Turecká ekonomika roste a tento pozitivní vývoj láká do země obchodní a vědecko-technické subjekty z celého světa. Je potěšitelné, že tento trend využívají i české firmy. Trh pro moderní technologie „Turecko zůstává pro české firmy ve většině případů velmi dobrým trhem, ať už se jedná o dodržování technických závazků, nebo platebních podmínek,“ řekl nám Mgr. Jan Ondřejka, Ph.D., ekonomický diplomat na Generálním konzulátu ČR v Istanbulu. „V současné době se vzájemný obchod pohybuje kolem 3,5 mld. dolarů, ale domnívám se, že zde existuje prostor pro obrat nad 5 mld. dolarů. Kromě tradičních komodit, jako je energetika, strojírenství a nyní i vývoz živého skotu, se sem snažíme přivést nové obory. Jsou to především nanotechnologie a informační technologie, přesněji pokoušíme se o větší zapojení českých IT firem.“ Turecko si v současnosti velmi dobře uvědomuje důležitost a nezbytnost začlenění nových technologií do své výroby pro udržení konkurenceschopnosti. Jistě není bez zajímavosti, že první teoretické vědecké výzkumy v oblasti nanotechnologií zde začaly v roce 2000 a udržují si vzestupný trend. V roce 2006 bylo v Ankaře založeno Národní nanotechnologické výzkumné centrum UNAM při univerzitě Bilkent s rozlohou 9 000 m2 a s více než 400 vědci v 62 laboratořích. Turecko v letech 2003–2011 investovalo do nanotechnologií a výzkumných středisek asi 244 mil. USD. „Turecko je země s bohatou textilní tradicí a rozvoj jejího textilního průmyslu je spojen s orientací na nové technologie a materiály. Proto Generální konzulát České republiky v Istanbulu ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Česko- tureckou obchodní komorou uspořádal v rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí ČR misi českých nanotechnologických a inovativních firem v oblasti textilu do Istanbulu. Setkala se s velkým ohlasem. České firmy se prezentovaly před tureckými investory, provozovateli a vlastníky textilních továren se zájmem o nanotechnologickou modernizaci či společnou výrobu. V dalším kroku bychom sem chtěli přivést biotechnologické firmy využívající nanotechnologie,“ uzavřel svou informaci Mgr. Jan Ondřejka. Auta v centru pozornosti Automobilový průmysl je jedním ze čtyř „tahounů“ turecké ekonomiky (na exportu se podílí 19 %), shromažďuje několik největších exportérů v zemi a představuje jedno z předních průmyslových a investorských odvětví. Významu místního trhu si všímají i světoví výrobci aut. Toyota schválila novou investici do rozšíření svého závodu v Sakaryi za více než 350 mil. eur, která dvojnásobně rozšíří výrobní kapacitu a nabídne dalších 1 000 nových pracovních míst. Mercedes Benz dále vloží do rozšíření svého výrobního závodu v Aksarayi 113 mil. eur. Celkem tak za 47 let svého působení v Turecku přesáhnou jeho investice 1 mld. eur. Tyto invest iční injekce z posledních let se projevují na postupném růstu výroby. Dle statistik místní asociace byly v loňském roce v Turecku vyrobeny skoro 2 mil. vozidel, což představuje nárůst o 29,6 % proti roku 2016. Turecký trh představuje velký potenciál – tři čtvrtiny domácností stále nevlastní auto, navíc turecká společnost bohatne, což předpokládá postupnou obnovu a rozšiřování vozového parku. „To jsou důvody, které nás vedou k organizování účasti českých firem na istanbulském veletrhu Automechanika,“ řekl nám v české expozici Mgr. Vladislav Polách, ředitel české pobočky agentury CzechTrade. Značka Automechanika je v automobilovém průmyslu již zavedeným pojem, jelikož dlouhodobě po světě pořádá řadu výstav. Veletrh v Istanbulu je pak v rámci této značky třetím největším na světě. Tematicky je zaměřen na náhradní díly, automobilové doplňky, služby a zařízení pro opravárenství. Své novinky tu nabízelo více než 1 300 vystavovatelů z 38 zemí za velkého zájmu návštěvníků z celého Turecka. Jak při zahájení uvedl ředitel veletrhu Alexander Kühnel, Turecko důrazně podporuje automobilový průmysl a vláda investovala v posledních 12 letech celkem 3 mld. dolarů, aby zvýši la jeho konkurenceschopnost. Letos se zde prezentovaly čtyři české firmy. ProTenax ze Sokolova má sice širší výrobní záběr, ale zde nabízel především kovová vlákna pro výfukové systémy spalovacích motorů. „K tlumení hluku se běžně používá především čedičová vlna nebo sklo, ale tyto materiály mají své limity. Jsou křehké a při vibracích se lámou. Naopak naše kovová vlákna tyto nevýhody nemají,“ řekl šéf firmy Ing. Jan Stariat. „Výfukové systémy dodávají automobilkám menší výrobci, a proto se nám zdá zdejší rozvíjející se automobilová výroba perspektivní.