Tyto létající stroje 21. století se proměňují téměř před očima a jsou díky svým důmyslným technologiím často převratné. Ozývá se potlesk a přítomní v sále vstávají ze svých židlí. Nad jejich hlavami již po několikáté přelétl velký bílý stroj v podobě létajícího ptáka, jako živý mává křídly, krouží téměř u stropu a nakonec přesně „přistává“ v rukách jednoho ze svých tvůrců. Nechce se věřit, že náročný ptačí pohyb, nad nímž si „vylámaly zuby“ konstruktéři v nejedné generaci, počínaje geniálním Leonardem da Vinci, se podařilo tak bravurně zvládnout… Tento úspěšný model nazvaný SmartBird neboli Chytrý pták předvedl designér Markus Fischer se svým týmem ze společnosti Festo na jedné z každoročních konferencí TED (což je zkratka slov Technology, Entertainment, Design) s heslem „myšlenky, které stojí za rozšíření“ (ideas worth spreading) ve skotském univerzitním Edinburghu. Tyto akce se vždy skládají z přednášek, nazývaných TED Talks, na které jsou pozváni zajímaví hosté z různorodých oblastí vědy, techniky, umění, designu, politiky, vzdělání, kultury, byznysu, globálních otázek, technologie a rozvoje a zábavy. Přednášejícími byli mimo jiné i laureáti Nobelovy ceny, významné osobnosti z korporátního světa, ale také politici jako Bill Clinton nebo Al Gore. Konference se do roku 2008 pořádaly v kalifornském Monterey, ale od roku 2009 se pro velký počet návštěvníků musely přestěhovat do Long Beach. Kromě tohoto kalifornského stanoviště má konference TED také paralelní TED Global, konající se v různých místech světa, mimo jiné po několikáté i v České republice. Inspirací racek stříbrn ý Společnost Festo (přesněji Festo Group, což je přední celosvětový dodavatel automatizační techniky), vznikla v německém městě Esslingen am Neckar v Bádensko-Württembersku v roce 1925 a často hledá inspiraci pro své nové projekty v přírodě. Program, který se tímto tématem zabývá, nese název Bionic Learning Network a mezi realizovanými projekty můžeme najít právě například SmartBird, což je bionická koncepce racka, který dokáže létat stejně jako jeho živý vzor. SmartBird umí sám vzlétnout, optimalizovat spotřebu energie ve vzduchu a za pomoci plachtění i přistát. Celý tento robot z uhlíkových slitin má hmotnost 450 g a jeho dvoudílná křídla mají rozpětí necelé 2 m. Nejde sice o novinku, ale je to druh dronu (určený nikoliv k zábavě, ale ke studiu), přinášející neklamné svědectví o tom, kam až vývoj v této závratně se rozvíjející oblasti bezpilotních strojů dospěl. SmartBird byl inspirován rackem stříbřitým. Je to víceméně model ultralehkého letadla (přesněji řečeno spíše ptáka) s vynikající aerodynamikou a maximální pružností. Co je na tomto dronu tak úžasné? Jedním slovem vše. Ale hlavně to, že má výtečné regulační schopnosti a lze s ním účinně manipulovat i v letovém provozu. Pro konstruktéry bylo nejtěžší bionicky okopírovat pohyb křídel a ocasní části. Ptáci, stejně jako lidé, mají mnoho kloubů a kostí, které umožňují změnu pohybu v reálném čase. Tohle musel SmartBird rovněž dokázat. Pro úspěšné dokončení tohoto projektu vědci zkoumali ptačí let i ve větrném tunelu – obdobně jako u závodních vozů, automobilů či jiných technických zařízení. Cílem bylo mimo jiné ověřit, jak se ptáci vypořádají s poryvy větru o různé síle a tak zjistit, jakým způsobem vyrobit drony, které nebude problém bezpečně ovládat i za nepříznivých povětrnostních podmínek. Drony v roli hejna sv ětlušek V poslední době nabývá vývoj dronů všech možných typů, tvarů i rozměrů, ale i jejich software, nebývalý rozmach. Na konference TED 2016 v únoru dokonce Raffaello D’Andrea ze švýcarské Spolkové vysoké školy technické v Curychu (německy Eidgenössische Technische Hochschule neboli ETH Zürich), která patří k předním polytechnickým vysokým školám v Evropě i ve světě, předpověděl miliardové obraty v této části průmyslu a drony označil za „létající stroje budoucnosti“. Účastníkům konference předvedl mimo nových projektů také hejno ultramalých mikrokvadrokoptér s LED osvětlením, které v koordinovaném rychlém letu, připomínajícím tančící světlušky, létaly a kroužily v zatemněném sále nad jejich hlavami. Každá z nich přesně identifikovala svou polohu, autonomně (samostatně) se řídila a ve stejnou chvíli také všechny přesně přistály na podlaze pódia. Školou vyvinutý řídicí systém neomezuje počet těchto „světlušek“. Obdobné show stovky programově koordinovaných svítících dronů mohli v lednu letošního roku shlédnout návštěvníci veletrhu International CES 2016 v Las Vegas. Papírov á vlaštovka s kamerou Tato létající hračka s názvem PowerUp FPV vypadá v podstatě jako jednoduchá papírová vlaštovka, která za letu natáčí video pomocí malé kamery a přenáší obraz bezdrátově a živě do libovolného smartphonu. (Tato funkce se nazývá FPV.) Letadélko s motorkem a se dvěma vrtulkovými pohony (či přesněji papírové házedlo) lze ovládat