trojírenský veletrh Japan International Machine Tool Fair (JIMTOF), který se na sklonku minulého roku pochlubil už 28. ročníkem, přilákal do Tokia téměř 1000 vystavovatelů z celého světa. Mezi 150 000 návštěvníky (z toho jich bylo asi 12 000 ze zahraničí) jsme měli i svého zpravodaje. Reportáž, kterou jsme přinesli v minulém vydání, dnes doplňujeme dalšími informacemi. JAKO TO BYLO VČERA Japonsko patří mezi nejvyspělejší průmyslové státy světa a jeho strojírenský průmysl udává tón a naznačuje směr dalšího vývoje. Nebylo tomu ale vždy a měl jsem štěstí, že nás naši hostitelé z Japan Machine Tool Builders' Association během veletrhu pozvali na návštěvu Technického muzea při Japan Institute of Technology, jež se nachází asi dvě hodiny jízdy od Tokia. První Fanuc v muzeu...... a dnes prosíťování 250 strojů u 80 firemProf. dr. Kenichi Matsuno nás s oprávněnou hrdostí provázel rozsáhlým areálem, v němž je soustředěno více než 450 historických strojů a zařízení. Asi tři čtvrtiny z nich jsou v tak výborném stavu, že mohou být ještě v provozu. Nabízejí chronologický pohled na vývoj průmyslové výroby v Japonsku a poodhalují roušku nad kořeny tajemství současných úspěchů. Muzeum vzniklo v roce 1987 při příležitosti oslav 80 let existence Japonské technické univerzity a v roce 1994 bylo zapsáno mezi památky UNESCO. Celkem 62 strojů zařadili mezi průmyslové památky Japonska. Na začátku prohlídky okouzlí návštěvníky věrná replika první strojírenské dílny, jež vznikla v roce 1889 asi z nějaké konírny. Dostalo se jí jména Ikegai, což se dá přeložit jako smysl života nebo volněji „jako to, pro co stojí za to žít.“ Tady nám zkušený technik předvedl první soustruh, který původně poháněli dva učedníci, ale nyní se o to už stará elektromotor. V první polovině minulého století se japonský průmysl rozvíjel pomalu. Zvrat přinesla po prohrané válce americká pomoc. Měla různorodou formu a zahrnovala taky dovoz obráběcích strojů. Patřily mezi ně i první NC soustruhy. Doslova přelom pak znamenal v roce 1952 CNC soustruh poprvé vyrobený v MIT (Massachusettský technologický institut). Náš průvodce nám celkem bez ostychu ukázal americké stroje, jež byly nasazeny v japonských továrnách a posloužily coby vzor pro vývoj prvních japonských obráběcích strojů. Nejprve je Japonci začali kopírovat a později vylepšovat. Posléze se pokusili o nový vývoj, který vyústil v revoluční koncepce. JAK JE TO DNES Fanuc představil robot o nosnosti 2300 kgExponáty vytvářejí v muzeu historickou vývojovou řadu, jejíž vyvrcholení v podobě nejmodernějších strojů nabízel veletrh Jimtof. Jestliže jsme v Museum of Industrial Technology viděli první CNC Fanuc ze 60. let minulého století, tak letos na veletrhu Fanuc nabídl doslova hity 21. století. Tento koncern představit zájemcům svůj systém propojení 250 strojů v různých firmách v různých vzdálenostech nebo třeba roboty o nosnosti 2300 kg. Obecně platí, že veletržní exponáty ukázaly, jak mohou být data transformována do užitečných informací, aby se zabránilo prostojům, aby se zvýšila produktivita práce prostřednictvím důkladnějšího a včasného monitorování výrobního procesu. Veletrh také ukázal, že pro konstruktéry se velkou výzvou staly jednak možnosti propojení jednotlivých výrobních center díky internetu věcí a jednak jejich efektivní ochrana. Vzhledem k tomu, že tok dat z připojených zařízení může být velmi objemný, je hlavním úkolem jeho řízení tak, aby byly okamžitě po ruce potřebné údaje. Rychlost zpracování údajů se stává kritickou. Ačkoli díky aplikacím na základě cloudu lze uplatnit prakticky neomezený výpočetní výkon, je shromažďování, analyzování a ukládání velkého množství údajů, které vyplývají z výrobního postupu, stále ještě problémem. Některé koncepty dávají přednost zpracování informací hned u zdroje, tedy v rámci firmy, jiné naopak vsadily na vzdálená datová centra. Na významu nabývají také kompromisní řešení kombinující obě