“ Podruhé na zdejším veletrhu vystavovala firma Branomarket reprezentovaná ředitelem Ing. Vladislavem Peřinou: „Zavírače ‚Brano zavírá samo‘ nás proslavily už před sto lety, ale dnes je výrobní paleta skupiny Brano Group mnohem širší. Vyrábíme náhradní díly pro automobily, například dveřní systémy, ale především tlumiče a nezávislá topení. Výstava je velmi zajímavá, jednáme s několika zákazníky a věříme, že se nám podaří kontrakt úspěšně uzavřít.“ Gumárny Zubří vyrábějí autopříslušenství a lisovanou technickou pryž, díly z plastů, plynové masky a různé díly produkované vakuovým tvářením. „Naše firma měla vloni obrat 1 mld. korun a více než polovina výroby jde na export,“ řekl nám Bohdan Krupa, vedoucí marketingu a prodeje. „V Istanbulu už máme několik let jednoho zákazníka a nyní hledáme další, protože zdejší automobilový průmysl je na vysoké úrovni. Panuje zde sice velká konkurence, ale my nabízíme vysokou kvalitu. Například naše podlahové koberce jsou vysoce odolné proti oděru a navíc nejsou zdrojem nepříjemného odéru.“ Na veletrhu nabízela Tesla Blatná především zapalovací automobilové kabely. „Ty jsou v naší výrobní paletě dominantní, tvoří asi 40 % celkové produkce,“ informoval nás Ondřej Křivanec, obchodní manažer divize Automotive. „Loni jsme byli na tomto veletrhu poprvé a byli jsme spokojeni, protože jsme díky tomu získali nového zákazníka. Jedná se o distributora, který má zájem o dlouhodobou spolupráci.“ Výhoda přímého kontaktu Všichni reprezentanti českých firem si pochvalovali logistickou i komunikační podporu, kterou jim poskytl Czech- Trade. Kromě výhodného sdílení nákladů na expozici jsou neocenitelnou předností především místní kontakty a znalost prostředí. „Když jsem zde před dvěma lety nastoupil, předsevzal jsem si rozšířit činnost naší kanceláře od klasické energetiky směrem k dalším oborům,“ řekl nám Mgr. Vladislav Polách, ředitel české pobočky agentury CzechTrade. „Nyní jsme na veletrhu náhradních dílů pro automobily, letos budeme vystavovat ještě na energetickém veletrhu ICCI a stavebním veletrhu TurkeyBuild. Co se týče oborových misí, tak kromě energetiky, v níž nadále spočívá těžiště našich aktivit, jsme se zaměřili například na prezentace českých firem před místními ocelárnami či loděnicemi. Novinkou bude hledání šancí v důlním průmyslu s akcentem na těžbu zlata či v rámci chemického průmyslu. Pro petrochemickou společnost TUPRAS pak vyhledáváme vhodné dodavatele výrobků a služeb. Bližší informace k těmto akcím jsou uvedeny na našem webu.“ Úspěchy? Jsou, avšak některé firmy o nich nechtějí hovořit vzhledem ke konkurenci, jiné se ale rády pochlubí. „Klientů, kteří naším prostřednictvím již na místním trhu uzavřeli kontrakt, evidujeme několik. Jedním z posledních případů byla asistence pro firmu Praktik System, která se zabývá ekologickou likvidací lednic, praček a dalších elektrospotřebičů, z nichž pak vyrábí regranulát. Pro tuto firmu jsme v průběhu roku 2016 vyhledali několik místních partnerů zabývajících se výrobou plastových předmětů. Úvodní jednání byla úspěšná, za pár týdnů do Turecka zaslali první zkušební dávky svého regranulátu. Rychlost, s níž se podařilo zorganizovat první spedice, nás překvapila. Obvykle trvá několik měsíců, než s místním partnerem uzavřete kontrakt.“ Zajímavé možnosti Istanbul je tradiční obchodní centrum, které zaujímá v současné době 8. příčku na žebříčku evropských měst, jenž byl vytvořen podle toho, jak jsou vstřícná k podnikání. Navíc s HDP ve výši 449 mld. dolarů a 31 tisíci dolary HDP na jednoho obyvatele výrazně dominuje okolním regionům nejen v Asii, ale i v Evropě. Ekonomika města se vyrovnala s hospodářskou krizí roku 2008/9 a je rovněž podpořena silným potenciálem v oblasti lidských zdrojů – ve městě je 58 univerzit s téměř 890 000 studenty. Z pohledu bankovního sektoru je zde evidováno 31,5 mil. platebních karet (třetí nejrychleji rostoucí místo podle studie společnosti MasterCard). Zajímavým ukazatelem je také 6 mil. aktivních uživatelů internetového bankovnictví. Istanbulská burza úzce spolupracuje na základě podepsaného partnerského dokumentu s americkým partnerem NASDAQ. Opíšeme-li kolem Istanbulu kružnici, jejíž poloměr tvoří vzdálenost, jež se dá překonat za čtyři hodiny letu, pak podle statistiků nabízí tato oblast souhrnný obchodní potenciál ve výši asi 24 mld. dolarů s 1,5 mld. potenciálních zákazníků. To všechno vytváří vhodné předpoklady pro invazi českých firem. Karel Sedláček, Istanbul
