K přelomovému kroku přistoupila v roce svého 70letého výročí Technická univerzita v Liberci (TUL), když rektor univerzity docent Miroslav Brzezina vydal s plaností od 1. září směrnici o využívání umělé inteligence (AI ) při výuce a tvůrčí práci. Vedení liberecké technické univerzity zastává názor, že studenti musejí být připraveni na budoucí povolání, kde se s těmito technologiemi budou pravidelně setkávat. Od letošního zimního semestru proto mohou umělou inteligenci používat nejen akademici, ale i studenti, a to nejen při studiu, ale také př i psaní závěrečných a jiných odborných prací. Směrnice ovšem pochopitelně stanovuje podmínky, za jakých je možné AI používat.
Odpovědnost zůstává na autorovi
Vedení univerzity používání AI akceptuje a podporuje. Nová směrnice je obecně zaměřena v duchu toho, že AI se má užívat podle vlastního uvážení. Neurčuje ani, z kolika procent může student AI při psaní své kvalifikační práce maximálně využít. Přesto je ale nutné dodržovat daná pravidla. Jak informoval prorektor TUL pro informatiku docent Pavel Satrapa, striktní a základní podmínkou je, že použití AI musí student ve své práci uvést a za výslednou práci a správnost uvedených informací je výhradně on jako autor odpovědný. Může to platit i pro celou práci, nebo je možné specifikovat konkrétní pasáže, které mají svůj původ v umělé inteligenci. „Pokud tak autor nebo autorka neučiní, bude práce považována za plagiátorskou,“ tvrdí docent Satrapa. Uznává, že to není zcela jednoduché. Antiplagiátorský systém Turmitin, který na TUL zavádějí, už sice ohlásil, že má určitou detekci textů generovaných AI, nezmiňuje však, zda to platí i pro češtinu. Absolventskou práci ale vždy posuzují po odborné stránce nejen vedoucí, nýbrž i oponenti, kteří se samozřejmě v dané problematice vyznají. V případě, že by identifikovali nesrovnalosti, měl by autor problém. A navíc u zkoušky, kde není AI povolena, se odborné znalosti studentů spolehlivě ověří. „Směrnice prezentuje naši snahu přesvědčit studenty, že k plagiátorství nemají důvod, protože mají oficiální souhlas k používání AI. Doufáme, že se naše představy o férovém využívání naplní. Vždyť přece použití AI nijak úroveň kvalifikační práce nesnižuje. Autor musí leckdy dost složitě vypracovat zadání pro AI a musí také zkontrolovat správnost toho, co AI vygenerovala. A určitě bych nepodceňoval schopnost vygenerovat s AI třeba padesát stránek,“ dodal docent Satrapa.
Absolvent vysoké školy by měl umět s AI pracovat
Podle docenta Satrapy je žádoucí, aby absolvent vysokoškolského studia uměl s těmito technologiemi pracovat, protože v praxi se s nimi budou potkávat čím dál intenzivněji. Od loňského listopadu, kdy na trh vstoupil chatbot ChatGPT, se totiž technologické firmy snaží průběžně přidávat služby s AI. „Zákaz používání AI při studiu a tvůrčí práci by byl kontraproduktivní stejně jako doporučení používat konkrétní AI. Studenti si mohou sami vybrat, jaký typ volně dostupné, případně licenční AI si vyberou. Někteří se dostávají do kontaktu s konkrétní verzí AI při práci ve firmách. V době, kdy se tato oblast rychle vyvíjí, by ostatně každé doporučení rychle zastaralo,“ konstatuje docent Satrapa. Zdůrazňuje zároveň, že je potřeba, aby studenti a absolventi uměli AI vhodně využít, aby měli na zřeteli nejen přínosy, ale aby uměli vyhodnotit i rizika, která s touto novou technologii souvisejí. „Například to, že AI halucinuje fakta. Pokud na položenou otázku odpovídá na základě výstupů, které si přečetla na internetu, může si pro svou odpověď ‚vymyslet‘ neexistující referenci. Musíme si uvědomit, že AI ve skutečnosti nepřemýšlí ani nezdůvodňuje své odpovědi, ale nějakým způsobem něco syntetizuje z databáze, kterou má k dispozici. Podklady, ze kterých jazykové AI vycházejí, mohou být zastaralé a výsledek může být chybný. Viděl jsem na příklad přepis, ve kterém se tvrdilo, že prezidentské volby v ČR vyhrál Andrej Babiš,“ zdůvodňuje docent Satrapa nutnost kontroly výstupů.
