Návrh na vytvoření Evropské energetické unie (EEU) předložila Evropská komise (EK). České republice se podařilo (společně se zeměmi Visegrádské čtyřky) prosadit do návrhu posílení energetické infrastruktury. Od roku 2016 by měly státy připravovat národní akční plány pro energetickou a klimatickou politiku, které budou EK odevzdávat. Ta tak hodlá začít budovat systém řízení pro EEU. Český plynárenský svaz (ČPS) se domnívá, že energetický koncept, který by měla Evropa mít, opravdu chybí. Souhlasí, že vytvoření EEU by pomohlo zvýšit bezpečnost dodávek a jednota by posílila evropskou vyjednávací pozici. ČPS se připojilo také k deklarovaným opatřením zájmového sdružení GasNaturally. „Realizace skutečné energetické unie bude trvat možná řadu let. Věříme, že se uskuteční a plynárenství tuto aktivitu vítá,“ uvedl Jan Valenta, předseda Rady ČPS. „Každý stát v EU si dnes vytváří vlastní energetický mix. To je sice v souladu s lisabonskou smlouvou, ale dohromady to přestává fungovat. Ať už technicky nebo komerčně,“ doplnil jej Miloslav Zaur, bývalý předseda Rady ČPS. „Vytvořit jednotný trh, který by byl férový vůči všem zemím i vůči všem hráčům na trhu bude ale vyžadovat obrovské úsilí a harmonizaci pravidel.“ Z pohledu Ev ropy js ou důležité dv a aspekty Prvním je zvýšení stability nebo bezpečnosti dodávek a druhým silnější vyjednávací pozice pro získání výhodnější ceny plynu. Usnadnit dosavadní reportovací povinnosti jednotlivým členským zemím EU by pak měly Národní akční plány. Některé státy se pouze obávají, že by EK mohla prostřednictvím EEU ovlivňovat jejich lokální energetickou politiku. Navrhuje se také, že k plánům každého státu by se mohly případně vyjadřovat i sousední země. Česká republika se do návrhu EK podařilo prosadit posílení energetické infrastruktury. „Vytváření energetické unie začíná na regionální úrovni, a to výstavbou dálkových plynovodů, jako jsou u nás STORK II a Moravia,“ upozornil Radek Benčík, místopředseda Rady ČPS. Sexteto opatření Sdružení GasNaturally, jež je partnerským sdružením 6 asociací reprezentujících na 150 firem a svazů z celého plynárenského odvětví v Evropě, je toho názoru, že následujících 6 opatření je zcela zásadních pro vytvoření životaschopného a dobře fungujícího projektu EEEU: 1. Posun od uhlí směrem k zemnímu plynu – v oblasti výroby elektřiny by snížil evropské emise CO2 o 50 % a významně by zvýšil kvalitu vzduchu i zdraví nás všech. Pro dosažení této premisy a zajištění přílivu investic do projektů v oblastech efektivity energetických procesů a OZE musí zůstat systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) i nadále základním stavebním kamenem politiky EU v oblasti ochrany klimatu a energetiky. 2. Maximalizace tuzemské těžby zemního plynu – sdružení GasNaturally plně podporuje názor, jenž zastává i EK, že zvýšení tuzemské těžby zemního plynu v evropských zemích přispěje k posílení bezpečnosti jeho dodávek. V roce 2013 kryla tuzemská evropská těžba zemního plynu (tj. EU + Norsko) 55 % z celkové spotřeby EU a v této oblasti spatřujeme i nadále významný potenciál. 3. Zvýšení efektivity energetických procesů – nové technologie využívající zemní plyn mohou v oblasti efektivity energetických procesů už hodně nabídnout. Zemní plyn je flexibilní a skladovatelný energetický zdroj. Sdružení GasNaturally se domnívá, že právě takové technologie by se prioritně měly octnout v hledáčku EU, resp. její agendy v oblasti inovací. Právě tak by měly být podpořeny projekty založené na využití bioplynu, biometanu či syntetického plynu (vyrobeného z přebytečné elektřiny generované OZE). Pro účely vytápění byl v roce 2014 (podle údajů Eurostatu) zemní plyn cca 3krát levnější než elektřina (celkově v průměru i v ceně za kWh). 4. Rekonstrukce trhu s elektřinou – sdružení GasNaturally vítá iniciativu EK revidovat stávající podobu trhu s elektřinou tak, aby se zemnímu plynu i OZE naskytla možnost aktivně participovat na výrobě elektřiny. Zemní plyn se dnes jeví jako ideální energetický zdroj, jenž může podpořit variabilitu OZE (sluneční, větrná energie). K dispozici jsou rovněž velké úložné zdroje zemního plynu, které mohou proporčně vyvážit elektrickou soustavu a přispět k zajištění spolehlivých dodávek elektřiny. 5. Úspěšné dokončení projektu interního energetického trhu (zahrnujícího cca 500 mil. zákazníků) by byla nepochybně atraktivní zpráva jak pro externí dodavatele, tak pro investory. Pro naše odvětví je typické, že mnohé kroky či přijatá opatření se projeví v dlouhodobější perspektivě a je zapotřebí nemálo investic. Pokud si investiční zdroje nezajistíme již nyní, může se reálně stát, že se to následně negativně projeví jak v oblasti plynárenské infrastruktury, tak v zajištění budoucích spolehlivých dodávek pro zákazníky. 6. V neposlední řadě je třeba vyhnout se mechanismům, jež mají negativní dopady na fungování vnitřního trhu se zemním plynem (oblast poptávky aj.). Namísto toho by se EU měla zaměřit na implementaci stávající legislativy a na nařízení na podporu integračních procesů přispívajících k vytvoření silného evropského trhu. Jako velkou příležitost pro pozitivní změnu vnímá návrh EEU rovněž česká podnikatelská sféra. „Komplexnost návrhu EEU představuje ojedinělou možnost vypořádat se s přetrvávajícími, reálnými problémy evropského energetického trhu. Pokud se členské státy a Komise nevzdají dosavadní praxe čistě utilitárních ad hoc řešení, čeká EU další desintegrace nejen energetického vnitřního trhu a promarněná dekáda,“ konstatoval Jakub Vít ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. /as/
