Svůj energetický potenciál chce Turecko posílit o dalších 5000 MWe, tentokrát na bázi jádra. Vyrobit je má v pořadí 3. plánovaná jaderná elektrárna v zemi. Na její výstavbu chce vláda v Ankaře vyhlásit výběrové řízení již příští rok. Pro Turecko jde o klíčový krok k posílení soběstačnosti. Nyní je závislé na dodávkách energetických surovin. Až 58 % plynu a 35 % ropy importuje z RF. Turecká vláda však hodlá ruský vliv snížit, a to i kvůli nestabilním dodávkám energií. Jednání s ruskými dodavateli se stalo problematické na začátku letošního roku, kdy společnost Gazprom (podle tvrzení Ankary) bez ohledu na uzavřenou smlouvu jednostranně zvýšila cenu plynu o 10 % a následně dodávky zcela zastavila, když turecká strana odmítla navýšení akceptovat. Vztahy obou zemí pak výrazně ochladly po incidentu na konci loňského listopadu, kdy turecká armáda sestřelila na hranicích ruský vojenský letoun. RF na to reagovala rozsáhlými ekonomickými sankcemi a utlumením řady společných projektů. Zastavení přípravných prací na jaderné elektrárně Akkuyu, kterými je pověřena ruská společnost Rosatom, však nebylo nikdy explicitně zmíněno. Turecká vláda přesto naznačuje, že v chystaném výběrovém řízení na novou jadernou elektrárnu může dostat přednost jiný strategický partner. „Výběrové řízení bude samozřejmě otevřené pro investory z celého světa. Podle mého názoru jsou čínské jaderné firmy velice konkurenceschopné. Co se týká ceny, použitých technologií i termínů dodání,“ vyjádřil se k záležitosti bývalý turecký ministr energetiky Murat Mercan. Tendr vláda vyhlásí příští rok a půjde v něm o zakázku v hodnotě až 25 mld. USD. Vážnými kandidáty jsou čínský jaderný gigant State Nuclear Power Technology Corporation a americká společnost Westinghouse. Turecko rozvíjí své plány na vlastní jaderný průmysl již od roku 1970. Do roku 2023 počítá jeho národní energetický plán s výkonem 4,8 GWe z prvních jaderných zdrojů. Nejblíže realizaci je teoreticky jaderná elektrárna Akkuyu, kde se I. blok (1200 MWe) měl začít stavět již letos a další reaktory postupně v následujících letech. Jedná se o projekt na bázi BOO (postavit-vlastnit- -provozovat), kdy veškerá finanční zátěž leží na Rosatomu. Ankara se „pouze“ zavázala odebírat z elektrárny Akkuyu dohodnuté množství elektřiny za předem stanovenou cenu po dobu 15 let. V současnosti ale není jisté, zda Rusko bude chtít v projektu pokračovat. Druhou tureckou jadernou elektrárnu Sinop staví společné francouzsko-japonské konsorcium a z plánovaných čtyř reaktorů se po roce 2017 začnou budovat první dva bloky. Pro další ohlášenou jadernou elektrárnu ještě nebyla definitivně vybrána lokalita. Stavební práce se zahájí nejdříve v roce 2019. /zs/
