Pozoruhodné uhlíkové nanotrubičky
vylepšují nejen výkonnost
Lithium-iontových baterií, ale
používají se rovněž v palivových
článcích. Zvyšují také proudovou
výtěžnost zařízení větrných elektráren.
A nyní mohou nanotrubičky
Baytubes® od Bayer MaterialsScience
dokonce ještě efektivněji
přispívat k ochraně klimatu,
neboť nanočástice způsobují, že
hliník je skoro tak tvrdý jako
ocel a umožňují tak, konstrukci
mimořádně lehkých, palivo šetřících
automobilů a letadel.
Mnozí pilní „pracovníci“ při
ochraně klimatu nejsou ani pouhým
okem poznat. Od podzimu
2008 propůjčují malé nanometrové
uhlíkové trubičky Baytubes větrné
energii doslova křídla.
Nanočástice tzv. Carbon Nanotubes
(CNT) značně zvýšily efektivnost
větrných zařízení finského
výrobce Eagle Windpower. Na
základě vysoké pevnosti nanotrubiček
mohou být křídla finského
zařízení tak lehká, že vyrábí proud
s vysokou účinností i za slabého
vánku. A dokonce vydrží i rychlosti
větru na úrovni orkánu. Výtěžnost
proudu se zvyšuje téměř o třetinu.
Z chemického hlediska jde o stejné
látky jako tuha v tužce. Rozhodující
rozdíl způsobuje atomová architektura.
Uhlíkové atomy Baytubes tvoří
vícevrstvou stěnu trubky s rovnoměrnou
voštinovou strukturou
– stabilní kostrou, která je chemicky
prakticky nezničitelná. Materiál
je dodáván jako černý hrubozrnný
prášek. Každé zrnko obsahuje tisíce
střídavě uložených trubiček, které
jsou navzájem propleteny do klubíčka
jako dráty z ocelové vlny.
V Chemparku, Leverkusen, staví
Bayer MaterialScience světově
největší výrobní zařízení na
výrobu Carbon Nanotubes s roční
kapacitou 200 tun. Do vývoje,
projektu a výstavby bude investováno
celkem 22 mil. eur. Jedná se
o investici do klíčové technologie
budoucnosti, která umožní četné
nové aplikace a otevře nové trhy.
Malinké uhlíkové nanotrubičky
jsou obchodním artiklem s velkým
potenciálem. Během asi deseti let
by měl světový trh těchto produktů
činit cca dvě miliardy USD. CNT
odolávají mechanickému napětí
4krát lépe než ocel, a to pouhém
zlomku hmotnosti.
Teplo vedou lépe než diamant
a proud jimi protéká stejně dobře
jako mědí. Navíc nabízí enormní
potenciál pro ochranu klimatu.
CNT propůjčují ve vícestěnné
formě vynikající vlastnosti nejen
plastům, ale i hliníku. Automobily
a letadla s nimi budou lehčí a budou
tak pomáhat šetřit pohonné hmoty.
CNT hliníkový kompound váží
maximálně polovinu, ale je skoro
tak tvrdý jako ocel. Bayer Materal-
Science podporuje vývoj nových
technických látek a materiálů.
Doposud se dosahovalo mimořádné
tvrdosti a pevnosti v tahu hliníku
jen přidáním vzácných a drahých
kovů. CNT jsou zajímavou alternativou,
která je schopna ještě značně
zesílit konvenčně legovaný hliník.
CNT-hliník není jen konkurentem
oceli, ale také plastů, zesílených
uhlíkovými vlákny a titanem. Již
nyní se šrouby z Baytubes-aluminia
zkoušejí v kvalitních horských
kolech a nahrazují tak titan. Také
Baytubes v plastových kompoudech
zahájily svou kariéru ve sportu
a během pouhých pěti let se dostaly
od hokejových holí k zařízení větrných
elektráren. Strmá kariéra těchto
„maličkostí“ teprve začíná.
Ve Fraunhoferově institutu pro povrchové
vrstvy a biotechnologie (IGB)
ve Stuttgartu probíhaly diskuse o bezpečnosti
v oblasti nanotechnologií. Šlo
především o to, zda mohou uhlíkové
trubičky ovlivnit zdraví. Obecná odpověď
na tuto otázku bohužel neexistuje.
Produkty různých výrobců jsou odlišné,
např. co se týká délky a průměru
trubiček i katalyzátorů použitých při
jejich výrobě.
Podle současného stavu vědy
neexistuje žádné riziko pro člověka
a životní prostředí z využívání CNTaglomerátů.
O nulovém riziku však
nelze hovořit ani z toxikologického
hlediska, neboť i obyčejná kuchyňská
sůl může být jedovatá, je-li
používána ve velkých množstvích.
V kombinaci s plasty jsou nanotrubice
pevně vázány. Nemohou se
v nich nacházet žádné volné částice
nanotrubic.
Internetové stránky Informační
aliance Carbon Nanotubes nabízí
další informace k uhlíkovým maličkostem:
www.cnt-iniciative.de /an/