jednak pomocí smartphonu nebo po jeho vložení do kartonových brýlí Google Cardboard pohybem hlavy. Google Cardboard je v podstatě jednoduchý „krabicový“ 3D zobrazovač z papíru, kdy je místo displeje používán smartphone a uživatel tohoto malého dronu tedy v podstatě zažije let, jako by seděl v kokpitu letadla. Udávaná doba výdrže baterie je zhruba 10 minut a maximální rychlost stroje okolo 32 km/h. Projekt je výsledkem spolupráce společností PowerUp Toys a Parrot. Podvodní dron s pohyby a tělem hada Klasická podoba dronů, tak jak se objevily na počátku jejich éry, už dávno není standardem a přicházejí také jejich neobvyklé tvary. Patří k nim i dron v podobě hada či úhořovité ryby, který se dokáže ladně hýbat jako skutečný had pod vodou. Má název Eelume a je výsledkem spolupráce norské společnosti Kongsberg Maritime a ropné těžební firmy Statoil. Projekt vznikl na základě potřeby radikálně snížit náklady na kontrolu, opravy a prohlídky podmořských těžebních zařízení nebo při čištění některých jejich částí, které do této doby prováděli specializovaní odborníci či nákladná podmořská plavidla s lidskou posádkou. Počítá se s tím, že své využití najde rovněž při prohlídkách vraků a při hledání trosek po haváriích. Eelume roboti budou trvale instalováni na mořském dně a budou provádět plánované činnosti na vyžádání. Náraz ům odoln ý dron Jeho speciální konstrukce s názvem Gim- Ball je připravena na létání uvnitř úzkých a nebezpečných prostor. Zatímco za běžných podmínek se pilot dronu snaží všem překážkám vyhnout, GimBall se může díky své lehké kleci z karbonových vláken bez problémů odrážet a narážet do překážek. Ochranná klec kolem létajícího dronu není ničím novým. Na trhu jsou různé modely chráněné tímto způsobem nebo jsou třeba modely chráněny obručí pouze horizontálně, aby došlo především k ochraně vrtulí. S většími nárazy se ale ani u takovýchto řešení nepočítá. GimBall však díky elektronicky řízenému ochrannému tělu může provádět nejrůznější manévry. Unikátnost konstrukce tohoto dronu společnosti Flyability spočívá především ve vyvažovacím mechanismu, který i při nárazu do překážky zabrání přetočení a případnému pádu. Zvládá dokonce i jízdu po zemi, kde využívá svou ochranu jako jedno velké kolo. Nejvíce se s ním počítá v prostorách zamořených po jaderných kalamitách nebo tam, kde hrozí kolaps objektů. Švýcarský konstrukční tým získal za toto řešení v mezinárodní soutěži Drones for good Award první cenu v hodnotě 1 mil. dolarů (kolem 25 mil. Kč), což mu umožní další vývoj a přidání systémů, jako je noční vidění či lepší lokalizace uvnitř budov. Soutěž byla odstartována v minulém roce v Dubaji jako iniciativa vlády Spojených arabských emirátů, zaměřující se na inovativní technologie měnící veřejnou správu a služby využitím bezpilotních letounů, robotiky a dalších pokročilých řešení. Záchran ářsk ý dron Bezesporu zajímavý je též koncept záchranářského dronu s původním názvem Ambulance drone, jehož tvůrcem je postgraduální student Alec Momont z Nizozemska. Tento prototyp je vlastně létající defibrilátor, který se takto – například po zavolání mobilem o pomoc – velmi rychle dostane k člověku potřebnému. Podle Aleca Momonta by síť podobných létajících „ambulancí“ pomohla zvýšit šanci na přežití po srdeční zástavě od 8 až do 80 procent. Dron vyhledá nejrychlejší cestu a místo přistání podle polohy udané GPS ve smartphonu. Dosahuje rychlosti kolem 100 km/h a má hmotnost 4 kg. Další 4 kg může nést záchranářský náklad. Navíc prostřednictvím streamovaného videa a zvuku zajišťuje zpětnou vazbu mezi záchranáři a místem první pomoci. Odhadovaná cena jednoho zařízení je 15 000 eur, což je podle jeho tvůrce úměrné vzhledem k tomu, kolik životů je takovýto dron schopen zachránit. Dron pro záchranu tonoucích Je označen názvem Projekt Ryptide, což je doplňkové příslušenství, které nese automaticky nafukovaný záchranný kruh. K ohroženému plavci by se měl dostat do 30 s. To je zhruba třikrát rychleji než by k tonoucímu doplaval plavčík. „Jakmile záchranáři zjistí, že ve vodě má někdo problémy, dron i plavčík se vrhají tímto směrem do moře. Dron je u tonoucího dříve, proto mu shodí záchranný kruh, čímž záchranář získává drahocenný čas, aby se dostal k plavci, který bojuje o život a pomohl mu,“ uvedl vedoucí projektu. Tento záchranný systém byl vyvinut firmou Flying Robots LLC, přesněji řečeno za vývojem stojí učitel Bill Piedra a čtyři studenti ze soukromé střední školy King Low Heywood Thomas ve Stamfordu ve Spojených státech. V nabídce jsou tři různé verze Ryptide. Základní, o hmotnosti pod 420 g s jedním kruhem, střední držák až pro čtyři záchranné kruhy a nejvyšší model se čtyřmi kruhy a kamerou. Ovládá je pilot z pobřeží. Projekt byl testován v různých přímořských střediscích a též na jihoamerických plážích v Chile. Podobný stroj vyvinuli rovněž v Íránu. Milan Bauman
