rozvoje, nutné na tomto úseku
provozovat nákladní plavbu, proto lze
považovat nynější poměry pro rekreační
plavbu za vyhovující".
¦ Dobře, představme si, že se píše
rok 2010 a dílo je už zprovozněno.
Jaké zboží se vydá k zákazníkům po
hlubší vodě?
"Z ekonomického hlediska tkví
význam splavnění Labe do Pardubic
primárně v prodloužení úseku vodní
dopravy na kombinovaných přepravních
relacích. Vodní cesta do Pardubic
bude zabezpečovat zejména přepravu
hromadných substrátů: stavební materiály,
agrární produkty a hnojiva. Předpokládá
se také významnější přeprava
kusového hutního zboží. Specifickou
kategorií se stanou nadrozměrné náklady
a kontejnery. Pro nadrozměrné náklady
je Pardubická aglomerace ideálním
bodem pro překlad na vodní dopravu,
neboť převážná část nákladů v exportu
je v současnosti přepravována z Ostravska
a Hradecko-pardubické aglomerace
silniční dopravou podél Labe do
přístavu Mělník. Splavněním Labe do
Pardubic bude délka pozemní přepravy
po intenzivně zatížených komunikacích
zkrácena o cca 100 km."
¦ A co přeprava kontejnerů?
"Labská vodní cesta je v současnosti
zatížena několika překážkami, které této
pravidelné dopravě brání. Po realizaci
série strukturálních opatření (Plavební
stupeň Děčín, zvýšení podjezdných výšek
mostů, splavnění Labe do Pardubic)
lze očekávat, že přeprava kontejnerů
vnitrozemskou plavbou bude (obdobně
jako v zahraničí) atraktivní a její podíl
na dopravním trhu vzroste."
¦ Z dobře informovaných zdrojů se
proslechlo, že projekt zdymadla mezi
Chvaleticemi a Přeloučí prošel některými
změnami. Co aktuálně navrhujete?
"Ano. Podle původních návrhů mělo
být pro překonání nesplavného úseku
postaveno zdymadlo s jezem a plavební
komorou v profilu Semín v plavebním
kilometru 107,145 se vzdutím na kótě
205,20 m n.m. Tento návrh je v současné
době neprůchodný, jelikož předpokládal
prohrábku pod jez Přelouč na
kótu 202,70 m n.m., všechny kóty v systému
Bpv.
Z koryta Labe nad Chvaleticemi byly
dlouhodobě těženy štěrkopísky. Jejich
těžba byla ukončena pod Přeloučí, kde
do dna Labe vystupují slínovce skalního
podloží. Lidskou činností vznikl
pod jezem Přelouč proudní úsek Labe
s velkým spádem. Nazývá se Labské
hrčáky. Stal se jediným úsekem Labe
na středním toku s bystřinným prouděním.
Jelikož se jedná o unikátní lokalitu,
není možné jej při splavňování porušit,
notabene zničit.
Splavnění Labe do Pardubic lze proto
dokončit výstavbou nové plavební
komory s plavebním kanálem. Ten úsek
hrčáků obchází. Plavební kanál je veden
po pravém břehu a má celkovou délku
3150 m. Z koryta Labe, upraveného
prohrábkami odbočuje v plavebním
kilometru 112,515 pod plavební komorou
a zpět do koryta Labe se vrací nad
jezem v Přelouči v plavebním kilometru
115,715.
Plavební komora užitných rozměrů
115 x 12,5 x 4,0 m je situována cca 300
m nad odbočením z Labe. Vzhledem
k tomu, že oproti původním návrhům je
vynechán jeden plavební stupeň, bude
komora překonávat spád 8,4 m. Tento
rozdíl hladin je mezi hydrostatickou
hladinou jezu Přelouč s kótou 209,20
m n.m. a hydrostatickou hladinou jezu
Týnec nad Labem, na kótě 200,80 m
n.m.
