Německé společnosti Bosch a Reflekt společně vyvinuly softwarovou platformu pro industrializaci rozšířené reality, kterou je možné využít prakticky v jakémkoliv průmyslovém odvětví. Bylo to oznámeno v tiskové zprávě na sklonku loňského roku. Podle tohoto tiskového sdělení Bosch v posledních dvou letech s uvedenou mnichovskou firmou těsně spolupracuje na vývoji aplikací rozšířené reality pro výrobu, služby, školení a marketingové aplikace. Bosch nyní hodlá rozšířit tuto úspěšnou spolupráci tím, že převezme u mezinárodního týmu spolupracujícího subjektu menšinový podíl. Jedná se o významnou dohodu, neboť od svého založení v roce 2012 se rozšířená realita firmy Reflekt dostala na příčku jedné z nejvíce renomovaných společností v oblasti takto zaměřených průmyslových řešení. Příslušné smlouvy byly podepsány 16. prosince 2015. Transakce podle německých zákonů podléhá ještě schválení kartelovými úřady. Investice do důležité perspektivní technologie „V budoucnu budou aplikace rozšířené reality používány v mnoha oblastech našeho života. V průmyslovém odvětví a na trhu s náhradními díly pro automobilový průmysl budou tyto aplikace představovat úsporu času a nákladů,“ uvedl v této souvislosti Dr. Ing. Hans-Peter Meyen, člen představenstva divize Bosch Automobilová technika – Aftermarket. „Aplikace rozšířené reality zlepšují vnímání reality díky kombinaci reality s rozšířenými informacemi. Jakmile uživatel namíří kameru svého chytrého telefonu nebo tabletu na určitou oblast, zobrazí se na displeji přístroje další digitální informace, jako jsou vysvětlivky, 3D objekty nebo videa. Například v automobilových dílnách umožňuje rozšířená realita technikům zobrazení součástek ve skutečném měřítku a na jejich správném místě, přestože bez demontáže nemusí být tyto součástky viditelné. Zobrazeny jsou také pracovní pokyny, chybové kódy a požadované nástroje. Společně s firmou Reflekt budeme i nadále v této průkopnické oblasti posilovat naši celosvětovou pozici,“ dodává Meyen. Stačí doplnit um ělý obraz Většina výzkumných prácí v tomto směru se orientuje na způsob, jak skutečný obraz prostředí, tedy jaký je ve skutečnosti, doplnit umělým obrazem, který je uložen v paměti počítače. Výsledkem je pak elektronická směs obou prostředí. Ve výzkumných pracovištích a na vysokých školách v řadě zemí světa tedy s tímto zadáním od počátku hledali způsob, jak k tomu, co vidíme okem, přidat něco navíc, co by jeho vnímání rozšířilo. Tak vznikl pojem augmented reality, ve zkratce AR, česky „rozšířená realita“. (RR). Tento termín byl poprvé použit začátkem devadesátých let minulého století, když ve firmě Boeing hledali způsob, jak rozvrhnout na podlahu továrny diagramy a značky navigující pracovníky firmy. Ve spojení s počítači, které umožňují ovlivňovaní vizuálních vjemů technickými prostředky, se objevuje v roce 1993. Bezpočet mo žností a variant Rozšířená realita v současné době nalézá velké množství využití – a to v řadě oblastí. Na principu splynutí reality a fikce je třeba založen v Německu vyvinutý dalekohled ARtelescope XC-01 společnosti Trivisio Prototyping, určený pro konkrétní znázornění budoucích staveb a architektonických projektů. Při jeho zacílení na prováděné stavební práce pozorovateli okamžitě názorně předvede stavbu v konečné podobě. Právě proto, že s ním lze libovolně pohybovat, je počítačem vytvořená iluze dokonalá. Takto trojrozměrně lze představit budoucí dostavbu i jiných různých objektů a budov. Obdobně v Messel Pit – nalezišti fosilií nedaleko německého Darmstadtu, které je zahrnuto mezi evropské památky UNESCO – na principu rozšířené reality funguje mincový otáčivý turistický dalekohled, vyvinutý pracovníky Fraunhoferova institutu. Běžným okem zde lze sledovat obraz krajiny, v níž se průmyslově těží roponosné břidlice. Při pohybu dalekohledu však vidíme zcela jiný pohled na tuto geologicky pozoruhodnou lokalitu s doplňujícími obrazy nejokázalejších fosilních nálezů, textem i grafikou. Videokamera v jeho přední části sleduje aktuální scenérii. Miniaturní monitor umístěný místo klasických okulárů