Aktualizace Státní energetické koncepce, která stále ještě prochází hodnocením vlivu na životní prostředí, paradoxně předpokládá, že domácí hnědé uhlí se po roce 2020 využije hlavně k výrobě elektřiny, zatímco teplárny budou přecházet na zemní plyn. Průzkum mezi členy Teplárenského sdružení ČR však ukázal, že vlastníci tepláren mají úplně jiné plány. Chtějí u uhlí zůstat, přestože situace na trhu zůstává velmi napjatá. „Provedli jsme průzkum mezi našimi členy a reakce byla zcela jednoznačná. Ani jeden z 23 členů Teplárenského sdružení ČR, kteří využívají hnědé uhlí, si nepřeje nahradit ho do roku 2025 zemním plynem,“ uvedl předseda výkonné rady sdružení Mirek Topolánek. „Důvod je evidentní: je to ekonomika a konkurenceschopnost. Přechod uhelných tepláren na zemní plyn by dnes zdražil teplo v průměru o téměř 200 Kč za 1 GJ.“ Pokud chtějí teplárny u domácího paliva zůstat, budou muset v nejbližších letech masivně investovat do ekologizačních opatření, aby splnily přísné emisní limity stanovené evropskou směrnicí. „Je zjevné, že chce-li někdo investovat stovky milionů nebo dokonce miliardy do ekologizace zařízení na hnědé uhlí, pak nebude chtít za pár let palivo měnit. To by znamenalo tyto investice odepsat,“ řekl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. „Z tohoto pohledu nelze očekávat nahrazení jakéhokoli významnějšího podílu hnědého uhlí při výrobě tepla zemním plynem do roku 2040.“ MPO ČR v poslední verzi aktualizace Státní energetické koncepce počítá s tím, že hnědé uhlí se do budoucna využije hlavně při výrobě elektřiny v elektrárnách. Tedy s podstatně nižší účinností, než jakou dosahují teplárny. „Vlastníci elektráren na hnědé uhlí, které měly být do roku 2020 (nebo krátce po něm) odstaveny, tyto plány přehodnotili. Dnes počítají s prodloužením jejich životnosti často i za rok 2030. Apelujeme na MPO ČR, aby se touto situací začalo vážně zabývat a co nejdříve navrhlo odpovídající legislativní opatření pro přednostní využití hnědého uhlí v teplárnách s vysokou účinností,“ zdůraznil Topolánek. V uplynulých dvou letech se kontrahovalo hnědé uhlí zejména pro velké elektrárny. Součástí průzkumu mezi členy byla proto otázka zajištění dodávek hnědého uhlí do roku 2020. „Průzkum ukázal, že řada menších tepláren dnes nemá zajištěno uhlí ani do roku 2020. Situace na trhu je nadále velmi napjatá,“ upozornil Martin Hájek. „To samozřejmě nahrává pokračujícímu tlaku na růst ceny paliva.“ Z hnědého uhlí se u nás vyrábí necelá polovina veškerého tepla pro rozvod. Teplo z hnědého uhlí využívá přibližně 650 000 domácností, což je 43 % všech domácností připojených na dálkové vytápění. Na výrobu tepla se v roce 2012 spotřebovalo 6,9 mil. t hnědého uhlí, tedy necelá pětina jeho celkové spotřeby v energetice ČR.
