Ukrajina nabídla ruskému plynárenskému gigantu Gazprom slevu 50 % ze současného tarifu za dodatečný tranzit plynu do Evropy. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov krátce před oznámením zprávy uvedl, že Kyjev je připraven zvýšit roční tranzit plynu do Evropy o 55 miliard m3 ze současných 40 miliard m3 dojednaných v rámci pětileté smlouvy s Gazpromem. Země je také připravena vyhovět žádosti o zvýšení dodávek plynu do Moldavska. Žádné další podrobnosti však nesdělil, napsala agentura Reuters.
Gazprom má právo zarezervovat si dodatečné tranzitní kapacity navíc k těm, které už si vyjednal dříve a které využívá. V letošním roce ale většinou odmítal kupovat si velké objemy volných kapacit přes Ukrajinu. Ukrajinský provozovatel plynovodů minulý týden navíc uvedl, že Rusko posílá přes Ukrajinu do Evropy méně plynu, než k jakým objemům se zavázalo ve smlouvě. Evropa v letošním roce zažívá prudký růst cen plynu vedoucí i ke zdražování elektřiny. Rusko v poslední době čelí obviněním, že záměrně odmítá zvyšovat dodávky plynu na evropský trh, aby si zajistilo rychlý souhlas se spuštěním plynovodu Nord Stream 2. Moskva taková obvinění odmítá. Nord Stream 2 už je hotový, zatím ale nemá v Německu potřebná povolení. Plynovod bude dodávat plyn z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, jeho kapacita činí 55 miliard m3 za rok. Od roku 2011 už je v provozu plynovod Nord Stream 1, který vede paralelně a má stejnou kapacitu. Kontrolu nad Gazpromem má ruský stát. Kreml i Gazprom už několikrát uvedly, že Rusko plní všechny dlouhodobé závazky na dodávku plynu, které má s evropskými odběrateli uzavřené. To potvrzují i největší plynárenské firmy v Evropě, které od Gazpromu nakupují. Ruský prezident Vladimir Putin tento týden prohlásil, že Rusko je připraveno po schválení nového plynovodu zvýšit okamžitě dodávky plynu do Evropy o zhruba o 10 %. O spuštění plynovodu se však ještě vede právní bitva. Jeho provozovatel, společnost Nord Stream 2, žádá o certifikaci jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy. Toto rozhodnutí, které je jednou z posledních překážek na cestě k zahájení provozu, bylo ovšem napadeno hned z několika stran. Do certifikačního řízení se připojily polské státní společnosti PGNiG a PGNiG Supply & Trading. V druhé polovině října se k nim přidal i ukrajinský Naftogaz. Společnost se snaží ruskému dodavateli plynu znepříjemnit dodávky plynovodem přes Baltské moře, protože tak obchází ukrajinskou trasu do Evropy a Naftogaz tím přichází o příjmy z tranzitních poplatků. Polsko se oproti tomu bojí posílení strategického vlivu Ruska v Evropě. Přeprava plynu přes Ukrajinu je přitom zasmluvněna pouze do konce roku 2024, na další období žádná smlouva zatím uzavřena není. Hlavní námitkou společnosti v certifikačním řízení má být, že společnost Nord Stream 2 AG nesplňuje požadavky tzv. unbundlingu [oddělení společností provozující, mimo jiné, činnost přepravy plynu od společností vyrábějících nebo dodávajících plyn — pozn. red.]. Podle názoru Naftogazu nebude Nord Stream 2 schopen splnit ani požadavek na rovný přístup třetích stran, který je dalším požadavkem evropské legislativy. /jj/
