Francouzští vědci Maria Capovillová
a Alain Robichon jsou na stopě velmi
překvapivého objevu. Nebo minimálně
se alespoň ocitli v zajímavé slepé uličce.
V časopise Scientific Reports zveřejnili
popis neobvyklého metabolického rysu
u běžných mšic. V jejich tělech v roce
2010 naměřili Francouzi neobvyklé
množství barevného pigmentu. Proč ho
mšice vyrábějí (což je poměrně nákladné
a komplikované), to nebylo jasné. Nyní
se ukázalo, že mšice s barvivem vyrábějí
více energie. Mají v těle více molekul
ATP než mšice, které pigment nevyrábí.
Množství ATP se také zvyšuje tam, kde
jsou mšice na slunci.
Vědci opatrně naznačují: mohl by to
být důkaz, že pigment slouží k výrobě
energie ze slunečního záření. Jde totiž
o látku patřící mezi tzv. karotenoidy, která
slouží k fotosyntéze třeba řasám. Nějakou
její jednoduchou variantu možná
mohou využívat tedy i mšice, spekulují
vědci.
Šlo by o první hmyz, ale ne prvního
živočicha, které provádí fotosyntézu.
Primát drží plž Elysia chlorotica. Drobný
mořský živočich v těle sbírá chloroplasty
z kořisti. Ty by ale dlouho nevydržely
a tak si plž vyrábí vlastní chlorofyl a další
látky nutné pro fungování chloroplastů.
Při dostatečném osvětlení může přežít
jenom z fotosyntézy.
Jestli je to podobné u mšic, zatím nevíme.
Tomuto hmyzu podle biologů nedostatek
kalorií nehrozí, protože jejich
strava je plná cukrů, které nedokážou
zpracovat. Vylučují je ve formě tzv. medovice
na zadečku, a proto jsou oblíbenými
chovnými zvířaty mravenců. Proč
by potřebovaly navíc energii tak není
jasné.
Možná by jim mohla fotosyntéza pomoci
při stěhování z rostliny na rostlinu,
kdy se musí obejít bez potravy. Ale jestli
tomu tak opravdu je, na to může odpovědět
až další výzkum. /jj/