Součástí stavby budou mosty přes
plavební kanál a přes Labe a přeložky
komunikací, vodotečí, odvodňovacích
drénů a příkopů. Stavba patrně vyvolá
další investice, související s přeložkami
inženýrských sítí, terénními úpravami
apod."
¦ Jaké lodi vpustíte na nový úsek?
"Výstavba nové plavební komory
v Přelouči zajistí splavnost Labe do
Pardubic pro návrhové soulodí délky 84
m, šířky 11,4 m s ponorem 2,2 m. Tyto
parametry zároveň respektují velikost
ostatních plavebních komor na středním
Labi. Splavnost je zajištěna od minimálních
průtoků do jednoleté vody, což je
maximální plavební průtok.
Nový plavební stupeň v Přelouči prodlouží
splavný úsek řeky Labe na území
ČR o cca 30 km. Bude vybaven plavební
komorou s užitnými rozměry 115 x 12,5
x 4,0 m, což je velikost předepsaná zákonem
o vnitrozemské plavbě č. 114/1995
Sb., a vyhláškou Ministerstva dopravy č.
222/1995 Sb., pro nové plavební komory.
Poslouží k překonání spádu 8,4 m mezi
jezem Týnec nad Labem a Přelouč. Plavební
provoz bude obcházet laterálním
kanálem nesplavný úsek řeky s velkým
podélným spádem, jenž je třeba z hlediska
ekologických nároků zachovat. Veškerý
průtok (s výjimkou hygienického
průtoku a proplavovací vody v kanále)
bude ponechán v původním korytě".
? ? ?
POPIS STAVBY
HORNÍ PLAVEBNÍ KANÁL
Bude situován v pravém břehu Labe.
Z koryta řeky odbočí v plavebním kilometru
115,715 a dvěma protisměrnými
oblouky povede podél Labe v délce
2610 m. Horní plavební kanál bude
mít lichoběžníkové koryto ve dně široké
38,5 m s příslušnými rozšířeními
v obloucích. Hloubka vody bude 4,0 m,
dno na kótě 205,20 m n.m., koruny břehů,
příp. hrází, budou 1 m nad max. plavební
hladinou na kótě 210,74 m n.m.
Svahy ve sklonu 1 : 2,5 budou opevněny
kamenným záhozem.
PLAVEBNÍ KOMORA
Navazuje po proudu na horní plavební
kanál. Má užitnou velikost 115 x
12,5 x 4,0 m a celkovou délku 178,1 m.
Přes dolní ohlaví vede most příjezdové
komunikace. Konstrukce komory tvoří
železobetonový polorám založený do
skalního slínovcového podloží. V horním
ohlaví jsou osazena poklopová vrata
umožňující převádění povodňových
průtoků (uvažováno od Q20). V dolním
ohlaví jsou vzpěrná vrata s krátkými
obtoky, hrazenými svislými stavítky.
Součástí plavební komory jsou svodidla:
levá v obou rejdách nahrazují 150
m dlouhé betonové zdi, které budou
sloužit pro oddělení budoucí elektrárny.
Pravá svodidla jsou pružného typu ze
štětovnic s roznášecím nosníkem. Svodidla
směřují půdorysně ve sklonu 1 :
4 ke břehu do čekacích stání u pravého
břehu v obou rejdách.
Pod plavební komorou jsou v dolní
rejdě stání pro 1 nákladní loď, 1 osobní
a 1 malé plavidlo. Celková délka stání
v dolní rejdě je 160 m. Další 1 stání pro
nákladní loď bude situováno v korytě
Labe. Nad plavební komorou v horní rejdě
je stání pro 2 nákladní lodě, 2 osobní
a 2 malá plavidla. Celková délka stání
je 240 m.
Podél pravé zdi plavební komory je
obtokový kanál pro převádění biologického
průtoku plavebním kanálem, a to
nezávisle na plavebním provozu. Převáděno
bude 2,0-6,0 m3.s-1. Průtok 2,0
m3.s-1 bude omezen pouze na minimální
stav v Labe.
