Já chtít vidět ten černoch Kdo určitou dobu na internetu nepoužíval automatický překladač Google, zůstal možná překvapen, jak významné proměny doznal v posledních letech. Dřívější víceméně otrocký překlad se jako mávnutím kouzelného proutku proměnil do podoby, která vyvolává až údiv. Došlo k jeho skokovému vylepšení. Překladač Google totiž již nějakou dobu využívá takzvaného hlubokého učení neuronových sítí k překladu celých vět. Umělá inteligence se také dokáže učit více jazyků zároveň a zlepšuje se často nečekanými způsoby.
Pár let nazpět Překladač Google (Google Translate) je zdarma k službám více než miliardě lidí na celém světě. Od svého spuštění v roce 2006 postupně začal nabízet překlady mezi 103 světovými jazyky (v dubnu 2020 už to bylo 109 jazyků), včetně latiny a esperanta. Čeština byla pak zařazena v květnu roku 2008. Od května 2017 denně přeloží texty pro více než 500 milionů uživatelů. Zpočátku překládal po slovech a frázích, což umožňovalo jen základní orientaci v překládaném textu, který pak bylo třeba ještě podstatně stylisticky upravit. Na vylepšení byly poté nasazeny týmy odborníků, které zkoušely, jak k překladům nově využívat neuronové sítě, překládající text po celých větách. Strojový překlad tak začal využívat umělou inteligenci. „Jde o největší skokové vylepšení v historii našeho překladače,“ říká Barak Turovsky, produktový manažer Google Translate. U jazyků, kde už Google novou generaci strojového překládání spustil, podle něj uživatelé zaznamenali tak významné zlepšení překladů, jako za celých předchozích deset let dohromady. Neuronové sítě analyzují miliony různých textů na webu a na nich se trénují, aby se neustále zlepšovaly. Na základě zpětné vazby se dokážou neustále učit a zdokonalovat, aniž by bylo nutné (nebo možné) přesně popsat, čemu se v daný okamžik právě naučily. Tak si třeba překlad z angličtiny do češtiny lépe poradí i s českým slovosledem.
Neuronová síť? Umělá neuronová síť do jisté míry napodobuje způsob, jakým informace zpracovává lidský mozek, který obsahuje asi 50 až 100 miliard neuronů. Stejně jako v naší hlavě může také „učit sama sebe“, což zjednodušeně znamená, že sama sobě dává otázku, na kterou zná správnou odpověď, a trénuje sama sebe tak dlouho, dokud tuto odpověď není schopna poskytnout s určitou spolehlivostí. O umělých neuronových sítích se z vojenského hlediska v teoretické rovině diskutovalo už v druhé světové válce (přesněji řečeno od roku 1943), brzy se však zjistilo, že počítače ještě dlouho nebudou dostatečně výkonné na to, aby šlo tento koncept rozumně využít. Teprve v 21. století se výzkum rozhoupal a významně pokročil vpřed. Tyto sítě dokonce dokážou použít, co se naučily na jiných jazycích, k překladu jazyka, ke kterému není k dispozici dostatek tréninkových dat. „Seskupujeme jazyky dohromady, třeba několik slovanských jazyků se vylepší na základě stejných dat,“ dává příklad Turovsky. „Jindy je to celkem nečekané. Třeba překlad z polštiny se zlepšil, když jsme využili data získaná trénováním umělé inteligence na textech ve vietnamštině nebo thajštině. Je to tak trochu černá skříňka,“ dodává.
A nyní Výsledný překlad je téměř bez chyby, a dokonce celkem věrně kopíruje styl a žánr původního textu. Přesnost je místy až zarážející, zvláště vezmeme- -li v úvahu odlišný slovosled v různých jazycích. Jedním ze zdrojů dat jsou i knihy, které Google skenuje v rámci projektu Google Books. To umožňuje též sledovat vývoj jazyka. Pokud jde o češtinu, je to až na drobné chybky čitelný český text bez gramatických chyb. V opačném gardu lze říci, že třeba Angličan či Američan si s Google Translate může přečíst české zpravodajství a porozumět přinejmenším podstatě článku. Jazyková korekce již není tolik náročná jako v dřívějších dobách. Ovšem stále to není práce lidského mozku — a je to poznat. Rovněž třeba překlad poezie je nadále prakticky spíše nepoužitelný. Problémy mohou vznikat u frazeologie a leckdy dochází při překladu k výraznému posunutí významu. Bude proto zajímavé sledovat, jak rychle Google Translate dokáže tyto nedostatky opravit.
