Letošní dlouhá zima nás všechny potrápila a prodražila náklady na vytápění výrobních, logistických i občanských objektů a obydlí. Američtí vědci se v časopisu Nature Climate Change zamysleli, zda k prodlužování zimního období a k některým klimatickým anomáliím (nejenom na severní polokouli) paradoxně nepřispíváme – my, sami. Na vině je podle jejich výzkumů stále se zintenzivňující pozemní transport, výstavba nových výrobních a obytných objektů. Ty jsou vybavovány dokonalejšími otopnými, ale i klimatickými systémy a dalšími vymoženostmi civilizace. Lidé v průmyslově vyspělých státech v posledních desetiletích generují stále větší kvanta tepla. To z vychládajících vozidel a ze špatně zaizolovaných objektů uniká do atmosféry. Přebytkové teplo dokáže vystoupat až do výšky 800–900 m a citelně ovlivnit vzdušné proudy a deformovat pozemní klimatické poměry i na teritoriích vzdálených tisíce kilometrů od zdrojů zvýšené produkce tepla. Američtí badatelé propočetli vlivy odpadního tepla, které se v rámci tzv. tryskového proudění přemísťuje do odlehlých teritorií. Za optimálních podmínek tam dokáže navýšit místní teplotu o 1–2 °C. Lokální klima neovlivňuje pouze v zimě. Na konkrétních místech severní polokoule se projevuje už i na podzim, či brzy na jaře. Vlivem tepelných transferů v atmosféře nemohou vyloučit ani opačnou situaci: málo vyzpytatelné projevy náhlého lokálního ochlazení v průběhu léta či nastupujícího podzimu. Vědci se také pokusili matematicky modelovat objemy a dopady námi proplýtvaného tepla nejenom na život člověka nebo produkci potravin na severní polokouli. Zajímal je rovněž vliv popisovaných tepelných transferů na vývoj globální teploty na naší planetě. Zatím není kritický. Odhadli jej na cca 0,01 °C.