Jak se budou studenti učit s AI pracovat
Umělá inteligence se dostala do středu pozornosti s rozvojem chatovacího systému ChatGPT, který dokáže generovat různé texty na základě jednoduchých dotazů. Za nástrojem stojí startup OpenAI, který financuje společnost Microsoft. Ta letos v březnu představila pokročilejší model umělé inteligence GPT-4, který je schopen poskytovat bezpečnější a užitečnější odpovědi a připravit půdu i pro šíření technologií. Studenti mohou využít webovou aplikaci starší verze chatbotu GPT-3.5., kterou nabízí OpenAI zdarma. Pokročilejší umělou inteligenci GPT-4, která je schopná přesnější a užitečnější odpovědi, mohou využívat pouze majitelé předplatného. Studenti se většinou dokážou v nabídce orientovat. Vedení univerzity zároveň s vydáním směrnice nabádá pedagogickou obec, aby do výuky cíleně zařadila úlohy, které směřují k využívání nástrojů AI a upozornili je na výhody i rizika jejich použití. Podle děkana Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studí TUL profesora Zdeňka Plívy nemá univerzita studijní program zaměřený pouze na AI. Studenti se ale s technikami používanými AI seznamují v předmětech zaměřených například na vytěžování informací či strojové učení. „Principy AI využíváme na fakultě například při počítačovém zpracování řeči, kde tým profesora Jana Nouzy dosahuje významných úspěchů a do kterého jsou zapojováni i studenti,“ komentoval používání neuronových sítí a vývoj algoritmů hlubokého učení (Deep Learning) profesor Plíva.
AI pomáhá studentům při formulaci textů, osvědčila se i při vývoji kódů
Podle docenta Satrapy si studenti, ale i pedagogičtí pracovníci již běžně vypomáhají AI například při psaní odborných prací nebo referátů. Není to o tom, že by jim chyběly odborné znalosti, ale pomůže jim dát jádro sdělení do vhodné formy. „Znám řadu skvělých technicky zdatných odborníků a výborných ‚ajťáků‘, kteří mají problémy se sepsáním článku. Těžiště jejich kompetence je však jinde než v psaní textů. Tak si to, co vyvinuli, nechají zformulovat umělou inteligencí a pak samozřejmě zkontrolují věcnou a odbornou stránku. V takovém případě je AI skvělým pomocníkem šetřícím čas i nervy,“ říká prorektor Satrapa. Připomíná, že AI se na univerzitě osvědčila i při vývoji kódů a programování. Pracovníci TUL využívají schopnost AI psát programy na základě zadání. To jim šetří rutinní práci, ale i tady má podle něj konečné slovo člověk, který musí posoudit, zda se program od jeho zadání neodchýlil.
AI proniká do škol, oficiální doporučení jsou spíše obecná
Je jisté, že AI proniká intenzivně nejen do firem, ale také do škol. Vůči umělé inteligenci se vymezují i další univerzity, které stejně jako TUL vydávají doporučení vyzývající studenty k přiznání jejího využití, a zároveň upozorňuje na odpovědnost autora za výsledky. AI ale ovlivňuje i školy na nižších stupních. V reakci na rozšíření nástrojů generativní umělé inteligence, jako je například ChatGPT, vydal počátkem září Národní pedagogický institut (NPI) příručku i pro základní a střední školy, jak by s novým fenoménem měly pracovat. Obecné zásady si mohou upravit podle svých potřeb. NPI rozpracoval zvlášť tipy pro ředitele, učitele, rodiče a žáky. Příručka obsahuje výzvu, aby ředitelé škol brali existenci AI v potaz, nezakazovali ji ani neignorovali. Upozorňuje také na etická dilemata, riziko podvodu nebo problematiku či ochranu soukromí. Obdobný přístup schvaluje i Liberecký kraj. Náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti Jiří Čeřovský uznává, že je potřeba změny v technologiích přijímat a zapracovat do výuky. Kraj ale coby zřizovatel škol doporučení nevydává, to je podle něj v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. „AI je sice zatím sice někde na začátku, ale je to nástroj, který se začíná široce používat v praxi. Proto vítáme tendenci připravit nejen vysokoškoláky, ale i studenty na nižších stupních na nové trendy. Nelze se tomu bránit, je však potřeba nastavit pravidla tak, aby nebyli studenti motivováni k podvodům, ale aby klidně řekli, že AI při práci používali a také že ji zkontrolovali,“ shrnuje prorektor TUL Pavel Satrapa. /Jaroslava Kočárková/