možnosti. Všichni významní japonští výrobci obráběcích strojů prezentovali současné trendy. Mezi ně patří hybridní automaty, které kombinují subtraktivní procesy (konvenční frézování, broušení, soustružení) s přidanými (nasazení laserů, 3D tisku atd.). Japonská vláda poskytuje značné finanční prostředky na výzkum v oblasti hybridní technologie, a to se projevilo v jednotlivých expozicích velmi výrazně. JAK TO BUDE ZÍTRA Japan International Machine Tool Fair (JIMTOF) přilákal do Tokia téměř 150 000 návštěvníkůKaždý veletrh je křižovatkou, na níž se setkávají obchodníci a technici. Ten na břehu tokijského zálivu ukázal nejen současnou ekonomickou a technickou pozici Japonska, ale naznačil i některé trendy, kudy by se strojírenství mohlo dále vyvíjet. A to ve světovém měřítku. „Nasazením umělé intel igence a robotů budeme schopni rychle měnit samotný směr jejich vývoje v souladu se změnou celkového prostředí,“ konstatoval na zahájení odborné konference pořádané v rámci veletrhu prof. Junichi Tsujii, ředitel střediska Artificial Intelligence Research Center v National Institute of Advanced Industrial Science and Technology (AIST). Ústav je největší a nejvýznamnější vědeckou institucí tohoto zaměření v Japonsku a soustřeďuje se na realizaci technologií spojujících inovace s průmyslovou praxí. „Budoucí vývoj umělé inteligence a její aplikace ve strojírenství představuje budoucnost tohoto průmyslového odvětví,“ konstatovali přednášející na konferenci. „V rozvoji současného stavu průmyslu je však nanejvýš nutné sladit nasazování nejmodernějších technologií. Jejich základem je digitalizace, prosíťování jednotlivých provozů, ale i továren a dokonce celých odvětví.“ Digitální propojení výrobních procesů se nazývá čtvrtou průmyslovou revolucí. V Německu a také u nás dostala tato platforma název Industrie 4.0, čili Průmysl.4, její japonská podoba se skrývá pod zkratkou Robot Revolution Initiative. Už v březnu 2014 prohlásil japonský premiér Šinzó Abe na zasedání OECD, že „Japonsko chce uskutečnit průmyslovou revoluci pomocí robotů.“ V úřadě předsedy japonské vlády vznikl výbor pro realizaci tohoto záměru a začátkem následujícího roku publikoval novou strategii. Loni už měla tato iniciativa 320 členů (asociací, společností i jednotlivců). Nové roboty se uplatňují také při jemném broušeníJaponská vláda vyhlásila Japan’s Robot Strategy, což je 5letý plán zaměřený na výzkum a vývoj nových robotů dotovaný i na japonské poměry úctyhodnou sumou - 1 miliardou dolarů. Do tohoto záměru zapadá i informace o tom, že ústav AIST se bude podílet i na vývoji nového japonského superpočítače, který chce Japonsko postavit ve snaze vyzbrojit svůj průmysl vynikající platformou pro výzkum, která by pomohla rozvíjet a zlepšovat nejmodernější technologie jako jsou auta bez řidiče, roboty a lékařská diagnostika. Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu vynaloží 19,5 miliardy jenů (173 milionů dolarů) na nový projekt, který původně nebyl v rozpočtu. Svědčí to o tom, že vláda chce dostat Japonsko zpět na přední místo ve světě techniky. Země ztratila svou výhodu v některých elektronických oblastech v důsledku sílící konkurence, kterou vytvářejí Jižní Korea a také Čína, která disponuje současným nejvýkonnějším počítačem na světě. Jmenuje se Sunway TaihuLight, je postavený na linuxovém základě a zvládne až 93 bilionů operací za sekundu. Tímto výkonem 93 petaflops překonává dřívější světovou jedničku čínský Tianhe-2 třikrát. Nejvýkonnější superpočítač Japonska má výkon „pouze“ 13,5 PFLOPS a projekt proto chce postavit desetkrát výkonnější model, který bude mít celkový výpočetní výkon 130 PFLOPS. Celkové náklady na nový japonský superpočítač by měly dosáhnout 173 milionů dolarů, což je v přepočtu asi 4,8 miliardy korun. Bez nadsázky můžeme konstatovat, že první výsledky z japonského superpočítače spatříme už za dva roky na dalším ročníku veletrhu JIMTOF 2018. Karel Sedláček, Tokio
