Vědci americké Yale-NUS College a švýcarské Université de Fribourg studovali pěkně zbarvené tropické brouky. A objevili přitom nový přírodní mechanismus tvorby barev, který by mohl přinést celou řadu zajímavých aplikací. Mohl by se uplatnit například v kosmetickém průmyslu, při výrobě barev, při vývoji nových typů displejů a dokonce i v technologiích pro omezení ztráty signálu v optických kabelech. Vinodkumar Saranathan z Yale- -NUS College a jeho spolupracovníci prozkoumali duhově zbarvené vzory, které se nacházejí na krovkách nosatců Pachyrrhynchus congestus pavonius z Filipín, anglicky příhodně pojmenovaným „Rainbow Weevil“, čili duhový nosatec. Badatelé k tomu využili vysokoenergetické rentgenové záření a pozorování na rastrovacím elektronovém mikroskopu (SEM). Zjistili, že duhové barvy těchto nosatců vytvářejí mechanismus, který je podobný mechanismům barevného maskování u chobotnic a sépií. „Duhoví“ nosatci mají na svých krovkách okrouhlé duhové skvrny, které tvoří koncentrické kroužky různých barev. U hmyzu je přitom dost vzácné, že jejich zbarvení tvoří více než jedna nebo dvě barvy. Současné technologie nedovedou takové útvary vytvořit. Proto vědce zajímalo, jak vznikají přirozenou cestou. Pokud bychom v tomto směru dokázali přírodu napodobit, tak bychom získali novou technologii tvorby barev. Barevné vzory těchto nosatců skládají malé šupinky, které jsou vytvořeny z trojrozměrné nanostruktury, postavené z polysacharidu chitinu, hlavní složky vnější kostry hmyzu. Vědci přišli na to, že jásavé duhové barvy nosatců určují dva hlavní faktory těchto struktur. Jsou to jednak rozměry krystalické struktury, která tvoří konkrétní šupinku, a pak také objem chitinu, který vytváří krystalickou strukturu šupinky. Větší šupinky, které mají větší krystalickou strukturu a které tvoří větší objem chitinu, odrážejí červené světlo. Naproti tomu menší šupinky s menší krystalickou strukturou a menším objemem chitinu odrážejí modré světlo. Takový způsob tvorby barev je podle badatelů u hmyzu zcela unikátní.