A dál? Kromě úžasných perspektiv, které umělá inteligence v automatizovaných překladech přinese v budoucnu, vystává i otázka možných změn, které lze v tomto směru také očekávat. Například zhoršení češtiny při méně kvalitní stylizaci strojových zahraničních překladů. Ne náhodou se v této souvislosti připomíná, jakou změnu do našeho života přinesly kalkulátory, které mnohé (později narozené) „odnaučily“ sčítat ručně. Klasickým příkladem je událost z listopadu roku 1965. Tehdy došlo k překvapivě rozsáhlému výpadku elektrického proudu v jednom z největších měst světa — v New Yorku. Poruchu zavinila zastaralá technika a přetížení několika uzlů vysokonapěťové sítě. Celý případ měl zajímavou dohru… Nekonečné regály zboží, široké uličky, velké nákupní vozíky, často až po okraj naplněné potravinami, mezi nimiž se občas proplete akumulátorové invalidní vozítko. Je odpolední špička a jeden z bezpočtu newyorských supermarketů doslova „praská ve švech“. Pak se znenadání stane něco, co ještě dlouhou dobu poté bude četnými otázkami zaměstnávat týmy psychologů a dalších odborníků. Světlo v hale „zamrká“ a definitivně pohasne. Bez proudu zůstanou i registrační pokladny a lidé v dlouhých frontách za nimi po uplynulých deseti minutách znejistí. „Jak to, že to tak dlouho trvá?“ Pod tlakem netrpělivého a čím dál tím agresivnějšího davu prodavačky ručně sečítají sloupce čísel. Pak jedna po druhé tužky vztekle pohazují. Ty mladé, nedávno ještě školou povinné dívky, už bez kalkulačky sečítat neumějí...
Především však nové možnosti Umělá inteligence (AI) zdaleka neřekla své poslední slovo. Mění rovněž způsob komunikace na pracovišti tím, že umožňuje zaměstnancům, kteří mluví různými jazyky, snadno si porozumět. Služby AI vyvíjené nejen Googlem, ale též společnostmi Microsoft, Amazon a dalšími, umějí automaticky překládat konferenční hovory každému účastníkovi do jeho jazyka. A to s minimálním zpožděním. Google tento způsob překladu zabudoval do serveru pro sdílení videí YouTube, kde lze jednoduše aktivovat titulky a získat tak automatický překlad, který je dnes rovněž na mnohem vyšší úrovni než před několika lety. Navíc se dále vyvíjí.
AI mění pracoviště, práci i on-line pracovní schůzky Podle údajů společnosti Gartner využívání umělé inteligence ve firemním segmentu posílilo za posledních 5 let o více než 270 %. Firmy ji třeba používají ke kontrole smluv a k auditům. Získávají tak rychleji analytická data. Výhodou je, že AI identifikuje vzorce či analyzuje trendy bez chyb způsobených lidským faktorem. „Dvě odvětví, kde její použití způsobuje malou revoluci, jsou oblast účetnictví a práva. Zde se osvědčuje rychlá a přesná analýza velkých datových sad, které je třeba interpretovat na základě jasné sady základních pravidel,“ říká Ondřej Říha ze společnosti Digital Solutions. V oblasti práva tedy například při kontrole smluv pomocí kombinace strojového učení a zpracování přirozeného jazyka analyzuje smlouvy a určuje, které části smlouvy je třeba zkontrolovat. V oblasti účetnictví je využívána některými společnostmi k provádění firemních auditů, zpracování správy faktur a správy výdajů.
Zajišťuje kyberbezpečnost Příkladem může být detekce přítomnosti malwaru na počítači. Systém umělé inteligence monitoruje síťový provoz počítačů a může identifikovat potenciální bezpečnostní problém v případě nestandardní komunikace na podezřelé zařízení v internetu. „V posledních letech zaznamenáváme velký nárůst počtu implementací AI a s technologickým pokrokem budeme umělou inteligenci potkávat stále častěji, a to nejen v oblasti kybernetické bezpečnosti,“ říká Michal Merta, odborník na bezpečnost a ředitel Cyber Fusion Centra v Accenture ČR. S její pomocí může pak software identifikovat, předvídat, řešit bezpečnostní problémy a také se dále učit s minimálním lidským dohledem. Tyto programy používají strojové učení také k hledání lepších a efektivnějších způsobů řešení.
V chytrých kamerách ví, ko ho zabírat Při komunikaci pomocí videokonferencí, do kterých se v současné době přesunulo velké množství schůzek, pomáhá chytrá kamera Huddly. Ta, nevelká svým rozměrem, ale velká schopnostmi, dokáže vidět i chápat okolní prostředí a díky zabudovanému neuronovému procesoru na něj v reálném čase reagovat. Průběžně detekuje osoby, které se účastní jednání, a zaostřuje na ně. Odpadá tak potřeba ji v průběhu jednání obsluhovat a lidé se mohou plně koncentrovat na obsah schůzky, dokonce se pohybovat po místnosti, aniž mizejí ze záběru. „Dalším inteligentním pracovním pomocníkem obdařeným umělou inteligencí je Kaptivo, speciální kamera pro on-line snímání a sdílení whiteboardů. Ta díky systému počítačového vidění na bázi AI promění běžnou bílou tabuli na inteligentní nástroj pro spolupráci. Výstupem je digitalizovaný obsah, s nímž v reálném čase mohou pracovat všichni účastníci videokonference,“ uzavírá Andrej Hronec z Audiopro. /Milan Bauman/