DOLNÍ REJDA
Odbočuje z prohrábkami pro jednosměrný
provoz upraveného koryta řeky
Labe v říčním kilometru 112,515. Má
celkovou délku 303 m. Hloubka vody
je 3,8 m, dno na kótě 197,00 m n. m.
Svahy břehů dolního kanálu ve sklonu
1 : 2,5 jsou opevněny kamenným
záhozem s urovnaným povrchem. Do
sklonu 1 : 2,5 břehy plynule přecházejí
ze svahů koryta Labe, které mají sklon
1 : 1,5.
PROVOZNÍ AREÁL PLAVEBNÍ KOMORY
Skládá se z velínu na pravé zdi plavební
komory, provozního objektu na
zvýšeném platu na pravém břehu u plavební
komory, zpevněných ploch, trafostanice
na ostrohu dolní rejdy.
Velín má technické spodní podlaží se
schodištěm do horního podlaží, kde je
vlastní prostor řídicího velína a sociální
zázemí.
V provozním objektu jsou kanceláře,
dílny, garáže šatny a sociální zařízení.
V prostoru mezi plavební komorou
a provozním objektem je zvýšené plato
nad hladinou stoleté vody na kótě
210,74 m n.m. Na něm jsou vytvořeny
zpevněné plochy pro montážní práce na
plavební komoře a příslušné komunikace
k těmto zpevněným plochám. K provoznímu
objektu přiléhá malá čistička
odpadních vod.
PŘEMOSTĚNÍ PLAVEBNÍHO KANÁLU
A LABE
Přemostění Labe i plavebního kanálu
je vedeno v jedné trase pod původním
mostem přes jez v Přelouči. Most přes
plavební kanál má podjezdnou výšku
7,0 m nad maximální plavební hladinou
vody v horním plavebním kanále. Most
má ocelovou obloukovou konstrukci, na
níž je zavěšena dolní mostovka. V korytě
plavebního kanálu není žádný mostní
pilíř. Navazující most přes Labe je veden
ve sklonu směrem k rampě mostu přes
železnici levého břehu Labe. Most přes
Labe má masivní betonovou předpjatou
konstrukci se dvěma pilíři v řečišti.
PŘELOŽKY KOMUNIKACÍ
S výstavbou nových mostů souvisí
přeložky komunikace II/333 Přelouč
- Břehy a místní komunikace Přelouč
- Lohenice, které jsou přesměrovány
na nové mostní konstrukce. V Přelouči
odbočuje přeložka za novým mostem
přes železniční koridor, vede na most
přes Labe a dále na most přes plavební
kanál. Sestupná rampa z mostu přes plavební
kanál je ukončena křižovatkou, ze
které odbočuje místní komunikace na
pravém břehu Labe.
ODVODNĚNÍ ÚZEMÍ
Výstavbou nového plavebního stupně
Přelouč budou narušeny některé
odvodňovací systémy a vodoteče zaústěné
do Labe. Na pravém břehu plavebního
kanálu proto bude v úseku
mezi slepým ramenem Labe a odvodňovacím
příkopem "A" vybudován
podzemní drén, zaústěný do odvodňovacího
příkopu. Odvodňovací příkop
je dnes zaústěn do Labe. Výstavbou
plavebního kanálu se vtok do Labe
přeruší, příkop bude přeložen podél
hráze plavebního kanálu a provozního
areálu pod plavební komoru, kde bude
zaústěn do Labe. Bude zároveň sloužit
jako odvodňovací drén pravé hráze. Do
přeložky bude zaústěn odpad ze Slavíkových
ostrovů. Na levém břehu mezi
plavebním kanálem a Labem bude
vyčištěn a přespádován současný otevřený
odvodňovací příkop, jenž bude
dále veden jako zatrubněný. /uai/
