Od 6. do 12. listopadu Akademie věd zorganizovala tradiční každoroční vědecký festival Týden vědy a techniky. Festival je celorepublikový, vědecké ústavy každý rok pořádají řadu přednášek, otevřou dveře návštěvníkům a zpřístupní některé své laboratoře a vědecká pracoviště. Akcí – přednášek, prezentací, expozic – bylo opět hodně, kolem 500, tedy není v lidských silách navštívit vše zajímavé. Program v sídle AV ČR na Národní 3 v Praze byl na rozdíl od minulých ročníků zaměřen na současná horká témata vědy a výzkumu. Výrazný prostor byl v jednotlivé dny věnován potravinám budoucnosti, laserům, medicíně, nanotechnologiím, robotice, informatice a umělé inteligenci. Zejména nanotechnologie a lasery si získaly očividně velkou pozornost laické i poučené veřejnosti, která se už s mnoha výsledky výzkumu v těchto oblastech setkala osobně, nebo o nich získala informace z médií. Nanotechnologie Nanotechnologie zahájily hned první den festivalu otevřením expozice v Galerii Českých center v Rytířské, Praha 1. Prezentace Smart Nano a Smart City Concept uspořádaná Asociací nanotechnologického průmyslu ČR představila řadu praktických výsledků výzkumu v oblasti nanotechnologií, v některých případech evropského nebo možná světového formátu. Společnost IQ Structures, která intenzivně spolupracuje s několika vědeckými pracovišti Ústavu přístrojové techniky AV ČR, Fyzikálního ústavu AV ČR a dalšími, překvapila novými výsledky výzkumu nanooptiky, která slibuje významný posun v osvětlovací technice a také unikátními hologramy důležitými pro boj proti padělání. Za jeden z nich získala letos čestné uznání na světové konferenci v Barceloně. Všechny přednášky na téma nanosvěta byly v budově AV ČR na Národní skvěle obsazeny a měly vysokou návštěvnost, vrcholem asi byla panelová diskuze moderovaná Kateřinou Polákovou z ČT, které se zúčastnili tři specialisté z Fyzikálního ústavu AV ČR: Lukáš Palatinus, odborník na strukturu nanokrystalů, Pavel Jelínek zkoumající možnosti nanoelektroniky a Antonín Fejfar, který se zabývá využitím nanověd ve fotovoltaice a fotonice. Na těchto přednáškách bylo možno se dozvědět opravdu hodně, základy i speciality z nanosvěta. Zajímavé prezentace připravil také Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR pod názvem „Nahlédněte do nanosvěta fotonů a elektronů“. Během návštěvy dvou laboratoří se zájemci mohli dozvědět, jak lze využít optickou mikroskopii pro nedestruktivní pozorování ve světě nano a submikro, jak se dá například zkoumat živý preparát na úrovni jednotlivých molekul bez jeho poškození nebo ovlivnění, což je postup velmi potřebný pro biologii a medicínu. Jiná laboratoř se pak zaměřila na představení možností práce v nanosvětě při využití elektronových mikroskopů, které slouží nejen k pozorování nanosvěta, ale i k nanoobrábění a nanomanipulaci. Za jistých podmínek lze totiž posouvat atomy a molekuly v materiálech a vytvářet tak struktury hmoty, které pak mají nové, zcela unikátní vlastnosti. Pozn.: Elektronová mikroskopie je obor, ve kterém je Česká republika světovým lídrem. Odhaduje se, že asi ve 40 % elektronových mikroskopů na světě je něco z Brna – myšlenka, součástka, řešení. Může za to především nedávno zesnulý Armin Delong, zakladatel elektronové mikroskopie v ČR, Ústav přístrojové techniky AV ČR a současní výrobci elektronových mikroskopů. Lasery Další zajímavou prezentací ÚFE AV ČR byly vláknové lasery. Toto specializované pracoviště se může pochlubit spoluprací na nedávno vyvinutém novém typu thuliového vláknového laseru, který najde uplatnění například při opracování citlivých materiálů. Využití tak může mít v průmyslu, letectví a kosmonautice, v budoucnu by mohl sloužit také lékařům. Lasery byly nepochybně dalším významným tématem letošního vědeckého festivalu. Světlo se stalo nástrojem tohoto století a je velkým českým úspěchem, že pod hlavičkou Fyzikálního ústavu AV ČR vznikla v Dolních Břežanech dvě výzkumná laserová centra HiLASE a ELI Beamlines. Přestože se jedná o nová pracoviště, HiLASE se už může pochlubit dvěma významnými úspěchy. Na konci minulého roku dosáhl jeden z jeho laserů dosud největšího výkonu na světě – 1 000 W (déle než hodinu generoval stabilní laserové pulsy s výstupní energií 100 J na opakovací frekvenci 10 Hz) – a pomocí jeho druhého laseru ověřil výzkumný tým možnost extrémně rychlého vytváření pravidelných struktur v šesti různých kovech. Tento objev je předmětem ochrany duševního vlastnictví a najde řadu uplatnění. Může nahradit některé složité technologie jako iontovou nebo elektronovou litografii, vytvářet unikátní struktury i povrchy pro fotoniku, fotovoltaiku i pro letecký průmysl a existuje mnoho dalších možností využití. Den superlaserů zákonitě vyvolal mezi návštěvníky festivalu velkou pozornost. Interaktivní program na Národní umožnil praktické seznámení se s chováním světla, s různými druhy laserů nebo s přístroji, které se využívají při směrování laserových paprsků. Nechyběla ani virtuální realita a laserové bludiště, které přilákalo děti i dospělé. Expozici připravil Fyzikální ústav ve spolupráci s odborníky z pracovišť, která se podílejí na programu Světlo ve službách společnosti – Ústav přístrojové techniky AV ČR, Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR a Ústav fyziky plazmatu AV ČR. Kromě skvělých přednášek na Národní proběhly i dny otevřených dveří FZÚ na pracovištích v Praze i v Dolních Břežanech a byly nesmírně úspěšné. Velkému zájmu se těšil například program věnovaný experimentu ATLAS v CERNu, kde čeští vědci mají skvělé renomé. Kromě našich odborníků pracuje v tomto týmu asi 3 000 vědců z celého světa a mají skvělé výsledky: významně se například podíleli na převratném objevu Higgsova bosonu. Tento projekt představený prostřednictvím virtuální reality jistě patřil k tomu nejzajímavějšímu na Týdnu vědy a techniky AV ČR, který byl letos sice o pár dnů kratší než minulý, ale o to atraktivnější. Budeme se těšit na příští ročník. Leoš Kopecký, Praha