zobrazuje pak obrazy kombinované počítačem. (Přístroj svého času vzbudil pozornost na hannoverském veletrhu CeBIT). Stejným způsobem funguje astronomický dalekohled určený všem, kteří se zajímají o amatérská pozorování noční oblohy a kteří si zároveň chtějí rozšířit své astronomické znalosti. Nevelký zrcadlový teleskop při zacílení na vybraný objekt, například na známou mlhovinu M 31 v Andromedě, tuto obří otáčející se galaxii vzdálenou od Země 2,6 milionu světelných let rozpozná a podá o ní pozorovateli nejdůležitější dostupné údaje. Navíc připojí podstatně detailnější snímky tohoto obř ího hvězdného útvaru z kosmického Hubbleova teleskopu či další fotografie NASA. Kombinuje tak ve své podstatě opět počítačový program s reálným pozorováním. Nebo názorný příklad z jiné oblasti. Výzkumní pracovníci firmy Siemens na principu rozšířené reality vyvinuli prototyp trojrozměrné navigace automobilů nové generace. Od té současné se liší především tím, že prostor před vozidlem snímá malá videokamera. Vše, co ve svém okolí zachytí, promítá na monitor palubní desky. Ve spojení s družicovou navigací GPS nejenže ukáže řidiči nejsnadnější cestu ke zvolenému cíli, jako je tomu nyní, ale dokáže mnohem víc. Především mu umožní snadnější orientaci v aktuálních dopravních situacích -třeba jak se vyhnout dopravním zácpám. Žádné abstraktní dvourozměrné mapy, ale skutečná podoba trojrozměrné silnice či ulice a jejího bezprostředního okolí právě v době, kdy prostorem vozidlo projíždí. V tomto reálném zobrazení jako ukazatel směru jízdy pak řidiče navigují názorné symboly a výrazné trojrozměrné směrovky. 3D zobrazení celé silniční sítě i křižovatek ještě více ulehčí řidičům automobilů jejich orientaci, zvláště na dálnicích s mimoúrovňovými křižovatkami a podobnými terénními plochami. Navigační systém na principu rozšířené reality však během jízdy také hlasem ve zvoleném jazyku upozorní na míjená obchodní centra, autoservisy, pohotově sdělí turistické informace o projíždějící oblasti a podobně. V architektuře a v územním plánování se v poslední době staly významnou pomůckou počítačové programy pro trojrozměrné modelování. Rozšířená realita jde v tomto směru ještě dál, neboť umožňuje mimo jiné s objekty podle potřeby i ručně manipulovat. Obdobným způsobem, jako je tomu dnes v konstrukčních kancelářích při trojrozměrném interaktivním projektování, kde lze určitou virtuální součástku s pomocí 3D brýlí a speciální „hůlky“ Fly-stick libovolně posunout, zvednout, otočit, otevřít atd. Velká budoucnost čeká rozšířenou realitu také při výuce a školeních atd. Softwarov á platforma pro pr ůmyslov ý rozvoj rozšířené reality Podle uvedené tiskové zprávy Bosch a Reflekt společně vyvinuly platformu rozšířené reality Common Augmented Reality Platform (CAP). Jak je zde uvedeno, jedná se o světově první softwarovou platformu pro industrializaci RR. Jejím použitím mohou být vysoce komplexní aplikace rozšířené reality a jejich digitální a vizuální obsahy rychle a snadno integrovány do technické dokumentace nebo diagnostických postupů. Umožněna je také snadná integrace takových dat, jako jsou textové informace, obvodová schémata, videa a rozšířené 3D animace. Tato platforma tedy umožňuje industrializaci aplikací rozšířené reality – jinak řečeno, její rozšířené použití v průmyslovém prostředí. Tímto způsobem již obě společnosti vyvinuly v posledních dvou letech řadu projektů. Vedle automobilového průmyslu vidí Bosch řadu užitečných možností uplatnění rozšířené reality v dalších průmyslových odvětvích. Jako součást celkového řešení firma nabízí licencování systému CAP v kombinaci s poradenstvím, inženýringem a kompletními službami authoringu. Par tnerská společnost REFLEKT se sídlem v Mnichově se zaměřuje na vývoj uživatelsky orientovaných aplikací pro mobilní zařízení a chytré brýle. Mezi zákazníky společnosti patří mimo jiné Alstom, Audi, BMW, Bosch, Hyperloop, Porsche, ProSiebenSat1 Media a ThyssenKrupp. Firma se věnuje vlastnímu výzkumu ve spolupráci s Michiganskou univerzitou a Technickou univerzitou Mnichov. Milan Bauman