Tým CTU CarTech poprvé závodil

Univerzitní tým CTU CarTech složený ze studentů Českého vysokého učení technického v Praze se po 18 měsících konstrukce, stavby a testování vozu poprvé zúčastnil závodu na německém okruhu Hockenheim, který se konal od 5. do 9. srpna 2009. Tým CTU CarTech je historicky prvním a také jediným týmem z České republiky, který startoval na této prestižní soutěži. Prověřil tak své kvality s ostatními 77 týmy z celého světa. Z tohoto počtu bylo pouze 5 zcela nových týmu v soutěži (náš patřil mezi ně), ostatní týmy již závodily více než jednou a měly tak výhodu získaných zkušeností. Některé závodí už pátým rokem. Středa – Náš tým přijel na okruh ve středu 5. srpna. Registrace týmů na okruhu začala ve 13:00. Jak jsme později zjistili je to paradoxně dost důležitá součást závodů, neboť týmy podle pořadového čísla registrace nastupovaly na technickou přejímku. „Výhoda nízkého registračního čísla je v tom, že se tým dostane na tech. přejímku už ve čtvrtek a má podstatně více času na opravu konstrukčních chyb. Obdrželi jsme registrační číslo 74, což znamenalo, že jsme se dostali na technickou přejímku až v pátek odpoledne“, říká Radek Tichánek, Faculty Advisor týmu. Večer se tým ubytoval v kempu hned vedle okruhu a večer bylo slavnostní zahájení soutěže. Čtvrtek – Technická přejímka začala pro týmy s nízkými registračními čísly ve čtvrtek. Je to náročná i když nebodovaná součást statických disciplín. Skládá se z prohlídky, kde porotci kontrolují téměř každou součást na voze jestli vyhovuje pravidlům, testu naklápění, kdy při bočním náklonu 45° nesmí z vozu vytékat jakákoli kapalina a při náklonu 60° se vůz nesmí převracet, dále se testuje hluk motoru, kdy limit je 110 db. Poslední zkouškou je zkouška brzd, brzdy musí být schopné viditelně zablokovat všechna čtyři kola. Pátek – Naštěstí měl náš tým dobře technicky připravený vůz, porotcům se nelíbilo pouze pár drobností, takže i s opravou prošel technickou přejímkou ještě v pátek kromě testu brzd, které prošly bez nejmenších problémů na druhý pokus hned v sobotu ráno. Úspěšná technická přejímka se vyznačí nálepkami na přední části vozu, po řadě je to lupa (prohlídka) černá se šipkami (naklopení), červená brzdy a žlutá (hluk). V průběhu pátečního dne probíhaly také ostatní bodované statické disciplíny „Engineering Design Event“, „Cost Report“ a „Busines Plan Presentation“. „Engineering DesignEvent“ je z nich nejdůležitější, zde porotci hodnotí inženýrský přístup ke stavbě vozu, vyspělost použitých technických řešení a celkovou kvalitu zpracování. V průběhu disciplíny porotci diskutují a ptají se členů týmu na použitá technická řešení. Disciplína trvá téměř hodinu, hodnotilo ji pět porotců, kteří posuzují vždy část vozu a k diskusi si přizvali vždy toho člena týmu, který danou část navrhoval. Sobota – V sobotu dopoledne byly na programu disciplíny „Skidpad“ a „Acceleration“. Skid-pad je jízda na předepsané trati, která má tvar osmičky. Najíždí se středem, jedou se dvě kola napravo a dvě kola nalevo, hodnocený je vždy druhý čas každého kola. První jel trať Michal Strapko, který dosáhl nejlepší čas 5.9 s. Po jízdě si Michal stěžoval na chod spojkového a plynového pedálu, takže mechaniky týmu čekala krátká oprava. Michal poté nastoupil do disciplíny akcelerace, která se jede na čas z 0 na 75 m s pevným startem. Tato disciplína se jela na cílové rovince slavného okruhu Hockhenheim. Michal zajel nejlepší čas 4.84 s. Po Michalovi nastoupil do těchto disciplín Lukáš Vojík, který v osmičce zajel stejný nejlepší čas jako Michal, což svědčí o dobré vyrovnanosti jezdců. Opět se projevila vada v chodu plynového pedálu, kvůli které šel Lukáš na výjezdu z osmičky do hodin. Po osmičce se mechanici s pilotem Lukášem přemístili na trať akcelerace. V přípravách na akceleraci se však nepodařilo nastartovat motor, protože mechanici nechali v přestávce běžet elektrické vodní čerpadlo, jež vybilo baterku. Lukáš tím pádem nestihl nastoupit včas do akcelerace a přišel kvůli chybě týmu o možnost vylepšit Michalův čas. Mechanici přes poledne oživili baterku a tým se soustředil na odpolední test Mirka Hůly před disciplínou „Autocross“. Na testovací trati Mirek předváděl divácky atraktivní dravou jízdu, jejímž výsledkem byl bohužel utržený závěs levého předního kola. Celý tým polilo horko, neboť se start autocrossu přiblížil a bylo potřeba auto co nejrychleji opravit a znovu udělat technickou prohlídku. V této fázi dne se nejlépe projevila připravenost týmu řešit nastalé technické problémy. Mechanici zapracovali bezvadně, v boxech se podařila sehnat i náhrada prasklé části závěsu a po dvou