Badatelský tým mezinárodně
uznávaného profesora Antonína
Holého z Ústavu organické chemie
a biochemie Akademie věd se snaží
najít účinné látky proti malárii.
Rádiu Česko to potvrdili členové
jeho týmu. Pro vývoj budoucího léku
je prý důležité porozumět hlavně
vývoji a životnímu cyklu parazita,
který malárii způsobuje. Nejdůležitější
je nalezení a využití rozdílů mezi
metabolismem parazita a hostitele.
„Na základě těchto rozdílů můžeme
najít účinnou látku, která bude spolehlivě
působit pouze na parazita
a hostitelskou buňku nechá bez
poškození,“ konstatuje Eliška Procházková
z Ústavu organické chemie
a biochemie Akademie věd, která se
v týmu profesora Holého na vývoji
podílí. Cílem je zablokovat množení
parazita v lidském organismu v krevním
stadiu. Část výzkumu probíhá
v Praze, testy nově připravených syntetizovaných
látek pak pokračují na
pracovišti v Austrálii.
Výzkum je ale stále na samém
počátku. „Jsme v prvních dvou letech.
Když si vezmeme, jak dlouho třeba
trval vývoj léku proti HIV z laboratoře
prof. Holého, tak to bylo zhruba 25
let,“ zdůrazňuje Procházková. „Současně
používaná antimalarika umožňují,
abychom případný malarický
záchvat prožívali méně obtížněji,
bez komplikací, například bez neurologických
poškození. Neznamená
to ale, že bychom se malárií nemohli
infikovat,“ vysvětluje Procházková.
Malárie nadále zůstává jedním
z velkých zabijáků lidstva. Ročně se
jí na světě nakazí čtvrt miliardy lidí
a téměř milion z nich, nejčastěji
jde o děti, zemře. Nemoc se vyskytuje
ve více než 100 zemích světa.
„Parazitů rodu plazmodia je celá
řada, na člověka působí čtyři druhy.
Jde o parazity, jejímiž hostiteli jsou
komár a člověk. Člověk je pouze
mezihostitelem, protože v něm probíhá
nepohlavní část životního cyklu.
Hlavním hostitelem je komár,“
vysvětluje Procházková.