Prvním dnem letošního roku začala výstavba podmořského tunelu Fehmarnbelt mezi Dánskem a Německem, o kterém se hovoří asi třicet let. Sen se nyní stává skutečností. Podmořský silniční a železniční tunel Fehmarnbelt bude dlouhý 18 km a podle dnešních statistik získává prvenství mezi stavbami tohoto druhu. Zahrnuje dvoukolejnou železnici a čtyřproudovou dálnici a náklady se předpokládají ve výši 7 miliard eur. Spojují dánský region Lolland Falster s německým ostrovem Fehmarn a zkrátí tak cestu mezi oběma zeměmi ze 45 minut trajektem na pouhých 10 minut autem nebo 7 minut vlakem. Jeden z dosud největších evropských infrastrukturních projektů také pomůže rozvíjet obchod a cestovní ruch a vytvoří novou bránu do severní Evropy. Na stavbu přispěje i Evropská unie. Kromě německých a dánských firem jsou do projektu zapojeny i firmy z Nizozemska a Francie. Financován bude půjčkami garantovanými státem. Zatímco tunel vedoucí pod Lamanšským průlivem vyhloubil vrtací stroj, dánsko-německá stavba má vzniknout ponořením předem připravených konstrukcí. Jádro stavby tvoří duté betonové prvky odlévané na břehu nedaleko vjezdu do tunelu. Sestavené budou po jednotlivých částech, aby vytvořily ponořený tunel. Betonové prvky, umístěné v 60 m širokém a 16 m hlubokém příkopu na mořském dně, budou na patřičné místo dotaženy velkými remorkéry a potom spuštěny. Každý z těchto tunelových segmentů dlouhých 217 m o rozměrech 42,5 × 8,9 m bude vážit 73 500 t. Kromě toho budou vybudovány portálové konstrukce v ústích tunelu, administrativní budovy a řídicí centra, energetické zázemí, mosty a nástupní rampy. Tunel se stane součástí dopravní tepny vedoucí z Hamburku do Kodaně a dále do švédského Malmö. Vysokorychlostní železnice bude schopna dosáhnout v tunelu rychlosti až 200 km/h. Pro automobily bude povolena maximální rychlost 110 km/h. O spojení ostrovů Lolland a Fehmarn se začalo hovořit v 90. letech a původně se počítalo s mostem. V prosinci 2010 rozhodl koncern Femern, který má stavbu na starosti, že vhodnější bude s ohledem na ekologickou zátěž i nepříznivé klimatické podmínky tunel. Definitivní rozhodnutí padlo loni v únoru. Provoz pro vlaky a auta má být zahájen v roce 2029. Na německé straně bude ústit v městečku Puttgarden, na dánské straně v Rodbyhavnu. Počítá se s tím, že jízda tunelem bude zpoplatněna. Avšak poradenská společnost DIW Econ, kterou angažovali provozovatelé trajektů, v posudku z roku 2017 uvádí, že se finance na stavbu z mýtných poplatků nikdy nevrátí. Proti stavbě se ohradili ochránci přírody a také několik rejdařů provozujících trajektové linky. Soudy ale žaloby odmítly.
/Karel Sedláček/