hodinách bylo auto opět v perfektním stavu připravené na technickou prohlídku. Ta proběhla bez zádrhelů a Mirek Hůla se mohl postavit na start autocrossu. V této disciplíně jede každý jezdec pouze dvě kola na připravené trati a výsledek je kvalifikací do nedělního hlavního závodu. Nejlepšího času na kolo dosáhl Mirek: 63.83 s ten se podařilo vylepšit Danu Voborníkovi, který je jezdeckou jedničkou týmu, na 62.677 s. Po náročném závodním dni ještě mechanici preventivně vyměnili rizikové součástky na pravém zavěšení kola. Disciplína Autocross nás významně posunula ve výsledkové listině nahoru a po této disciplíně jsme nejlepšími nováčky v soutěži.Vyhlídky na nedělní závod byly slibné. Neděle – V neděli nás čekalo finále závodů, disciplína „Endurance“. Jede se na trati podobné disciplíně „Autocross“, vůz ujede vzdálenost 22 km, jedou dva jezdci a ti se v polovině vzdálenosti střídají. Jede se na celkový čas závodu, od nějž se odečítá čas 3min, který zabere výměna jezdců. První závodil Mirek Hůla. První kola se dostával do tempa a kolo za kolem vylepšoval časy. V šestém kole byly vyvěšeny žluté vlajky, kvůli nepojízdnému vozu soupeře. Tento byl již 3 m mimo trať, ale žluté vlajky vlály ještě v době kdy úsekem projížděl Mirek, situaci považoval za naprosto bezpečnou, tak jel naplno. Traťoví komisaři to vyhodnotili jako prohřešek proti pravidlům a udělili Mirkovi přísný trest „stop and go“ na 60 s za to, že znatelně nezpomalil jízdu při vyvěšených žlutých vlajkách. „Podle mě pořadatelé nezvládli mávání žlutými vlajkami, situace byla naprosto bezpečná a traťový komisař mával zbytečně, nicméně za tu černou vlajku se omlouvám“, řekl k situaci jezdec Mirek Hůla. „Vůz se choval předvídatelně a spíše neutrálně, dvě kola jsem měl drobné problémy s motorem, nešel tak ochotně do otáček a jedenkrát jsem měl problémy s podřazením“, komentuje technický stav vozu při závodě Mirek Hůla. Po černé vlajce se v pěti následujících kolech Mirek dostal do provozu, za odpadávajícími auty neustále vlály žluté vlajky, kvůli tomu Mirek ztrácel drahocenný čas. Když se ke konci jeho jízdy trať uvolnila opět se dokázal přiblížit svému nejlepšímu času 62.171 s/kolo, který zajel ve třetím kole závodu. Mirek při své jízdě dvakrát předjel pomalejší vozy a jednou byl předjet. Po výměně jezdců usedl do kokpitu Dan Voborník, který se po vlažnějším začátku a zažití tratě začal držet svého hesla jet „kudlu”. Dan byl v průběhu závodu jedenkrát předjet rychlejším vozem, kolo se za ním držel, což mu pomohlo k dosažení jeho nejlepšího času 61.7 s/kolo. Protože se však agresivní jízda trestá také černou vlajkou (což by byla celkově druhá a vyloučení ze závodu) a Dan se soupeři už dost přiblížil, tak raději zpomalil. Naneštěstí se pak ještě objevily drobné potíže. „Omylem jsem si sáhnul na total stop (čímž vypnul elektriku ve voze), skoro celé kolo auto škubalo a nešla řadit jednička. V posledních dvou kolech se už projevil nedostatek paliva v nádrži a hlavně jsem se snažil dojet“, dodává ke své jízdě Dan Voborník. Pro Dana a celý tým skončil závod nešťastně, přibližně 400 m před cílem, kdy palivo došlo úplně. Pro celý tým to bylo obrovským zklamáním, protože disponoval spolehlivým vozem a v důležitých disciplínách byl schopen bojovat mezi nejlepšími 30 týmy. Tým si také dokázal dobře poradit s drobnými technickými potížemi. Těmto se nevyhnul téměř žádný tým. Na trati jsme viděli hořící vůz, ulomené zavěšení zadního kola, tři z nejlepších týmů v závodě odstoupily kvůli technickým poruchám. Závod a celou soutěž vyhrál zaslouženě tým univerzity Stuttgart. Dosáhl v závodě nejlepšího času 53.9 s/ kolo, průměr měl kolem 56 s/kolo. Naše nejlepší kolo bylo 61.7, průměrné i s penalizací „stop and go“ 67 s/kolo, což je o 16.5 % horší výsledek než Stuttgart. Vítěz závodu obdržel 325 bodů, podle odhadu by náš tým dostal o cca 55 bodů méně, nějakých 272 bodů. Tento bodový zisk by náš tým vynesl celkově na pozici kolem 25 místa. „Naše formule byla velmi dobře technicky připravená i přesto, že jsme toto vozidlo stavěli poprvé a byli jsme nováčky v již silné konkurenci. Našemu týmu se v krátkém čase podařilo projít povinnými technickými přejímkami a úvodní soutěžní disciplíny nás klasifikovaly ve středu soutěžního pole. Velmi kladně hodnotím výkony jezdců a vozu v disciplíně Autocross, kde se nám podařilo získat prvenství mezi nováčky. I přes dosažený výsledek může být tým s výkonem v soutěži spokojený, když uvážíme, že finálový závod dokončilo pouze 28 vozů a ze čtyřech nejrychlejších týmů tři nedokončily z důvodů technických potíží.” uzavírá autor tohoto článku. Ing. Radek Tichánek, Ph.D